Příliš podezřelá náhoda? Pasy útočníků na Skripala se liší jen jednou číslicí

Moskva - Cestovní pasy mužů podezřelých z otravy bývalého ruského agenta a jeho dcery v Británii, na které si Alexandr Petrov a Ruslan Boširov koupili letenky do Londýna, se od sebe liší pouze poslední číslicí. Majitelé těchto pasů v minulosti často létali do Evropy. Napsal to dnes ruský server Fontanka s odvoláním na nejmenované zdroje.

Sergej Skripal a jeho dcera Julije byli otráveni 4. března nervovým jedem novičok v jihoanglickém městečku Salisbury. Po týdnech v intenzivní péči lékařů se nakonec oba zotavili.

Britská premiérka Theresa Mayová ve středu uvedla, že za otravou Skripalových stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU hledaní podle britských úřadů jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Novičok podle britské protiteroristické policie dopravili do Británie v balení napodobujícím parfém. Na oba muže byl vydán evropský zatykač. Moskva, která od začátku vylučuje možnost ruské účasti na otravě, odmítla i nejnovější obvinění a uvedla, že zveřejněná jména ani fotografie podezřelých jí "nic neříkají".

Server Fontanka napsal, že Petrov a Boširov se 2. března vydali letem SU2588 z moskevského letiště Šeremeťjevo na londýnské letiště Gatwick. Letenky koupili po předložení cestovních pasů ze série 65, jejich číslo se liší pouze v případě poslední cifry - ...1297 a ...1294.

Oba muži si také předem koupili letenky na cestu z londýnského letiště Heathrow zpět na Šeremeťjevo; jednu na večerní let 4. března a další na noční let 5. března. Jak již dříve sdělily britské úřady, podezřelí opustili Británii 4. března.

Majitelé zmíněných cestovních pasů často létali do Evropy: mezi zářím 2016 a březnem 2018 navštívili Amsterodam, Ženevu, Milán a Paříž. Alexandr Petrov také před otravou Skripalových byl nejméně jednou v Londýně, a to od 28. února do 5. března 2017.

Podle Fontanky o obou podezřelých ve veřejných zdrojích prakticky žádné informace nejsou. V pasu na jméno Petrova se uvádí, že se narodil 31. července 1979. Člověk se stejným jménem byl na seznamu zaměstnanců státního podniku Mikrogen, který se zabývá výzkumem a vývojem imunobiologických preparátů.

Boširov se údajně narodil 12. dubna 1978 v metropoli Tádžikistánu Dušanbe a jako bydliště měl zapsán byt v 25patrovém domě v ulici Bolšaja Naběrežnaja v Moskvě. Obyvatelé domu ale tvrdí, že v daném bytě žije starší žena a že muže podobného Boširovovi tam nikdy neviděli. Nevyloučili ovšem, že může jít o syna této paní, který měl na této adrese registrované bydliště, ale nikdy tam nežil.

Novináři Fontanky také zjistili, že v roce 2015 měl Boširov během tří dnů dostat dvě dopravní pokuty. Nicméně doklady o správním řízení v souvislosti se spácháním odpovídajících přestupků vykazují určité nejasnosti anebo vůbec chybějí.

Pod jménem Ruslana Boširova je podle serveru na facebooku od roku 2014 vytvořený účet, který je ale prázdný. Je na něm uveden pouze jediný přítel, kterým je dívka z Ukrajiny. Britský list Daily Mail zjistil, že se jedná o Juliji Čopivskou. Nyní přibližně třicetiletá žena podle deníku řekla, že se s mužem, který se představil jen jako Ruslan, potkala přibližně před pěti lety v Praze. Mluvili spolu asi 30 minut a on se zeptal, jak ji může kontaktovat na facebooku, kde si pak založil účet a zařadil ji mezi přátele. Od té doby ho neviděla. Když si Čopivská prohlédla fotografii údajného Boširova, řekla, že tohoto muže nezná.

Související

Alexandr Petrov a Ruslav Boširov

Jak se útočníci na Skripala dostali k britským vízům? Bellingcat cosi vypátral

Rusové Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, podezřelí z útoku jedem na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, si zřejmě opatřili britské vízum s pomocí ruské tajné služby FSB. Zjistila to mezinárodní investigativní skupina Bellingcat společně s ruským serverem The Insider. Čepiga a Miškin údajně do Británie na jaře přicestovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a v Salisbury se pokusili zabít Skripala a jeho dceru armádním jedem. Oba útok přežili.
Vladimir Putin složil prezidentskou přísahu (7.5.2018).

Před kým se Putin třese? Moc nad agenty GRU má jiný muž

Moskva - Ruská vojenská rozvědka GRU je poslední měsíce terčem posměchu. Série skandálů, kdy byly odhaleni její agenti údajně odpovědní za otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala a neúspěšný pokus proniknout do počítačové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), podle ruských médií měla mít dozvuk až na nejvyšších místech. Obsáhlá dokumentace vzestupu dříve opomíjené zpravodajské služby shromážděná německým deníkem Der Spiegel však ukazuje, že GRU má v dnešním ruském špionážním světě neobvykle silnou, až dominantní pozici, kterou neohrozí ani současná potupná situace.

Více souvisejících

Alexandr Petrov a Ruslav Boširov (novičok) Sergej Skripal Novičok (nervový plyn) Velká Británie Rusko pasy

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů

Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy