Taktika Kremlu? V geopolitických manévrech zneužívá zástupné hráče

Zvláštní tým FBI a tři výbory amerického Kongresu se zatím víceméně marně snaží shromáždit hmatatelné důkazy, které by svědčily o Kremlem přímo řízené kampani proti volebním procesům v USA. Mlhavá jsou zatím také svědectví o napojení hackerské skupiny Fancy Bear na ruskou armádní rozvědku GRU.

Zatím jediné obvinění v USA padlo minulý pátek proti třinácti většinou bezvýznamným Rusům, kteří z petrohradského předměstí šíří do světa falešné zprávy a provokují protiamerické diskuse na sociálních sítích. Americké vyšetřování už přitom trvá devět měsíců. Jedinou očividnou, byť nepotvrzenou spojnicí s Kremlem je v tomto případě osoba Jevgenije Prigožina, který údajně činnost ruských trollů financuje.

Prigožin, zařazený na americký sankční seznam už před dvěma lety, má prokazatelné a dlouhodobé kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, ale součástí ruského státního establishmentu není. Za sovětské éry odsouzený kriminálník, který se z pouličního prodavače párků přes restauratéra vypracoval díky kremelské přízni v dolarového multimilionáře, podle ruských novinářů odvádí pro Moskvu špinavou práci nejen demagogickou propagandou, ale i obchodem se zbraněmi a verbováním dobrovolníků pro podporu syrských vládních vojsk.

V Sýrii ale podle ruských opozičních médií i západních analytiků plní roli skrytého vykonavatele kremelské vůle hlavně podplukovník v záloze Dmitrij Utkin alias Vagner.

Když minulý týden padly v Sýrii desítky Vagnerových bojovníků při americkém útoku, dalo ruské vedení od žoldnéřů ruce pryč. Místo projevu zájmu o osud padlých Rusů z Moskvy zaznívala ujištění o tom, že žádný voják pravidelné ruské armády mezi nimi nebyl. Kremelský mluvčí si postěžoval, že etnických Rusů v zahraničí žije příliš mnoho, aby mohla Moskva mít o jejich aktivitách přehled.

Do Sýrie byli údajně nájemní bojovníci Dmitrije Utkina vysláni z Donbasu, když se jejich naděje na vítězný postup do Kyjeva po slibném začátku rozplynuly. Podle svědectví některých novinářů to byla právě Vagnerova brigáda, která na jaře 2014 odzbrojila a izolovala ukrajinské armádní jednotky na Krymu. Žoldnéři využívali podpory ruských kozáckých spolků, jejichž imperiální tradice vzkřísil sám Putin. Střediska pro rekruty pro Donbas byla či dosud jsou v několika ruských městech a pro úřady by bylo jistě snadné je zavřít.

Právě bojiště na východě Ukrajiny je ale důkazem, že osudem neveřejných kremelských spojenců může být i zatracení a nevděk, pokud se okolnosti změní. V Donbasu svého času tato funkce připadla Igoru Strelkovovi-Girkinovi, bývalému zpravodajskému důstojníkovi, který se stal "ministrem obrany" doněckých separatistů. Nezvladatelný monarchista Strelkov se ruskému vedení znelíbil přílišným radikalismem a už v srpnu 2014 byl odvolán do Ruska.

Do Ruska byl podle investigativní skupiny Bellingcat "uklizen" i vysloužilý generál a instruktor separatistů Nikolaj Tkačov, který údajně nese hlavní odpovědnost za sestřelení nizozemského dopravního letadla nad Donbasem v létě 2014.