Londýn - Kdysi byla Velká Británie vládkyní všech moří a jej námořnictvo vzbuzovalo respekt. Dnes, i přes silná slova politiků, vzbuzuje spíše posměch, se smutkem konstatuje The Express.
Britské námořnictvo dnes vlastní pouhých 77 lodí. Z toho je 19 bojových. Z 19 bojových lodí je okamžitě připraveno vyplout do války pět. Z těchto pěti lodí se operací mimo britské vody mohou zúčastnit pouhé dvě! Vedle toho má námořnictvo ještě 12 ponorek, ze kterých jsou operací schopné dvě. Na vině jsou nejen obrovské škrty, které námořnictvo postihly v 90. letech, ale také nekoncepční vývoj a technické problémy se supermoderními loděmi, které byly neuváženě zavedeny do výzbroje. V roce 2018 navíc kdysi slavná Royal Navy přijde o protilodní rakety, a bude se muset vrátit k dělům.
Jako symbol hlouposti a neschopnosti současného velení, je uváděn příklad vrtulníkové lodi HMS Ocean. Ta byla zavedena do výzbroje v roce 1998. V letech 2013-2014 byla za 68 milionu liber modernizována. Krátce po návratu do služby, bylo oznámeno, že současná největší a vlajková loď bude v roce 2018 vyřazena ze služby. Royal Navy vedle toho, že přijde o vlajkovou loď, ztratí i schopnost vést obojživelné operace za podpory vrtulníků. Loď byla prodána do Brazílie, kde bude sloužit dál.
Letos námořnictvo přišlo i o své protilodní střely. Současným typům GWS Harpoon Block 1C a lehkých protilodních vrtulníkových střelám Sea Skua vypršela doba použití a jsou k ničemu. Nové lehké střely Sea Venon a Martlet budou zavedeny až v roce 2020. Avšak i poté budou Royal Navy ve výzbroji scházet těžké typy s dlouhým doletem. Ve dvouletém okně se tak budou muset námořníci jejího veličenstva spolehnout na palubní kanóny.
To, co nejvíce omezuje operační schopnosti Royal Navy, jsou obrovské problémy s nejmodernějším torpédoborce třidy 45(Daring). Lodě jsou sice přeplněny nejmodernější výpočetní technikou a jsou vybaveny technologií stealth a pro problémy s turbínami nejsou schopny delšího provozu na moři. Kvůli přehřívání turbín byl vydán dokonce zákaz operací třídy 45 v teplých mořích. Mohlo by dojít k požáru. Celkem vyšlo šest lodí britské daňové poplatníky na 6,5 miliardy liber. Opravy, aby se lodě staly alespoň částečně bojeschopné, pak v dalších sedmi letech vyjdou na další 250 milionů liber.
Bez problémů není ani druhy typ lodí, které tvoří jádro britské floty. Fregaty typu 23 Norfolk pocházejí z 80. let. I přes modernizace, silně zastarávají. Navíc dodavatelé nejsou schopni pro ně dodávat včas náhradní díly. Proto dochází k takzvané kanibalizaci. Tedy, aby se udržela v provozu jedna loď, vezme se součástka z druhé, která pak musí být odstavena. Podle National Audit Office (Národního centra auditů – protějšku našeho nejvyššího kontrolního úřadu) se tak jen vloni stalo v 795 případech.
Situace je pro Británii nejen ostudná, ale především nebezpečná. Když se v roce 2014 se u skotských břehů objevila ruská válečná loď, trvalo britskému námořnictvu k ní vyslat eskortu, která by ji vyprovodila z britských výsostných vod, 24 hodin. V letech 2016 a 2017 poprvé po 200 letech v jižním Atlantiku neoperovala žádná britská loď. Pokud by se tedy Argentina rozhodla pro další invazi na Falklandy, nestálo by ji v cestě nic. Podle odborníků by Británie nebyla se současnými silami schopna Argentince ze souostroví vypudit.
Britští námořníci čekají, že lepší časy přijdou novými letadlovými loděmi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. První by měla vstoupit do služby v roce 2020 a druhá o tři roky později. Bude se jednat o největší lodě, které kdy měla Británie ve výzbroji. To však přináší další problémy. Již dnes musely být odstaveny další bojové lodi, protože pro oba obry nemá Royal Navy dostatek vycvičených mužů do posádky. Každá z lodí je schopna nést 48 bojových letadel F-35. Na palubách obou jich však bude pouhých 12 nebo 24, neboť námořnictvo nemá dostatek pilotů a dalšího leteckého personálu. Kvůli škrtům v rozpočtu také bude zakoupeno méně strojů. Mezitím na veřejnost prosákla informace, že do HMS Queen Elizabeth, která prochází testy, zatéká. Zdá se tedy, že problémům královského námořnictva není konec.
Související
Habsburkové jdou ke dnu: Torpéda potopila obří dreadnought SMS Szent István
Indie buduje flotilu jaderných ponorek. Měl by se svět bát dalšího konfliktu?
Námořnictvo , škrty , Velká Británie , Ponorky , HMS Queen Elizabeth
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák