"Kanibalský" svět v Donbasu? Netradiční názor na válku na Ukrajině

Přehlídka podezřelých

Zacharčenko se dostal do uvedené pozice v srpnu 2014 a následně ji konsolidoval skrze drtivé vítězství v pochybných volbách o rok později, připomíná odborník. Soudí, že Zacharčenkovo působení v úřadu odhalilo tři nepohodlné skutečnosti o válce na východě Ukrajiny - to, že vůdce donbaských povstalců je z podstaty věci podřízen Moskvě, ale zároveň spolu s dalšími sleduje vlastní cíle, které v sobě spojují společenské, ekonomické, osobní, principiální, geopolitické a kriminální aspekty.    

"Není jasné, kdo nastražil bombu, která zpustošila café Separ, oblíbené místo povstalců, zabila Zacharčenka a jeho bodyguarda a zranila ministra daní, hlavního drancovníka Alexandra 'Taškenta' Timofejeva," zdůrazňuje Galeotti. Dodává, že místo toho je zde přehlídka podezřelých, které preferují různé strany konfliktu.    

Moskva tak viní Kyjev, Kyjev naopak viní Moskvu, zatímco představitel Doněcké lidové republiky Eduard Basurin dokonce viní USA, poukazuje expert. Doplňuje, že někdejší povstalecký velitel Igor "Strelkov" Girkin, z něhož se stal nacionalistický kritik Kremlu, zase naznačuje, že atentát spáchali konkurenční zločinci, případně Zachračenkovi ruští poručníci, které již unavoval.

Není vyloučeno, že za atentátem stojí více podezřelých z uvedeného seznamu, naznačuje politolog. Spekuluje, zda zapovězený separatistický vůdce například nezačal iritovat Moskvu natolik, že ta se rozhodla nezasáhnout, když se Zacharčenka pokusily zabít kriminální živly. Stejně tak se k těmto zločincům mohla dostat zpráva, že atentát, který by za normálních okolností vedl k odvetě, bude přehlédnut, nastiňuje Galeotti. Tvrdí, že v nemilosrdném, "kanibalském" světě donbaských válečníků by se taková zpráva rovnala téměř rozsudku smrti.

"V současnosti si Kreml koneckonců objednává i atentáty," pokračuje historik. Konstatuje, že zamotanost případu ukazuje, jak moc se válka na Donbasu stala spletencem problémů a zájmů Doněcka, Luhansku, Kyjeva a Moskva, a proto by bylo výrazným zjednodušováním situace tvrdit, že tato válka je čistě produktem "ruského imperialismu", v níž jsou povstalci pouhým nástrojem Moskvy.

Povstalci sledují vlastní cíle

Rusko v roce 2014 aktivně transformovalo nespokojenost v regionu do povstání a nadále poskytuje krytí, zbraně a peníze k fungování povstaleckých pseudostátů, přiznává odborník. Deklaruje však, že navzdory tomu obyvatelstvo a vedení Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky sledují vlastní cíle a snaží se co nejvíce využívat svého ruského patrona.

Tyto cíle jsou často kriminální a sebestředné, tudíž vojenské věci z velké časti řídí Rusové, vysvětluje Galeotti. Dodává, že Zachračenko například stál za Timofejevovou kampaní zločinného přebírání podniků, která vyděsila i Moskvu.

Expert se nicméně nedomnívá, že by Zacharčenkova smrt přiblížila mír na východě Ukrajiny. "Jeho prozatímní nástupce Dmitrij Trapeznikov má pověst muže, jehož principy jsou méně zřejmé než jeho pragmatismus," píše politolog. Připomíná, že Trapeznikov má konexe na ruského obchodníka Vladislava Surkova a ukrajinského oligarchu Rinata Achmedova a několik kriminálních bossů, tudíž je nepravděpodobné, že bude usilovat o mír, pokud to po něm nebude chtít Surkov. Stejně tak může být Trepeznikov pouze dočasnou postavou, kterou nahradí méně bojovný mluvčí zákonodárců Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, soudí expert.

Jde zřejmě již o devátý a pravděpodobně nikoliv poslední případ, kdy Moskva mohla zinscenovat smrt nepohodlného povstaleckého představitele, poukazuje Galeotti. Vysvětluje, že obyvatelé obou samozvaných lidových republik, kteří jsou často pouhými oběťmi války na východě Ukrajiny, i další tamní aktéři nemají zájem pouze posloužit Moskvě v jejím zoufalém pokusu zkrotit Kyjev.

Zacharčenkova pohřbu se ostatně zúčastnily desítky tisíc lidí a jejich smutek byl více než pouhým zinscenovaným divadlem, domnívá se historik. Deklaruje, že Zacharčenko byl sice neotesaným, nediplomatickým, zkorumpovaným a rozmarným bojovníkem, žádným státníkem, ale stále jedním z nich. "Pokud Moskva - nebo Kyjev - věří, že mohou rozhodnout, jak tato válka skončí bez ohledu na názory a zájmy těchto lidí, pak budou zklamáni," uzavírá odborník.