Jak bude vypadat Rusko bez Putina? Analytici rozebrali scénář, který moc lid nepotěší

Predikovat budoucí vývoj v Rusku je vždycky složité. Země má svá výrazná specifika a tak nepřekvapí, že když se koncem 90. let experti dohadovali kdo nahradí ve funkci končícího prezidenta Borise Jelcina, Putinovo jméno tehdy netipoval nikdo.

Podobného překvapení se dost možná dočkáme i při další výměně politických garnitur. Analytici serveru The National Interest jsou toho názoru, že Putinovým nástupcem bude pravděpodobně někdo z pozadí, kdo se dnes nepohybuje na politickém radaru.

K odhalení toho kdo bude Putinovým nástupcem je vhodné připomenout si, jak dosud vypadalo jeho vládnutí. Nejdříve přišla éra nástupu a stabilizace Ruska, které bylo po Jelcinově éře takřka na pokraji rozpadu. Poté jsme byli svědky zvláštní hry tandemu Putin – Medveděv, kdy první jmenovaný plnil roli premiéra.

Pak přišla doba, která měla být triumfálním návratem Ruska mezi světové mocnosti, okořeněná olympijskými hrami v Soči. Místo toho ale přišel náraz. Putin Rusy zavlekl do ukrajinského konfliktu, v důsledku čehož se jeho země ocitla v mezinárodní izolaci a díky systému sankcí též ve velkých ekonomických potížích.

V jakém duchu se tedy ponese tento (čtvrtý a možná poslední) Putinův mandát? Putin bude opět zemi vyvádět s krize. Tu současnou nicméně nezdědil, nýbrž ji sám spustil. Ruský prezident se bude muset pokusit obnovit dialog se západem (k čemuž ho vyzval například francouzský prezident Macron) a za každou cenu udržet strategické partnerství s Čínou.

Rusům nepřeje ani vývoj v těch okolních zemích, které jsou podle Kremlu v jeho sféře vlivu. Arménie se v posledních týdnech propadla do mohutných demonstrací, v jejichž důsledku došlo k pádu vlády.

Někteří ruští představitelé se obávají, že by vývoj v Jerevanu mohl předznamenat podobné změny v Bělorusku nebo Kazachstánu. A to rozhodně není v Putinově zájmu.

Ať tak či tak, v turbulentních dobách které Rusko čekají budou mít mladí ruští politici příležitost vyniknout. Expremiér Sergej Kirijenko proto už dostal od Putina úkol, aby mezi regionálními politiky našel vhodné kádry do padesáti let věku, kteří mají dostatek schopností aby se mohli v rámci politické hierarchie posunout výše. 

Putin se tak chce zřejmě vyhnout osudu Sovětského svazu, jehož Kreml v určitých etapách připomínal spíše zapouzdřenou gerontokracii než pružný státní aparát.

Částečná obroda ruské politiky již probíhá. Do významných pozic se ve stále větším počtu hrnou mileniálové a mladá generace, která je tak v generačním protikladu proti politikům z řad bývalých členů komunistické strany nebo KGB, jenž reprezentuje například sám Vladimir Putin. Nahradí některý z nich současného ruského prezidenta v jeho funkci?