Londýn - Kdysi byla Velká Británie vládkyní všech moří a jej námořnictvo vzbuzovalo respekt. Dnes, i přes silná slova politiků, vzbuzuje spíše posměch, se smutkem konstatuje The Express.
Britské námořnictvo dnes vlastní pouhých 77 lodí. Z toho je 19 bojových. Z 19 bojových lodí je okamžitě připraveno vyplout do války pět. Z těchto pěti lodí se operací mimo britské vody mohou zúčastnit pouhé dvě! Vedle toho má námořnictvo ještě 12 ponorek, ze kterých jsou operací schopné dvě. Na vině jsou nejen obrovské škrty, které námořnictvo postihly v 90. letech, ale také nekoncepční vývoj a technické problémy se supermoderními loděmi, které byly neuváženě zavedeny do výzbroje. V roce 2018 navíc kdysi slavná Royal Navy přijde o protilodní rakety, a bude se muset vrátit k dělům.
Jako symbol hlouposti a neschopnosti současného velení, je uváděn příklad vrtulníkové lodi HMS Ocean. Ta byla zavedena do výzbroje v roce 1998. V letech 2013-2014 byla za 68 milionu liber modernizována. Krátce po návratu do služby, bylo oznámeno, že současná největší a vlajková loď bude v roce 2018 vyřazena ze služby. Royal Navy vedle toho, že přijde o vlajkovou loď, ztratí i schopnost vést obojživelné operace za podpory vrtulníků. Loď byla prodána do Brazílie, kde bude sloužit dál.
Letos námořnictvo přišlo i o své protilodní střely. Současným typům GWS Harpoon Block 1C a lehkých protilodních vrtulníkových střelám Sea Skua vypršela doba použití a jsou k ničemu. Nové lehké střely Sea Venon a Martlet budou zavedeny až v roce 2020. Avšak i poté budou Royal Navy ve výzbroji scházet těžké typy s dlouhým doletem. Ve dvouletém okně se tak budou muset námořníci jejího veličenstva spolehnout na palubní kanóny.
To, co nejvíce omezuje operační schopnosti Royal Navy, jsou obrovské problémy s nejmodernějším torpédoborce třidy 45(Daring). Lodě jsou sice přeplněny nejmodernější výpočetní technikou a jsou vybaveny technologií stealth a pro problémy s turbínami nejsou schopny delšího provozu na moři. Kvůli přehřívání turbín byl vydán dokonce zákaz operací třídy 45 v teplých mořích. Mohlo by dojít k požáru. Celkem vyšlo šest lodí britské daňové poplatníky na 6,5 miliardy liber. Opravy, aby se lodě staly alespoň částečně bojeschopné, pak v dalších sedmi letech vyjdou na další 250 milionů liber.
Bez problémů není ani druhy typ lodí, které tvoří jádro britské floty. Fregaty typu 23 Norfolk pocházejí z 80. let. I přes modernizace, silně zastarávají. Navíc dodavatelé nejsou schopni pro ně dodávat včas náhradní díly. Proto dochází k takzvané kanibalizaci. Tedy, aby se udržela v provozu jedna loď, vezme se součástka z druhé, která pak musí být odstavena. Podle National Audit Office (Národního centra auditů – protějšku našeho nejvyššího kontrolního úřadu) se tak jen vloni stalo v 795 případech.
Situace je pro Británii nejen ostudná, ale především nebezpečná. Když se v roce 2014 se u skotských břehů objevila ruská válečná loď, trvalo britskému námořnictvu k ní vyslat eskortu, která by ji vyprovodila z britských výsostných vod, 24 hodin. V letech 2016 a 2017 poprvé po 200 letech v jižním Atlantiku neoperovala žádná britská loď. Pokud by se tedy Argentina rozhodla pro další invazi na Falklandy, nestálo by ji v cestě nic. Podle odborníků by Británie nebyla se současnými silami schopna Argentince ze souostroví vypudit.
Britští námořníci čekají, že lepší časy přijdou novými letadlovými loděmi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. První by měla vstoupit do služby v roce 2020 a druhá o tři roky později. Bude se jednat o největší lodě, které kdy měla Británie ve výzbroji. To však přináší další problémy. Již dnes musely být odstaveny další bojové lodi, protože pro oba obry nemá Royal Navy dostatek vycvičených mužů do posádky. Každá z lodí je schopna nést 48 bojových letadel F-35. Na palubách obou jich však bude pouhých 12 nebo 24, neboť námořnictvo nemá dostatek pilotů a dalšího leteckého personálu. Kvůli škrtům v rozpočtu také bude zakoupeno méně strojů. Mezitím na veřejnost prosákla informace, že do HMS Queen Elizabeth, která prochází testy, zatéká. Zdá se tedy, že problémům královského námořnictva není konec.
Související
Habsburkové jdou ke dnu: Torpéda potopila obří dreadnought SMS Szent István
Indie buduje flotilu jaderných ponorek. Měl by se svět bát dalšího konfliktu?
Námořnictvo , škrty , Velká Británie , Ponorky , HMS Queen Elizabeth
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 2 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák