Mezi předlitavskem (Rakouskem) a Zalitavskem (Uhrami) to i po vyrovnání dost jiskřilo. A když vláda chtěla, aby Zalitavsko financovalo novou flotilu válečných lodí, tak si uhři prosadili, že největší z nich bude postavena na území Zalitavska a z místních zdrojů. A to byl první ze série omylů, které způsobily, že Rakousko-Uherská flotila ve středomoří byla všem pro smích.
První problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Uherská vláda zadala výrobu jediné velké zalitavské loděnici Ganz and Danubius Company v Rijece. Tam ale rychle zjistili, že na výrobu tak velké lodi nemají dostatek prostoru a museli proto vybudovat zcela novou loděnici. To samozřejmě vedlo ke zpoždění výrobního plánu, a tak se původně plánovaný termín posunul o 17 měsíců. V mezidobí ovšem začala první světová válka a výroba musela být přesunuta z Rijeky do Puly. Stavbu provázely i problémy s licencovanými díly a nekvalitním pancéřováním. Nakonec loď vyplula jen s 2 lodními šrouby namísto plánovaných tří a byla tak podstatně pomalejší než se očekávalo - což se zanedlouho ukázalo pro loď osudným.
Slavnostní spuštění na vodu proběhlo nakonec 17. listopadu 1915, ale ještě skoro měsíc trvalo než loď dostala své jméno. Loď měla poměrně úctyhodnou výzbroj, které dominovaly ohromné děla ráže 305mm. Tento kanón vážil kolem 55 tun a samotný náboj vážil 450 kg. Od sesterských lodí středomořské flotily vyrobených v hlavní loděnici mocnářství v Terstu se István lišil. Odlišoval se hlavně vizuálně, měl totiž stěžeň a své dva komíny propojeny speciálním můstkem na kterém byly umístěn světlomety. Podstatnější byl ale jiný rozdíl - chyběly mu totiž protitorpédové sítě. Schválně hádejte co nakonec Istvána potopilo ke dnu?
Válečných akcí si István moc neužil, protože celá habsburská flotila velkou část války stála nečinně v přístavu. Z části za to mohl neustálý nedostatek uhlí a zčásti fakt, že ani neměli s kým bojovat, protože italská flotila byla daleko za zablokovaným otrantským průlivem. Navíc bylo jaderské moře jedno z těch nejnebezpečnějších, protože bylo plné min a ponorek.
V posledním roce války převzal velení flotily admirál Miklós Horthy a naplánoval prolomení blokády otrantského průlivu pomocí silného svazu menších lidí krytých palbou z nejtěžších bitevníků včetně Istvána a jeho sesterské lodi SMS Tegetthoff. Ale ani tato akce se neobešla bez komplikaci. Už vyplutí lodí se o hodinu zpozdilo, protože v přístavu nestihli včas stáhnout protitorpédové sítě. Když se potom flotila snažila skluz dohnat, Szent Istvánu se začaly přehřívat ložiska turbíny a tak musely všechny lodě zpomalit na jeho rychlost 12,5 uzlu. Paradoxně právě to, že se havárii podařilo odstranit způsobilo nakonec zkázu pýchy Zalitavska. Po opravě totiž začaly oba komíny Istvána hustě čadit černým dýmem, protože se loď zbavovala nahromaděných spalin. A právě tento dým přitáhl pozornost italských torpédových člunů, které nakonec loď potopily. Těm se podařilo nepozorovaně přiblížit na vzdálenost 300 metrů a vypálit torpéda na obě sesterské lodi. Zatímco Tegethoff zůstal nezasažen, Szent István zasáhla dvě torpéda.
Szent istván se začal rychle plnit vodou a naklánět na pravobok. Pumpy ale nestíhaly čerpat vodu přitékající do lodi. Postupem času tak voda uhasila i posledním dva kotle, které po zásahu Istvána fungovaly. Po celou dobu se Tegethoff snažil poškozenou sesterskou loď odtáhnout na břeh, ale proces byl komplikován falešnými zprávami o pohybu italský ponorek. Tři hodiny po zásahu byl náklon tak velký, že ohrožoval i Tegethoff, s vlečením se proto přestalo a byla nařízena evakuace. Na ni ale bylo už pozdě, protože loď se začala potápět. Nakonec na ní zahynulo 89 mužů. Szent István tak drží nepříliš lichotivý unikát, jde o jedinou loď třídy dreadnaught, která byla potopena tak malými torpédovými čluny. V současnosti je Szent István největším vrakem na dně Jadranského moře a oblíbenou destinací amatérských potápěčů. A to i přesto, že oficiálně je přístupný pouze s povolením chorvatské vlády, protože je považován za národní kulturní památku.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
Hňup na českém trůnu? Jeden z nejoblíbenějších vládců doplatil na degeneraci
Ferdinand V. Habsburský , dreadnought SMS Szent István , Námořnictvo
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák