Čeká Rusko rozpad a chaos? Volby ukazují na hlavní problém Ruska

NÁZOR - Dnes probíhají v Rusku prezidentské volby. Vítěz je nicméně už nyní znám – snad nikdo neočekává, že by to nebyl staronový prezident Vladimir Putin. Muž, který do úřadu nastoupil v roce 2000 a je v čele ruské politiky jako prezident a premiér už 18 let, by prodloužil svoji politickou přítomnost o dalších 6 let, celkově by tedy Rusku vládl už 24 let. Taková dlouholetá vláda však přináší mnohé problémy – Rusko neví, co dělat bez Putina a sám Putin se zatím nezdá být připraven předat otěže moci svému následovníkovi.

Rusové preferují Putina před jeho protikandidáty většinou z toho důvodu, že k němu cítí vděčnost za jeho údajnou záchranu Ruska před chaosem, který byl rozpoután během období jeho předchůdce, Borise Jelcina. Většina Rusů raději odpustí Putinu některé autoritářské rysy výměnou za fungující řád než aby riskovala možnost nové tváře, která může přinést nejistotu a zmatek.

Glen Pavlovsky, politický konzultant a dřívější Jelcinův poradce podotýká, že Jelcin rozuměl nutnosti jmenovat svého následovníka. Jedná se o nutnost připravit nutné zdroje a mechanismy pro hladké převzetí moci a odpovědnosti ještě předtím, než je dokonce známo jméno následovníka. Podle Pavlovskyho však současný Kreml nic takového nečiní.

To může mít pro Rusko fatální důsledky. Ruský systém moci je velmi personalizovaný. V čele je Putin a jeho úzký vnitřní kruh. Parlamentní možnosti jsou dosti omezené, je to Putin, kdo primárně rozhoduje. Slabá administrativa nedokáže se postarat o nutné úkoly bez toho, aby se nemusela ohlížet na to, co požaduje Kreml. Jedná se o neefektivní a velmi křehký systém založený na potřebě faktické vlády jednoho muže.

Putinův vnitřní kruh je zcela závislý na jeho přítomnosti a udělá cokoliv aby udržel Putina u moci. Výsledkem je, že se zcela vyhýbají otázce Putinova nástupce a vůbec nepřipouští možnost posílení pravomocí ruského parlamentu, protože to by je potencionálně mohlo ohrožovat. Za tohoto nástupce by se mohl považovat kdokoliv, kdo nahradí premiéra Dmitrije Medveděva. Takový člověk by se mohl pokusit posílit vládu, čemuž by mohl Putin bránit. Tím však by se jen oddálily tolik potřebné reformy, tvrdí Pavlovsky.

Personalizovaná autokracie

Server The American Interest podotýká, že problém nástupnictví a předání moci se stává čím dál více globálnějším vzorcem. Není to pouze Putin, který shromažďuje moc. Podobně i čínský prezident Si Ťin-pching postupně nabírá více a více pravomocí bez toho, aby se staral, co se stane se systémem v případě jeho smrti či nemožnosti být dále v čele státu. Navzdory tradici, Si Ťin-pching nejmenoval potencionálního nástupce na začátku jeho druhého prezidentského období.

Autoritářství roste i na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulém roce prostřednictvím referenda přeměnit turecký parlamentní systém na prezidentský, v němž má mnohem více možností a sil. Ambiciózní saúdský korunní princ Mohammad bin Salman nechal ve jménu protikorupčních tažení v podstatě zlikvidovat své mocenské oponenty včetně nejbohatších osob Saúdského království.

Jeho politické kroky patří do typického arzenálu dnešních autoritářských politiků. Putin též často využíval honosně znějícího boje proti korupci k oslabení vlivu svých politických oponentů. Mnozí ambiciózní oligarchové takto ztratili své majetky, které byly následně předány do rukou Putinových přátel a spojenců z řad bývalé KGB, kteří se stali nejmocnějšími osobami v zemi – např. Igora Sechina, generálního ředitele ruského ropného giganta, společnosti Rosněfť. Následkem těchto přesunů peněz mezi ruskými elitami je stále chybějící provedení ekonomických reforem, které nejsou v zájmu těchto elit.

Rusko lze tedy vnímat spíše jako důkaz než výjimku z širšího globálního vzorce, kdy je moc personalizována. Podle výzkumu provedeného Andreou Kendallovou-Taylorovou a Ericou Frantzovou, před třiceti lety bylo 23% všech autokracií řízeno osobnostními vůdci; dnes je to 40%. V těchto systémech silný jedinec ovládá všechny prvky státního aparátu a udržuje podporu svých druhů a stoupenců prostřednictvím „kultu osobnosti." Jedná se o odlišný typ autokracie než je vojenská autokracie, v níž vládou vojenské kruhy či autokracie, kde vládne jedna politická strana.

Personalizované autokracie nad nimi mají jednu výhodu – mohou se zrodit na půdě demokratických a polodemokratických států a mívají širokou podporu veřejnosti. Jejich nevýhodou však je, že mají tendence zanikat, když personalizovaný vůdce zemře, odstoupí či je svržen. Rusové od Putina čekají lepší budoucnost, může se však ukázat, jak říká Pavlovsky, že Putin není řešením, ale překážkou.  

Související

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Volby 2018 volby v Rusku

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

včera

včera

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

včera

Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce

Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize.  Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy