NÁZOR - Dnes probíhají v Rusku prezidentské volby. Vítěz je nicméně už nyní znám – snad nikdo neočekává, že by to nebyl staronový prezident Vladimir Putin. Muž, který do úřadu nastoupil v roce 2000 a je v čele ruské politiky jako prezident a premiér už 18 let, by prodloužil svoji politickou přítomnost o dalších 6 let, celkově by tedy Rusku vládl už 24 let. Taková dlouholetá vláda však přináší mnohé problémy – Rusko neví, co dělat bez Putina a sám Putin se zatím nezdá být připraven předat otěže moci svému následovníkovi.
Rusové preferují Putina před jeho protikandidáty většinou z toho důvodu, že k němu cítí vděčnost za jeho údajnou záchranu Ruska před chaosem, který byl rozpoután během období jeho předchůdce, Borise Jelcina. Většina Rusů raději odpustí Putinu některé autoritářské rysy výměnou za fungující řád než aby riskovala možnost nové tváře, která může přinést nejistotu a zmatek.
Glen Pavlovsky, politický konzultant a dřívější Jelcinův poradce podotýká, že Jelcin rozuměl nutnosti jmenovat svého následovníka. Jedná se o nutnost připravit nutné zdroje a mechanismy pro hladké převzetí moci a odpovědnosti ještě předtím, než je dokonce známo jméno následovníka. Podle Pavlovskyho však současný Kreml nic takového nečiní.
To může mít pro Rusko fatální důsledky. Ruský systém moci je velmi personalizovaný. V čele je Putin a jeho úzký vnitřní kruh. Parlamentní možnosti jsou dosti omezené, je to Putin, kdo primárně rozhoduje. Slabá administrativa nedokáže se postarat o nutné úkoly bez toho, aby se nemusela ohlížet na to, co požaduje Kreml. Jedná se o neefektivní a velmi křehký systém založený na potřebě faktické vlády jednoho muže.
Putinův vnitřní kruh je zcela závislý na jeho přítomnosti a udělá cokoliv aby udržel Putina u moci. Výsledkem je, že se zcela vyhýbají otázce Putinova nástupce a vůbec nepřipouští možnost posílení pravomocí ruského parlamentu, protože to by je potencionálně mohlo ohrožovat. Za tohoto nástupce by se mohl považovat kdokoliv, kdo nahradí premiéra Dmitrije Medveděva. Takový člověk by se mohl pokusit posílit vládu, čemuž by mohl Putin bránit. Tím však by se jen oddálily tolik potřebné reformy, tvrdí Pavlovsky.
Personalizovaná autokracie
Server The American Interest podotýká, že problém nástupnictví a předání moci se stává čím dál více globálnějším vzorcem. Není to pouze Putin, který shromažďuje moc. Podobně i čínský prezident Si Ťin-pching postupně nabírá více a více pravomocí bez toho, aby se staral, co se stane se systémem v případě jeho smrti či nemožnosti být dále v čele státu. Navzdory tradici, Si Ťin-pching nejmenoval potencionálního nástupce na začátku jeho druhého prezidentského období.
Autoritářství roste i na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulém roce prostřednictvím referenda přeměnit turecký parlamentní systém na prezidentský, v němž má mnohem více možností a sil. Ambiciózní saúdský korunní princ Mohammad bin Salman nechal ve jménu protikorupčních tažení v podstatě zlikvidovat své mocenské oponenty včetně nejbohatších osob Saúdského království.
Jeho politické kroky patří do typického arzenálu dnešních autoritářských politiků. Putin též často využíval honosně znějícího boje proti korupci k oslabení vlivu svých politických oponentů. Mnozí ambiciózní oligarchové takto ztratili své majetky, které byly následně předány do rukou Putinových přátel a spojenců z řad bývalé KGB, kteří se stali nejmocnějšími osobami v zemi – např. Igora Sechina, generálního ředitele ruského ropného giganta, společnosti Rosněfť. Následkem těchto přesunů peněz mezi ruskými elitami je stále chybějící provedení ekonomických reforem, které nejsou v zájmu těchto elit.
Rusko lze tedy vnímat spíše jako důkaz než výjimku z širšího globálního vzorce, kdy je moc personalizována. Podle výzkumu provedeného Andreou Kendallovou-Taylorovou a Ericou Frantzovou, před třiceti lety bylo 23% všech autokracií řízeno osobnostními vůdci; dnes je to 40%. V těchto systémech silný jedinec ovládá všechny prvky státního aparátu a udržuje podporu svých druhů a stoupenců prostřednictvím „kultu osobnosti." Jedná se o odlišný typ autokracie než je vojenská autokracie, v níž vládou vojenské kruhy či autokracie, kde vládne jedna politická strana.
Personalizované autokracie nad nimi mají jednu výhodu – mohou se zrodit na půdě demokratických a polodemokratických států a mívají širokou podporu veřejnosti. Jejich nevýhodou však je, že mají tendence zanikat, když personalizovaný vůdce zemře, odstoupí či je svržen. Rusové od Putina čekají lepší budoucnost, může se však ukázat, jak říká Pavlovsky, že Putin není řešením, ale překážkou.
Související
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
Vladimír Putin , Rusko , Volby 2018 , volby v Rusku
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 1 hodinou
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 2 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 3 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 4 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 5 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 5 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 6 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 7 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 8 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 9 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 10 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.
Zdroj: Libor Novák