Uprchlický skandál otřásá Německem, kdo se vlastně dostal do Evropy?

Podle morgenpost.de byli u vedoucí místní kanceláře úřadu u uprchlíky zvláště oblíbení Jezídové a Kurdové ze Sýrie, Turecka nebo Iráku. Těch podle dosavadního vyšetřování mělo bez jakýchkoliv kontrol nebo zkoušek projít brémským uprchlickým úřadem od roku 2013 na 2000.

Vše začalo poměrně nevinně. Bývalý partner vedoucí úřadu byl právníkem, který Jazidi a Kurdy hájil. Dařilo se mu za drobné protislužby, například večeři zdarma pro paní vedoucí a její podřízené, získat pro své klienty snadno azyl. Do sítě se však brzy připojili další dva advokáti.

 Vše se rozjelo ve velkém. Před úřadem se začaly objevovat autobusy plné uprchlíků z celého Německa, kteří bez jakékoliv kontroly začali hromadně dostávat rozhodnutí o přiznání práv uprchlíka.

Vše samozřejmě nemohlo vydržet dlouho bez povšimnutí. První podezření bylo již v roce 2016, kdy se tehdejšímu ministru vnitra Dolního Saska dostal na stůl první případ udělení azylu za podivných okolností. Rozjelo se vyšetřování, které v tomto týdnu vedlo k zatčení šesti osob.

Obžalovaným hrozí za korupci trest od šesti měsíců do pěti let. Zatím není jasné kudy a komu vedly toky peněz. Místní kancelář pro uprchlíky byla zavřena.

Zatím není jasné proč právě Jezídové, na Blízkém východě jedna z nejpronásledovanějších náboženských a národnostních skupin měli potřebu korumpovat úředníky. Status uprchlíka jim bývá schvalován téměř automaticky, včetně případného slučování rodin.

Již v roce 2015 upozorňovali odborníci, že možnost získat azyl není v Německu stejná. Nejsložitější to podle jejich výzkumu bylo v Berlíně a Sasku. Naopak snadné to bylo v Sársku a právě v Brémách. Teprve nyní je jasné proč.