Zachrání nás muslimští migranti? Rusko volá o pomoc

Moskva – Rusko je zemí, v níž dlouhodobě panují obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. Na jedné straně stojí Moskva, nablýskaná metropole a a pravé velkoměsto 21. století. Na druhé straně je pak ruský venkov, neboli svět chudoby a zaostalosti, jehož krize se ještě prohloubila s kolapsem Sovětského svazu.

Ruský venkov totiž vymírá. Odliv lidí z vesnic a městeček se nedaří zastavit. Pomoci mají muslimští imigranti z bývalých sovětských republik, jako je například Tádžikistán. V řadě ruských vesnic a menších měst tak tvoří muslimští imigranti již více než polovinu obyvatelstva.

Podle ruských sociologů jich do Ruska přicházejí miliony a Český rozhlas ve své reportáži uvádí, že by mohlo jít o největší demografickou proměnu ruské společnosti za poslední stovky let. Někteří Rusové příchod migrantů vítají, jiní jej nesou nelibě. Ti druzí tvrdí, že venkovské vesnice mají jen dvě možnosti – buď zcela zmizí nebo budou cizí.

Rusové jsou k migrantů obecně nedůvěřiví. V roce 2016 proběhl v zemi průzkum, jež názory v ruské společnosti mapoval. Plyne z něj, že čtyři pětiny Rusů požadují omezení přílivu imigrantů. Dvě pětiny Rusů by pak chtěly, aby přistěhovalci žili odděleně ve vyhrazených oblastech.

Proč je na tom ale ruský venkov tak bídně? Po rozpadu SSSR přišel ekonomický rozvrat. Rozpadla se zemědělská družstva a díky tomu obrovsky narostla nezaměstnanost. Místní obyvatelé tak raději odjeli do velkých měst, než zůstat v zapadlých vesničkách a denně dojíždět za prací po rozbitých stezkách.

Díky tomu poklesl na venkově počet škol a nemocnic, což exodus obyvatel do větších měst jen podporuje. Podle sčítání lidu z roku 2010 bylo v každé čtvrté ruské vesnici hlášeno deset a méně obyvatel. Místní se navíc musejí živit například sběrem brambor a hub, které pak prodávají bohatším lidem z města.

Vylidněné vesnice jsou proto přirozeným cílem migrantů. Často se stane, že se například v Uzbekistánu sebere celá vesnice a houfně „přesídlí“ do Ruska. Tam pak cizinci tvoří uzavřené komunity, které jsou ovládány svými staršími a drží se přesně stanovených pravidel.

Toho rádi využívají místní politici. Přistěhovalci se sice o svých politických preferencích bavit nechtějí, je ale veřejně známou pravdou, že představitelé strany Jednotné Rusko (strana Vladimira Putina) se snaží silně působit na vůdce přistěhovaleckých skupin, aby získali jejich hlasy.

Související

Více souvisejících

Rusko migrace Přistěhovalectví Muslimové nezaměstnanost / nezaměstnaní uzbekistán

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy