Mezi předlitavskem (Rakouskem) a Zalitavskem (Uhrami) to i po vyrovnání dost jiskřilo. A když vláda chtěla, aby Zalitavsko financovalo novou flotilu válečných lodí, tak si uhři prosadili, že největší z nich bude postavena na území Zalitavska a z místních zdrojů. A to byl první ze série omylů, které způsobily, že Rakousko-Uherská flotila ve středomoří byla všem pro smích.
První problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Uherská vláda zadala výrobu jediné velké zalitavské loděnici Ganz and Danubius Company v Rijece. Tam ale rychle zjistili, že na výrobu tak velké lodi nemají dostatek prostoru a museli proto vybudovat zcela novou loděnici. To samozřejmě vedlo ke zpoždění výrobního plánu, a tak se původně plánovaný termín posunul o 17 měsíců. V mezidobí ovšem začala první světová válka a výroba musela být přesunuta z Rijeky do Puly. Stavbu provázely i problémy s licencovanými díly a nekvalitním pancéřováním. Nakonec loď vyplula jen s 2 lodními šrouby namísto plánovaných tří a byla tak podstatně pomalejší než se očekávalo - což se zanedlouho ukázalo pro loď osudným.
Slavnostní spuštění na vodu proběhlo nakonec 17. listopadu 1915, ale ještě skoro měsíc trvalo než loď dostala své jméno. Loď měla poměrně úctyhodnou výzbroj, které dominovaly ohromné děla ráže 305mm. Tento kanón vážil kolem 55 tun a samotný náboj vážil 450 kg. Od sesterských lodí středomořské flotily vyrobených v hlavní loděnici mocnářství v Terstu se István lišil. Odlišoval se hlavně vizuálně, měl totiž stěžeň a své dva komíny propojeny speciálním můstkem na kterém byly umístěn světlomety. Podstatnější byl ale jiný rozdíl - chyběly mu totiž protitorpédové sítě. Schválně hádejte co nakonec Istvána potopilo ke dnu?
Válečných akcí si István moc neužil, protože celá habsburská flotila velkou část války stála nečinně v přístavu. Z části za to mohl neustálý nedostatek uhlí a zčásti fakt, že ani neměli s kým bojovat, protože italská flotila byla daleko za zablokovaným otrantským průlivem. Navíc bylo jaderské moře jedno z těch nejnebezpečnějších, protože bylo plné min a ponorek.
V posledním roce války převzal velení flotily admirál Miklós Horthy a naplánoval prolomení blokády otrantského průlivu pomocí silného svazu menších lidí krytých palbou z nejtěžších bitevníků včetně Istvána a jeho sesterské lodi SMS Tegetthoff. Ale ani tato akce se neobešla bez komplikaci. Už vyplutí lodí se o hodinu zpozdilo, protože v přístavu nestihli včas stáhnout protitorpédové sítě. Když se potom flotila snažila skluz dohnat, Szent Istvánu se začaly přehřívat ložiska turbíny a tak musely všechny lodě zpomalit na jeho rychlost 12,5 uzlu. Paradoxně právě to, že se havárii podařilo odstranit způsobilo nakonec zkázu pýchy Zalitavska. Po opravě totiž začaly oba komíny Istvána hustě čadit černým dýmem, protože se loď zbavovala nahromaděných spalin. A právě tento dým přitáhl pozornost italských torpédových člunů, které nakonec loď potopily. Těm se podařilo nepozorovaně přiblížit na vzdálenost 300 metrů a vypálit torpéda na obě sesterské lodi. Zatímco Tegethoff zůstal nezasažen, Szent István zasáhla dvě torpéda.
Szent istván se začal rychle plnit vodou a naklánět na pravobok. Pumpy ale nestíhaly čerpat vodu přitékající do lodi. Postupem času tak voda uhasila i posledním dva kotle, které po zásahu Istvána fungovaly. Po celou dobu se Tegethoff snažil poškozenou sesterskou loď odtáhnout na břeh, ale proces byl komplikován falešnými zprávami o pohybu italský ponorek. Tři hodiny po zásahu byl náklon tak velký, že ohrožoval i Tegethoff, s vlečením se proto přestalo a byla nařízena evakuace. Na ni ale bylo už pozdě, protože loď se začala potápět. Nakonec na ní zahynulo 89 mužů. Szent István tak drží nepříliš lichotivý unikát, jde o jedinou loď třídy dreadnaught, která byla potopena tak malými torpédovými čluny. V současnosti je Szent István největším vrakem na dně Jadranského moře a oblíbenou destinací amatérských potápěčů. A to i přesto, že oficiálně je přístupný pouze s povolením chorvatské vlády, protože je považován za národní kulturní památku.
Související
Hňup na českém trůnu? Jeden z nejoblíbenějších vládců doplatil na degeneraci
Ferdinand V. Habsburský , dreadnought SMS Szent István , Námořnictvo
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák