Mezník v rusko-japonských vztazích? Putin a Abe urychlí aktivity ohledně sporných Kuril

Petrohrad - Japonský premiér Šinzó Abe se dnes shodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že je třeba urychlit společné aktivity týkající se sporných Kurilských ostrovů. Putin po jednání v Kremlu uvedl, že je důležité trpělivě hledat řešení, které povede k mírové dohodě, jež bude odrážet strategické zájmy obou zemí. Spor o Kurily dlouho komplikuje vztahy mezi Moskvou a Tokiem. Část ostrovů, které po druhé světové válce obsadilo Rusko, si nárokuje Japonsko.

Japonsko usiluje o realizaci společných obchodních projektů na Kurilech, což považuje za cestu, jak dospět k vyřešení konfliktu. Putin uvedl, že ostrovy ještě letos navštíví delegace japonských podnikatelů.

Oba státníci hovořili také o Severní Koreji. Putin vyzval všechny strany zapojené do tamní situace, aby zachovaly zdrženlivost. Jak ho doplnil Abe, klíčové je zejména, aby se Pchjongjang zcela zbavil jaderných zbraní.

Oba činitelé se sešli již ve čtvrtek na okraj petrohradského ekonomického fóra, kde byl Abe jako čestný host společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. "Jsem velmi potěšen, že mám tuto příležitost hovořit podrobně o našich bilaterálních vztazích a politické spolupráci," řekl dnes Putin při setkání s Abem. "Předtím jsme projednali vývoj ekonomických a obchodních vazeb," podotkl s poukazem na to, že se tím potvrdil "vzájemný zájem obou stran na posílení vztahů".

Putin v Petrohradu slíbil "udělat vše možné, aby se mnohonásobně zvětšil objem hospodářské spolupráce s Japonskem", protože "až příliš skromně" vypadají jak dosavadní japonské investice do ruské ekonomiky ve výši přibližně dvou miliard dolarů (asi 44 miliard Kč), tak i vzájemný obchod, který loni dosáhl obratu necelých 18 miliard dolarů (asi 397 miliard Kč).

Abe dnes řekl, že je "připraven ke klidné, ale energické spolupráci s Ruskem". Také řekl, že doufá v "nový průlom" při řešení teritoriálního sporu o Kurilské ostrovy.

Abe v petrohradském projevu upozornil, že k realizaci ambiciózních hospodářských plánů je nezbytné uzavřít mírovou smlouvu. Na té se Moskva a Tokio nedokázaly dohodnout od konce druhé světové války kvůli spolu o část Kuril, které obsadilo Rusko a jež si nárokuje Japonsko. "Kurily se mohou stát symbolem japonsko-ruské spolupráce," řekl Abe. Putin slíbil, že Moskva bude hledat způsoby, jak dosáhnout kompromisu výhodného pro obě strany, který by je dovedl i k podpisu mírové dohody.

Podobně japonský premiér vybídl Putina k uzavření mírové smlouvy i loni v září ve Vladivostoku. "Vladimire, pojď a ve dvou splníme tuto povinnost. Překonáme všechny potíže," prohlásil Abe a zdůraznil, že následně rusko-japonské vztahy odhalí svůj plný potenciál.

Japonsko a Rusko se přou o jižní část Kuril od roku 1945. Tokio vznáší na základě dohody z roku 1855 nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai, které na konci druhé světové války anektoval Sovětský svaz. Z ostrovů bylo tehdy vystěhováno 17.000 Japonců, kteří odešli na nedaleký ostrov Hokkaidó. Tokio, které bylo ve válce poraženo, ruskou svrchovanost nad jižními Kurilami neuznává. Dlouhé hledání kompromisu zatím výsledky nepřineslo.

Abe se alespoň pokusil oteplit vzájemné vztahy tím, že do Moskvy přivezl štěně akity, japonské rasy, jako dárek pro šestnáctiletou ruskou olympijskou vítězku v krasobruslení Alinu Zagitovovou. Pověst tohoto zvířete vzrostla počátkem roku, když právě Zagitová prohlásila, jak tyto psy se vzhledem huskyho miluje poté, co je poznala, když v Japonsku trénovala před olympijskými závody v Jižní Koreji.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Otázkou není, zda Rusko udeří, ale kdy a kde. Moskva má kapacity a není radno ji podceňovat

Navzdory diplomatickým gestům mezi Moskvou a Washingtonem se Rusko zjevně připravuje na dlouhodobou konfrontaci se Západem. Od testů mezikontinentálních raket přes militarizaci Arktidy až po provokace v Severním a Baltském moři Moskva systematicky rozšiřuje prostor nestability. Zatímco Západ hlídá moře na severu Evropy, Kreml posiluje logistiku, testuje obranné linie NATO a přesouvá konflikt z Ukrajiny do širší geopolitické roviny.

Více souvisejících

Vladimír Putin Šinzó Abe Rusko Petrohrad Japonsko Jižní Kurily

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

Zelenskyj označuje obranu Pokrovsku za prioritu, do Donbasu byly nasazeny elitní speciální síly

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil obranu města Pokrovsk na východní frontě za „prioritu“, jelikož do bojů o toto klíčové město byly nasazeny elitní speciální jednotky. Podle informací armádních zdrojů jsou do první linie k udržení zásobovacích tras zapojovány speciální síly z vojenské rozvědky (GUR) a útočné skupiny, které zde plní úkoly běžné pěchoty.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží

Polsko, Maďarsko a Slovensko otevřeně vzdorují snahám o normalizaci obchodních vztahů, protože odmítají zrušit své jednostranné zákazy na dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. K tomuto vzdoru dochází právě ve chvíli, kdy v platnost vstoupila nová, revidovaná obchodní dohoda Evropské unie s Kyjevem. Tyto národní zákazy jsou v rozporu s pravidly jednotného trhu EU, která zakazují vnitrostátní obchodní překážky.

před 3 hodinami

Maduro, Nicolas

AP: CIA chtěla naverbovat Madurova pilota, aby USA pomohl s jeho svržením

Nedávné investigativní zjištění agentury Associated Press (AP) odhalilo, že CIA se údajně pokusila naverbovat důvěryhodného pilota venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, aby pomohl s jeho svržením. Toto odhalení přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump schválil nové tajné operace CIA uvnitř Venezuely, čímž vystupňoval americkou aktivitu v Latinské Americe.

před 5 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova frustrace stoupá. Už toho má dost, zní z Bílého domu

Na začátku vládního shutdownu v říjnu byli představitelé Bílého domu přesvědčeni, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa je v mnohem lepší pozici, aby v boji o financování porazila opozici. Vtipkovali o tom, jak dlouho přerušení potrvá, přičemž nikdo netipoval déle než deset dní. Tato sázka podtrhuje, jak moc administrativa podcenila vůli demokratů nechat vládu uzavřenou, a to i navzdory hrozbám, které dopadaly na federální zaměstnance a sociální programy.

před 6 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Přišli o příbuzné i naději. Lidé v Gaze už příměří nevěří

Po prvotním nadšení z vyhlášení příměří se mezi obyvateli Gazy rychle rozšířily obavy. Mnoho lidí se nyní obává, že klid zbraní neznamená konec války, ale pouze méně časté a nepředvídatelné výbuchy násilí. Tato nahodilost znemožňuje lidem jakékoliv plánování a vytváření naděje do budoucna.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

před 9 hodinami

Brazílie

COP30 je za dveřmi. Rozhodne se na něm, jak budou lidé vzpomínat na světové lídry

S tím, jak se bortí staré pilíře světového řádu a Spojené státy ustupují od aktivního řešení klimatické krize, musí globální environmentální vedení převzít jiné mocnosti. Lídři, kteří si uvědomují naléhavost situace, by měli využít příležitosti, kterou hostitelství konference COP30 v Brazílii tento měsíc nabízí. Je čas vytvořit koalici odhodlaných zemí, která rázně odmítne popírače klimatické krize, píše The Guardian.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro žádá Putina a Čínu o pomoc proti Trumpovi

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v reakci na narůstající přítomnost amerických sil v Karibiku obrací na Rusko, Čínu a Írán s prosbou o posílení svých opotřebovaných vojenských kapacit a o další podporu. Podle interních dokumentů americké vlády, které získal deník The Washington Post, venezuelský vůdce konkrétně žádá o obranné radary, opravy letadel a potenciálně i rakety.

před 12 hodinami

Jamajka

Nepotřebujeme peníze, ale jídlo a vodu, zní z hurikánem zničené Jamajky

Přístavní město Black River na Jamajce se stalo epicentrem zkázy poté, co se přes něj přehnal hurikán Melissa. I několik dní po úderu jedné z nejsilnějších bouří páté kategorie v regionu se místní obyvatelé potýkají s rostoucím zoufalstvím a chaosem. Lidé se brodí zablácenými cestami, prohrabávají trosky ve snaze najít jídlo, nebo se snaží dostat do poškozených obchodů, kde hledají balenou vodu a další zásoby. Zatímco se počet obětí zvyšuje, přeživší pátrají po svých blízkých a bojují o přežití.

před 14 hodinami

Pentagon (z anglického výrazu pro pětiúhelník) je to mohutná čtyřpatrová stavba ve tvaru pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E, s délkou strany přes 200 m), protnuté na každé straně třemi spojnicemi. Uprostřed cel

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby. 

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vojenská přehlídka čínské armády

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

včera

včera

včera

Matěj Bílý

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.

včera

Babiš už se sešel se šéfem NATO. Známe se roky, připomněl lídr ANO

Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy