Připraveni k boji? Ani náhodou. Britské námořnictvo je v zoufalém stavu

Londýn - Kdysi byla Velká Británie vládkyní všech moří a jej námořnictvo vzbuzovalo respekt. Dnes, i přes silná slova politiků, vzbuzuje spíše posměch, se smutkem konstatuje The Express.

Britské námořnictvo dnes vlastní pouhých 77 lodí. Z toho je 19 bojových. Z 19 bojových lodí je okamžitě připraveno vyplout do války pět. Z těchto pěti lodí se operací mimo britské vody mohou zúčastnit pouhé dvě! Vedle toho má námořnictvo ještě 12 ponorek, ze kterých jsou operací schopné dvě. Na vině jsou nejen obrovské škrty, které námořnictvo postihly v 90. letech, ale také nekoncepční vývoj a technické problémy se supermoderními loděmi, které byly neuváženě zavedeny do výzbroje. V roce 2018 navíc kdysi slavná Royal Navy přijde o protilodní rakety, a bude se muset vrátit k dělům.

Jako symbol hlouposti a neschopnosti současného velení, je uváděn příklad vrtulníkové lodi HMS Ocean. Ta byla zavedena do výzbroje v roce 1998. V letech 2013-2014 byla za 68 milionu liber modernizována. Krátce po návratu do služby, bylo oznámeno, že současná největší a vlajková loď bude v roce 2018 vyřazena ze služby. Royal Navy vedle toho, že přijde o vlajkovou loď, ztratí i schopnost vést obojživelné operace za podpory vrtulníků. Loď byla prodána do Brazílie, kde bude sloužit dál.

Letos námořnictvo přišlo i o své protilodní střely. Současným typům GWS Harpoon Block 1C a lehkých protilodních vrtulníkových střelám Sea Skua vypršela doba použití a jsou k ničemu. Nové lehké střely Sea Venon a Martlet budou zavedeny až v roce 2020. Avšak i poté budou Royal Navy ve výzbroji scházet těžké typy s dlouhým doletem. Ve dvouletém okně se tak budou muset námořníci jejího veličenstva spolehnout na palubní kanóny.

To, co nejvíce omezuje operační schopnosti Royal Navy, jsou obrovské problémy s nejmodernějším torpédoborce třidy 45(Daring). Lodě jsou sice přeplněny nejmodernější výpočetní technikou a jsou vybaveny technologií stealth a pro problémy s turbínami nejsou schopny delšího provozu na moři. Kvůli přehřívání turbín byl vydán dokonce zákaz operací třídy 45 v teplých mořích. Mohlo by dojít k požáru. Celkem vyšlo šest lodí britské daňové poplatníky na 6,5 miliardy liber. Opravy, aby se lodě staly alespoň částečně bojeschopné, pak v dalších sedmi letech vyjdou na další 250 milionů liber.

Bez problémů není ani druhy typ lodí, které tvoří jádro britské floty. Fregaty typu 23 Norfolk pocházejí z 80. let.  I přes modernizace, silně zastarávají. Navíc dodavatelé nejsou schopni pro ně dodávat včas náhradní díly. Proto dochází k takzvané kanibalizaci. Tedy, aby se udržela v provozu jedna loď, vezme se součástka z druhé, která pak musí být odstavena. Podle National Audit Office (Národního centra auditů – protějšku našeho nejvyššího kontrolního úřadu) se tak jen vloni stalo v 795 případech.

Situace je pro Británii nejen ostudná, ale především nebezpečná. Když se v roce 2014 se u skotských břehů objevila ruská válečná loď, trvalo britskému námořnictvu k ní vyslat eskortu, která by ji vyprovodila z britských výsostných vod, 24 hodin. V letech 2016 a 2017 poprvé po 200 letech v jižním Atlantiku neoperovala žádná britská loď. Pokud by se tedy Argentina rozhodla pro další invazi na Falklandy, nestálo by ji v cestě nic. Podle odborníků by Británie nebyla se současnými silami schopna Argentince ze souostroví vypudit.

Britští námořníci čekají, že lepší časy přijdou novými letadlovými loděmi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. První by měla vstoupit do služby v roce 2020 a druhá o tři roky později. Bude se jednat o největší lodě, které kdy měla Británie ve výzbroji. To však přináší další problémy. Již dnes musely být odstaveny další bojové lodi, protože pro oba obry nemá Royal Navy dostatek vycvičených mužů do posádky. Každá z lodí je schopna nést 48 bojových letadel F-35. Na palubách obou jich však bude pouhých 12 nebo 24, neboť námořnictvo nemá dostatek pilotů a dalšího leteckého personálu. Kvůli škrtům v rozpočtu také bude zakoupeno méně strojů. Mezitím na veřejnost prosákla informace, že do HMS Queen Elizabeth, která prochází testy, zatéká. Zdá se tedy, že problémům královského námořnictva není konec.     

Související

Dreadnought SMS Szent István

Habsburkové jdou ke dnu: Torpéda potopila obří dreadnought SMS Szent István

Mezi předlitavskem (Rakouskem) a Zalitavskem (Uhrami) to i po vyrovnání dost jiskřilo. A když vláda chtěla, aby Zalitavsko financovalo novou flotilu válečných lodí, tak si uhři prosadili, že největší z nich bude postavena na území Zalitavska a z místních zdrojů. A to byl první ze série omylů, které způsobily, že Rakousko-Uherská flotila ve středomoří byla všem pro smích. 
Ponorky, ilustrační foto

Indie buduje flotilu jaderných ponorek. Měl by se svět bát dalšího konfliktu?

Indické námořnictvo chce mít ve svém arzenálu jaderné ponorky a země na jejich vývoj věnuje nemalé finanční prostředky. Prozatím jediná ponorka domácí provenience dokončila v listopadu 2018 svoji první misi. Flotila má sloužit jako prostředek jaderného odstrašení vůči regionálním soupeřům v Islámábádu a Pekingu.

Více souvisejících

Námořnictvo škrty Velká Británie Ponorky HMS Queen Elizabeth

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy