NÁZOR - Dnes probíhají v Rusku prezidentské volby. Vítěz je nicméně už nyní znám – snad nikdo neočekává, že by to nebyl staronový prezident Vladimir Putin. Muž, který do úřadu nastoupil v roce 2000 a je v čele ruské politiky jako prezident a premiér už 18 let, by prodloužil svoji politickou přítomnost o dalších 6 let, celkově by tedy Rusku vládl už 24 let. Taková dlouholetá vláda však přináší mnohé problémy – Rusko neví, co dělat bez Putina a sám Putin se zatím nezdá být připraven předat otěže moci svému následovníkovi.
Rusové preferují Putina před jeho protikandidáty většinou z toho důvodu, že k němu cítí vděčnost za jeho údajnou záchranu Ruska před chaosem, který byl rozpoután během období jeho předchůdce, Borise Jelcina. Většina Rusů raději odpustí Putinu některé autoritářské rysy výměnou za fungující řád než aby riskovala možnost nové tváře, která může přinést nejistotu a zmatek.
Glen Pavlovsky, politický konzultant a dřívější Jelcinův poradce podotýká, že Jelcin rozuměl nutnosti jmenovat svého následovníka. Jedná se o nutnost připravit nutné zdroje a mechanismy pro hladké převzetí moci a odpovědnosti ještě předtím, než je dokonce známo jméno následovníka. Podle Pavlovskyho však současný Kreml nic takového nečiní.
To může mít pro Rusko fatální důsledky. Ruský systém moci je velmi personalizovaný. V čele je Putin a jeho úzký vnitřní kruh. Parlamentní možnosti jsou dosti omezené, je to Putin, kdo primárně rozhoduje. Slabá administrativa nedokáže se postarat o nutné úkoly bez toho, aby se nemusela ohlížet na to, co požaduje Kreml. Jedná se o neefektivní a velmi křehký systém založený na potřebě faktické vlády jednoho muže.
Putinův vnitřní kruh je zcela závislý na jeho přítomnosti a udělá cokoliv aby udržel Putina u moci. Výsledkem je, že se zcela vyhýbají otázce Putinova nástupce a vůbec nepřipouští možnost posílení pravomocí ruského parlamentu, protože to by je potencionálně mohlo ohrožovat. Za tohoto nástupce by se mohl považovat kdokoliv, kdo nahradí premiéra Dmitrije Medveděva. Takový člověk by se mohl pokusit posílit vládu, čemuž by mohl Putin bránit. Tím však by se jen oddálily tolik potřebné reformy, tvrdí Pavlovsky.
Personalizovaná autokracie
Server The American Interest podotýká, že problém nástupnictví a předání moci se stává čím dál více globálnějším vzorcem. Není to pouze Putin, který shromažďuje moc. Podobně i čínský prezident Si Ťin-pching postupně nabírá více a více pravomocí bez toho, aby se staral, co se stane se systémem v případě jeho smrti či nemožnosti být dále v čele státu. Navzdory tradici, Si Ťin-pching nejmenoval potencionálního nástupce na začátku jeho druhého prezidentského období.
Autoritářství roste i na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulém roce prostřednictvím referenda přeměnit turecký parlamentní systém na prezidentský, v němž má mnohem více možností a sil. Ambiciózní saúdský korunní princ Mohammad bin Salman nechal ve jménu protikorupčních tažení v podstatě zlikvidovat své mocenské oponenty včetně nejbohatších osob Saúdského království.
Jeho politické kroky patří do typického arzenálu dnešních autoritářských politiků. Putin též často využíval honosně znějícího boje proti korupci k oslabení vlivu svých politických oponentů. Mnozí ambiciózní oligarchové takto ztratili své majetky, které byly následně předány do rukou Putinových přátel a spojenců z řad bývalé KGB, kteří se stali nejmocnějšími osobami v zemi – např. Igora Sechina, generálního ředitele ruského ropného giganta, společnosti Rosněfť. Následkem těchto přesunů peněz mezi ruskými elitami je stále chybějící provedení ekonomických reforem, které nejsou v zájmu těchto elit.
Rusko lze tedy vnímat spíše jako důkaz než výjimku z širšího globálního vzorce, kdy je moc personalizována. Podle výzkumu provedeného Andreou Kendallovou-Taylorovou a Ericou Frantzovou, před třiceti lety bylo 23% všech autokracií řízeno osobnostními vůdci; dnes je to 40%. V těchto systémech silný jedinec ovládá všechny prvky státního aparátu a udržuje podporu svých druhů a stoupenců prostřednictvím „kultu osobnosti." Jedná se o odlišný typ autokracie než je vojenská autokracie, v níž vládou vojenské kruhy či autokracie, kde vládne jedna politická strana.
Personalizované autokracie nad nimi mají jednu výhodu – mohou se zrodit na půdě demokratických a polodemokratických států a mívají širokou podporu veřejnosti. Jejich nevýhodou však je, že mají tendence zanikat, když personalizovaný vůdce zemře, odstoupí či je svržen. Rusové od Putina čekají lepší budoucnost, může se však ukázat, jak říká Pavlovsky, že Putin není řešením, ale překážkou.
Související
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Vladimír Putin , Rusko , Volby 2018 , volby v Rusku
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
před 2 hodinami
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
Zdroj: Jan Hrabě