Co ruské tajné služby tutlají? Server odkryl závažné skutečnosti

Moskva - Ve středu proběhlo deset let od pětidenní války Ruska s Gruzií. Tato událost předznamenala pozdější vývoj na evropské politické a bezpečností scéně a s jejím dědictvím se Evropa vypořádává dodnes. Od války je Rusko nahlíženo jak jako nebezpečný agresor, tak ale jako oběť komplotu, jehož účelem je vykreslit jej v černých barvách. „Alternativní zprávy“ z tzv. dezinformačních webů, které hlásají ruský pohled na věc, začaly v plné míře být používány v tomto období. Klíčovou roli hráli hackeři. Ruský zpravodajský server Meduza zmapoval způsoby, jakým Rusko začalo od gruzínského konfliktu používat kybernetických útoků.

Meduza vyzpovídala několik ruských hackerů, kteří se podíleli na prolamování bezpečnostních účtů gruzínských institucí a médií a kteří šířili ruskou verzi událostí. Jedním z nich Leonid Strojkov, který již v roce 2008 se v rozhovoru pro časopis Xakep (Hacker), hlavního periodika rusky mluvících hackerů, chlubil, že napadl stránky gruzínského parlamentu. Strojkov vysvětloval, že tak učinil ihned poté, co jeho poklidné popíjení piva při sledování televize bylo přerušeno zprávami o válce v Gruzii.

Ačkoliv o Strojkovi příběhu existovaly v dané době pochybnosti, že schválně přehání, aby si na stránkách časopisu udělal propagaci (k čemuž byl časopis primárně určen), stránky gruzínského parlamentu a dalších institucí či médií byli skutečně napadeny hackery, kteří se hlásili k separatistické Jižní Ostii. Není příliš důvodů si nemyslet, že to nemohli být iniciativní vlastenečtí hackeři Strojkova typu, kteří se rozhodli zasáhnout do rusko-gruzínského konfliktu způsobem, v kterém se nejlépe vyznali.

Vlastenečtí hackeři

Ruské orgány si všimly potenciálu, který tyto "vlastenečtí hackeři" mají a začaly je využívat pro vedení hybridní, kybernetické války. V některých případech se jednalo o dobrovolnou práci, v jiných byli ruští hackeři přinuceni pracovat pro stát, jinak jim za jejich „zločinné“ aktivity hrozilo vězení. Práce pro vládu se tak stala pro tyto lidi způsobem jakéhosi vykoupení z řady porušení kybernetických pravidel.

Podle Meduzou vyzpovídaných hackerů Rusko preferuje využívání jejich služeb jakožto „odborníků na volné noze“ před zapojením vlastního technologického personálu. Byli jim nicméně poskytnuti všechny druhy informací a vybavení, které mělo k dispozici. O jejich zapojení se nemělo vůbec vědět. Ruské zpravodajské služby je skrývaly v zabezpečených domech, aby na ně nepřišli detektivové z sekce pro potírání kybernetického zločinu ruského ministerstva vnitra.

Ukrývání hackerů je pro kybernetické operace Ruska klíčové i z dalšího, ještě podstatnějšího důvodu. Lze na ně svést odpovědnost za odhalené kybernetické útoky, aniž by Rusko se k nim muselo oficiálně přiznat. Že je taková strategie výhodná, svědčí Putinova slova z června 2017, kdy řekl, že za hackerskými útoky ve volbách v USA a Francii mohou být „vlastenečtí hackeři“, nikoliv však ruské instituce.

„ Hackeři jsou svobodní lidé,“ prohlásil Putin. Přirovnal je k umělcům, kteří se jednoho dne probudí v příznivé náladě a začnou ihned malovat. „Stejně jsou na tom hackeři: probudí se, přečtou si, co se děje v mezistátních vztazích, a pokud jsou vlastenecky naladěni, přiloží ruku k dílu v boji s těmi, kdo podle nich nehezky mluví o Rusku," prohlásil ruský prezident Putin, který horlivě odmítá, že by se Rusko vměšovalo do volebních záležitostí cizích států.

Ačkoliv jsou někdy v literatuře či filmu vykreslováni jako hrdinové, vedení států se takřka bezvýhradně staví k hackerům odmítavě. To je i případ Dmitryho Dokuchaeva, bývalého šéfa Bezpečnostního centra Federální služby bezpečnosti (FSB), ruské kontrarozvědky. Dříve hacker známý pod přezdívkou Forb, je obviněn americký úřady z toho, že byl vedoucím kybernetického útoku proti Demokratické straně USA. Jak podotkly New York Times, dokuchaev není „padouchem“ jen pro USA, ale též pro Rusko, které jej jako údajného dvojitého agenda obvinilo z vlastizrady a uvrhlo do vězení. Časopis RBC v dubnu oznámil, že Dokuchaev se měl částečně přiznat k sdílení informací se zahraniční zpravodajskou agenturou. Dokuachev se hájí tím, že si myslel, že tak pomůže v boji proti celosvětové počítačové kriminalitě.

Jeho případ ukazuje na další výhodu užívání hackerů – dají se snadno obvinit a odhodit. Jejich pohybování v šedých zónách jim málokdy vynese soucit soudu a naopak je to plodné pole pro vydírání. Meduza zmiňuje, že ruské tajné služby stále nabírají nové pracovníky výměnou za očistění je od trestních stíhání. Například v červenci 2018 soud v Belgorodu upustil od obvinění proti místnímu muži obviněnému ze spáchání 545 kybernetických útoků proti FSB – a to na žádost FSB. Nebylo by žádným překvapením, kdyby on se stal dalším Dokuchaevem.

Související

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Více souvisejících

Rusko FSB (ruská kontrarozvědka) Hackeři

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

včera

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

27. března 2026 21:54

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

27. března 2026 21:01

27. března 2026 19:56

27. března 2026 19:13

27. března 2026 18:29

27. března 2026 17:45

27. března 2026 16:40

Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy