NÁZOR - Dnes probíhají v Rusku prezidentské volby. Vítěz je nicméně už nyní znám – snad nikdo neočekává, že by to nebyl staronový prezident Vladimir Putin. Muž, který do úřadu nastoupil v roce 2000 a je v čele ruské politiky jako prezident a premiér už 18 let, by prodloužil svoji politickou přítomnost o dalších 6 let, celkově by tedy Rusku vládl už 24 let. Taková dlouholetá vláda však přináší mnohé problémy – Rusko neví, co dělat bez Putina a sám Putin se zatím nezdá být připraven předat otěže moci svému následovníkovi.
Rusové preferují Putina před jeho protikandidáty většinou z toho důvodu, že k němu cítí vděčnost za jeho údajnou záchranu Ruska před chaosem, který byl rozpoután během období jeho předchůdce, Borise Jelcina. Většina Rusů raději odpustí Putinu některé autoritářské rysy výměnou za fungující řád než aby riskovala možnost nové tváře, která může přinést nejistotu a zmatek.
Glen Pavlovsky, politický konzultant a dřívější Jelcinův poradce podotýká, že Jelcin rozuměl nutnosti jmenovat svého následovníka. Jedná se o nutnost připravit nutné zdroje a mechanismy pro hladké převzetí moci a odpovědnosti ještě předtím, než je dokonce známo jméno následovníka. Podle Pavlovskyho však současný Kreml nic takového nečiní.
To může mít pro Rusko fatální důsledky. Ruský systém moci je velmi personalizovaný. V čele je Putin a jeho úzký vnitřní kruh. Parlamentní možnosti jsou dosti omezené, je to Putin, kdo primárně rozhoduje. Slabá administrativa nedokáže se postarat o nutné úkoly bez toho, aby se nemusela ohlížet na to, co požaduje Kreml. Jedná se o neefektivní a velmi křehký systém založený na potřebě faktické vlády jednoho muže.
Putinův vnitřní kruh je zcela závislý na jeho přítomnosti a udělá cokoliv aby udržel Putina u moci. Výsledkem je, že se zcela vyhýbají otázce Putinova nástupce a vůbec nepřipouští možnost posílení pravomocí ruského parlamentu, protože to by je potencionálně mohlo ohrožovat. Za tohoto nástupce by se mohl považovat kdokoliv, kdo nahradí premiéra Dmitrije Medveděva. Takový člověk by se mohl pokusit posílit vládu, čemuž by mohl Putin bránit. Tím však by se jen oddálily tolik potřebné reformy, tvrdí Pavlovsky.
Personalizovaná autokracie
Server The American Interest podotýká, že problém nástupnictví a předání moci se stává čím dál více globálnějším vzorcem. Není to pouze Putin, který shromažďuje moc. Podobně i čínský prezident Si Ťin-pching postupně nabírá více a více pravomocí bez toho, aby se staral, co se stane se systémem v případě jeho smrti či nemožnosti být dále v čele státu. Navzdory tradici, Si Ťin-pching nejmenoval potencionálního nástupce na začátku jeho druhého prezidentského období.
Autoritářství roste i na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulém roce prostřednictvím referenda přeměnit turecký parlamentní systém na prezidentský, v němž má mnohem více možností a sil. Ambiciózní saúdský korunní princ Mohammad bin Salman nechal ve jménu protikorupčních tažení v podstatě zlikvidovat své mocenské oponenty včetně nejbohatších osob Saúdského království.
Jeho politické kroky patří do typického arzenálu dnešních autoritářských politiků. Putin též často využíval honosně znějícího boje proti korupci k oslabení vlivu svých politických oponentů. Mnozí ambiciózní oligarchové takto ztratili své majetky, které byly následně předány do rukou Putinových přátel a spojenců z řad bývalé KGB, kteří se stali nejmocnějšími osobami v zemi – např. Igora Sechina, generálního ředitele ruského ropného giganta, společnosti Rosněfť. Následkem těchto přesunů peněz mezi ruskými elitami je stále chybějící provedení ekonomických reforem, které nejsou v zájmu těchto elit.
Rusko lze tedy vnímat spíše jako důkaz než výjimku z širšího globálního vzorce, kdy je moc personalizována. Podle výzkumu provedeného Andreou Kendallovou-Taylorovou a Ericou Frantzovou, před třiceti lety bylo 23% všech autokracií řízeno osobnostními vůdci; dnes je to 40%. V těchto systémech silný jedinec ovládá všechny prvky státního aparátu a udržuje podporu svých druhů a stoupenců prostřednictvím „kultu osobnosti." Jedná se o odlišný typ autokracie než je vojenská autokracie, v níž vládou vojenské kruhy či autokracie, kde vládne jedna politická strana.
Personalizované autokracie nad nimi mají jednu výhodu – mohou se zrodit na půdě demokratických a polodemokratických států a mívají širokou podporu veřejnosti. Jejich nevýhodou však je, že mají tendence zanikat, když personalizovaný vůdce zemře, odstoupí či je svržen. Rusové od Putina čekají lepší budoucnost, může se však ukázat, jak říká Pavlovsky, že Putin není řešením, ale překážkou.
Související
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
Vladimír Putin , Rusko , Volby 2018 , volby v Rusku
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
před 1 hodinou
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
před 1 hodinou
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
před 2 hodinami
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
před 2 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
před 3 hodinami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 4 hodinami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 5 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 6 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 7 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 8 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 9 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 9 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 10 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 11 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 12 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.
Zdroj: Libor Novák