Londýn - Kdysi byla Velká Británie vládkyní všech moří a jej námořnictvo vzbuzovalo respekt. Dnes, i přes silná slova politiků, vzbuzuje spíše posměch, se smutkem konstatuje The Express.
Britské námořnictvo dnes vlastní pouhých 77 lodí. Z toho je 19 bojových. Z 19 bojových lodí je okamžitě připraveno vyplout do války pět. Z těchto pěti lodí se operací mimo britské vody mohou zúčastnit pouhé dvě! Vedle toho má námořnictvo ještě 12 ponorek, ze kterých jsou operací schopné dvě. Na vině jsou nejen obrovské škrty, které námořnictvo postihly v 90. letech, ale také nekoncepční vývoj a technické problémy se supermoderními loděmi, které byly neuváženě zavedeny do výzbroje. V roce 2018 navíc kdysi slavná Royal Navy přijde o protilodní rakety, a bude se muset vrátit k dělům.
Jako symbol hlouposti a neschopnosti současného velení, je uváděn příklad vrtulníkové lodi HMS Ocean. Ta byla zavedena do výzbroje v roce 1998. V letech 2013-2014 byla za 68 milionu liber modernizována. Krátce po návratu do služby, bylo oznámeno, že současná největší a vlajková loď bude v roce 2018 vyřazena ze služby. Royal Navy vedle toho, že přijde o vlajkovou loď, ztratí i schopnost vést obojživelné operace za podpory vrtulníků. Loď byla prodána do Brazílie, kde bude sloužit dál.
Letos námořnictvo přišlo i o své protilodní střely. Současným typům GWS Harpoon Block 1C a lehkých protilodních vrtulníkových střelám Sea Skua vypršela doba použití a jsou k ničemu. Nové lehké střely Sea Venon a Martlet budou zavedeny až v roce 2020. Avšak i poté budou Royal Navy ve výzbroji scházet těžké typy s dlouhým doletem. Ve dvouletém okně se tak budou muset námořníci jejího veličenstva spolehnout na palubní kanóny.
To, co nejvíce omezuje operační schopnosti Royal Navy, jsou obrovské problémy s nejmodernějším torpédoborce třidy 45(Daring). Lodě jsou sice přeplněny nejmodernější výpočetní technikou a jsou vybaveny technologií stealth a pro problémy s turbínami nejsou schopny delšího provozu na moři. Kvůli přehřívání turbín byl vydán dokonce zákaz operací třídy 45 v teplých mořích. Mohlo by dojít k požáru. Celkem vyšlo šest lodí britské daňové poplatníky na 6,5 miliardy liber. Opravy, aby se lodě staly alespoň částečně bojeschopné, pak v dalších sedmi letech vyjdou na další 250 milionů liber.
Bez problémů není ani druhy typ lodí, které tvoří jádro britské floty. Fregaty typu 23 Norfolk pocházejí z 80. let. I přes modernizace, silně zastarávají. Navíc dodavatelé nejsou schopni pro ně dodávat včas náhradní díly. Proto dochází k takzvané kanibalizaci. Tedy, aby se udržela v provozu jedna loď, vezme se součástka z druhé, která pak musí být odstavena. Podle National Audit Office (Národního centra auditů – protějšku našeho nejvyššího kontrolního úřadu) se tak jen vloni stalo v 795 případech.
Situace je pro Británii nejen ostudná, ale především nebezpečná. Když se v roce 2014 se u skotských břehů objevila ruská válečná loď, trvalo britskému námořnictvu k ní vyslat eskortu, která by ji vyprovodila z britských výsostných vod, 24 hodin. V letech 2016 a 2017 poprvé po 200 letech v jižním Atlantiku neoperovala žádná britská loď. Pokud by se tedy Argentina rozhodla pro další invazi na Falklandy, nestálo by ji v cestě nic. Podle odborníků by Británie nebyla se současnými silami schopna Argentince ze souostroví vypudit.
Britští námořníci čekají, že lepší časy přijdou novými letadlovými loděmi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. První by měla vstoupit do služby v roce 2020 a druhá o tři roky později. Bude se jednat o největší lodě, které kdy měla Británie ve výzbroji. To však přináší další problémy. Již dnes musely být odstaveny další bojové lodi, protože pro oba obry nemá Royal Navy dostatek vycvičených mužů do posádky. Každá z lodí je schopna nést 48 bojových letadel F-35. Na palubách obou jich však bude pouhých 12 nebo 24, neboť námořnictvo nemá dostatek pilotů a dalšího leteckého personálu. Kvůli škrtům v rozpočtu také bude zakoupeno méně strojů. Mezitím na veřejnost prosákla informace, že do HMS Queen Elizabeth, která prochází testy, zatéká. Zdá se tedy, že problémům královského námořnictva není konec.
Související
Habsburkové jdou ke dnu: Torpéda potopila obří dreadnought SMS Szent István
Indie buduje flotilu jaderných ponorek. Měl by se svět bát dalšího konfliktu?
Námořnictvo , škrty , Velká Británie , Ponorky , HMS Queen Elizabeth
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák