Líní migranti? Podívejte se, kolik jich skutečně pracuje

Spolkový úřad práce v úterý uvedl, že okolo 300 000 uprchlíků nyní pracuje, což představuje nárůst o 88 000 lidí v porovnání s loňským rokem. Současně 482 000 uprchlíků bylo v červenci registrováno jako uchazeči o zaměstnání – zahrnuti jsou i lidé na jazykových a integračních kurzech. Dalších 187 000 bylo registrováno jako nezaměstnaní, uvedla německá mutace serveru Local.

Tyto čísla se týkají osob pocházejících z osmi tzv. „hlavních azylových zemí“, tj. zemí, odkud přišlo do Německa nejvíce osob žádajících o azyl. Jedná se občany Afghánistánu, Eritreje, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Sýrie.

„Všechno jde dobře" řekl předseda Spolkového úřadu práce Detlef Scheele. „Jsou to pozitivní čísla, zvláště když si uvědomíme, že mluvíme o lidech, kteří sem přišli z humanitárních důvodů, ne nutně, aby našli práci." Scheele uvedl, že velká většina z těchto pracujících uprchlíků našla práci, která je pokrývána německým systémem sociálního pojištění.

Klíčem k úspěchu podle Scheeleho bylo zlepšení jazykových schopností migrantů. Učení německého jazyka je stále nejdůležitějším faktorem při hledání zaměstnání, uvedl Scheele. „Máme nyní mnohem více mladých uprchlíků, kteří strávili delší dobu v běžných německých školách a kteří proto mluví lépe německy," řekl.

Uprchlíci jako vzpruha pro německou ekonomiku 

Okolo 28 000 mladých uprchlíků absolvovalo učňovské vzdělání. Scheele si obzvláště pochvaluje takzvané "kombinované kurzy", které umožňují uprchlíkům učit se jazykové dovednosti a zároveň se odborně připravovat na nástup do pracovního procesu. Okolo 23 000 příchozích využilo tohoto duálního vzdělání od roku 2016.

Tito uprchlíci vzdělaní v německém školním systému mohou být velmi prospěšní pro německé zaměstnavatele, kteří se potýkají s nedostatkem sil. Úřad práce na začátku tohoto měsíce uvedl, že v zemi je 1,2 milionu neobsazených volných míst. Nedostatek pracovních sil v největší evropské ekonomice je tak znepokojující, že vláda vydala návrh, který by usnadnil kvalifikovaným pracovníkům ze zemí, které nejsou členy EU, stěhovat se do Německa za prací, podotýká ekonomický server Quartz.

Díky přísunu uprchlíků hlásají německá učiliště meziroční nárůst v počtu nových studentů, poprvé od roku 2011. Počet nových smluv, které podepisují učni se zaměstnavatelskou firmou, meziročně v roce 2017 vzrostl o 1,1 %. V uplynulém roce došlo k podpisu 515 700 nových smluv mezi zájemci o vyučení a danými firmami.

Podle agentury Reuters mohou uvedená data pomoci německé kancléřce Angele Merkelové, která je „grilována“ i ze své strany kvůli svému rozhodnutí otevřít německé hranice a přijmout uprchlíky na vrcholu uprchlické krize 2015.

Učňové se v Německu učí zároveň ve škole a ve firmách. Tento systém duálního vzdělání by rády plošně zavedly české firmy, které podobně jako německé firmy se potýkají s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků.

Žadatelé o azyl v Německu mohou absolvovat tříleté vyučení a poté pracovat nejméně dva roky, aniž by jim azyl byl udělen, na základě pravidla 3+2 platícího od srpna 2016. Šéf svazu zaměstnavatelů BDA Steffen Kampeter si stojí za tím, že nejdůležitější je nyní, aby uprchličtí učni své školení dokončili a to bez ohledu na výsledky azylových řízení. „Integrace prostřednictvím vzdělávání může uspět,“ prohlásil Kampeter.

Podle Scheeleho je nicméně udělat ještě spoustu tvrdé práce a je nutné značné trpělivosti, co se týče získání nových pracovníků. Podle něj uvedená čísla nemění nic na skutečnosti, že do Německa přišlo velmi mnoho lidé. „Je nerealistické očekávat, že se lidé za pouhý rok naučí dostatečně německy," řekl Scheele.