NÁZOR - Dnes probíhají v Rusku prezidentské volby. Vítěz je nicméně už nyní znám – snad nikdo neočekává, že by to nebyl staronový prezident Vladimir Putin. Muž, který do úřadu nastoupil v roce 2000 a je v čele ruské politiky jako prezident a premiér už 18 let, by prodloužil svoji politickou přítomnost o dalších 6 let, celkově by tedy Rusku vládl už 24 let. Taková dlouholetá vláda však přináší mnohé problémy – Rusko neví, co dělat bez Putina a sám Putin se zatím nezdá být připraven předat otěže moci svému následovníkovi.
Rusové preferují Putina před jeho protikandidáty většinou z toho důvodu, že k němu cítí vděčnost za jeho údajnou záchranu Ruska před chaosem, který byl rozpoután během období jeho předchůdce, Borise Jelcina. Většina Rusů raději odpustí Putinu některé autoritářské rysy výměnou za fungující řád než aby riskovala možnost nové tváře, která může přinést nejistotu a zmatek.
Glen Pavlovsky, politický konzultant a dřívější Jelcinův poradce podotýká, že Jelcin rozuměl nutnosti jmenovat svého následovníka. Jedná se o nutnost připravit nutné zdroje a mechanismy pro hladké převzetí moci a odpovědnosti ještě předtím, než je dokonce známo jméno následovníka. Podle Pavlovskyho však současný Kreml nic takového nečiní.
To může mít pro Rusko fatální důsledky. Ruský systém moci je velmi personalizovaný. V čele je Putin a jeho úzký vnitřní kruh. Parlamentní možnosti jsou dosti omezené, je to Putin, kdo primárně rozhoduje. Slabá administrativa nedokáže se postarat o nutné úkoly bez toho, aby se nemusela ohlížet na to, co požaduje Kreml. Jedná se o neefektivní a velmi křehký systém založený na potřebě faktické vlády jednoho muže.
Putinův vnitřní kruh je zcela závislý na jeho přítomnosti a udělá cokoliv aby udržel Putina u moci. Výsledkem je, že se zcela vyhýbají otázce Putinova nástupce a vůbec nepřipouští možnost posílení pravomocí ruského parlamentu, protože to by je potencionálně mohlo ohrožovat. Za tohoto nástupce by se mohl považovat kdokoliv, kdo nahradí premiéra Dmitrije Medveděva. Takový člověk by se mohl pokusit posílit vládu, čemuž by mohl Putin bránit. Tím však by se jen oddálily tolik potřebné reformy, tvrdí Pavlovsky.
Personalizovaná autokracie
Server The American Interest podotýká, že problém nástupnictví a předání moci se stává čím dál více globálnějším vzorcem. Není to pouze Putin, který shromažďuje moc. Podobně i čínský prezident Si Ťin-pching postupně nabírá více a více pravomocí bez toho, aby se staral, co se stane se systémem v případě jeho smrti či nemožnosti být dále v čele státu. Navzdory tradici, Si Ťin-pching nejmenoval potencionálního nástupce na začátku jeho druhého prezidentského období.
Autoritářství roste i na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulém roce prostřednictvím referenda přeměnit turecký parlamentní systém na prezidentský, v němž má mnohem více možností a sil. Ambiciózní saúdský korunní princ Mohammad bin Salman nechal ve jménu protikorupčních tažení v podstatě zlikvidovat své mocenské oponenty včetně nejbohatších osob Saúdského království.
Jeho politické kroky patří do typického arzenálu dnešních autoritářských politiků. Putin též často využíval honosně znějícího boje proti korupci k oslabení vlivu svých politických oponentů. Mnozí ambiciózní oligarchové takto ztratili své majetky, které byly následně předány do rukou Putinových přátel a spojenců z řad bývalé KGB, kteří se stali nejmocnějšími osobami v zemi – např. Igora Sechina, generálního ředitele ruského ropného giganta, společnosti Rosněfť. Následkem těchto přesunů peněz mezi ruskými elitami je stále chybějící provedení ekonomických reforem, které nejsou v zájmu těchto elit.
Rusko lze tedy vnímat spíše jako důkaz než výjimku z širšího globálního vzorce, kdy je moc personalizována. Podle výzkumu provedeného Andreou Kendallovou-Taylorovou a Ericou Frantzovou, před třiceti lety bylo 23% všech autokracií řízeno osobnostními vůdci; dnes je to 40%. V těchto systémech silný jedinec ovládá všechny prvky státního aparátu a udržuje podporu svých druhů a stoupenců prostřednictvím „kultu osobnosti." Jedná se o odlišný typ autokracie než je vojenská autokracie, v níž vládou vojenské kruhy či autokracie, kde vládne jedna politická strana.
Personalizované autokracie nad nimi mají jednu výhodu – mohou se zrodit na půdě demokratických a polodemokratických států a mívají širokou podporu veřejnosti. Jejich nevýhodou však je, že mají tendence zanikat, když personalizovaný vůdce zemře, odstoupí či je svržen. Rusové od Putina čekají lepší budoucnost, může se však ukázat, jak říká Pavlovsky, že Putin není řešením, ale překážkou.
Související
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Vladimír Putin , Rusko , Volby 2018 , volby v Rusku
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 14 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák