Papež svolává summit kvůli zneužívání. Otřesnou situaci v církvi potvrdila nová studie

Toto rozhodnutí hlavy římskokatolické církve dnes oznámili Františkovi poradci. Podle AP jde o nejnovější kapitolu ve skandálu, který již delší dobu otřásá katolickou církví a týká se sexuálního zneužívání a zatajování tohoto problému mezi duchovními.

Schůzka šéfů biskupských konferencí, plánovaná na 21.-24. února, bude podle všeho první s tímto zaměřením. Podle AP jde o signál, že nejvyšší místa církve si uvědomila, že problém pohlavního zneužívání duchovními má globální rozsah, a netýká se jen anglosaského světa, jak dlouho tvrdili mnozí vysocí církevní činitelé.

Skandál se citlivě dotkl i samého papeže, vůči němuž padla obvinění, že proti vážnému neduhu v duchovenstvu aktivně nezakročil. Bývalý papežský velvyslanec ve Washingtonu Carlo Maria Vigano na konci srpna tvrdil, že František už v roce 2013 věděl o podezřeních ze sexuálního zneužívání vznesených vůči bývalému americkému kardinálovi Theodoru McCarrickovi. Vigano v této souvislosti vyzval hlavu římskokatolické církve k odstoupení.

Katoličtí duchovní sexuálně zneužili v letech 1946 až 2014 v Německu 3677 nezletilých, především chlapců. Podle dnešní zprávy časopisu Spiegel a listu Die Zeit to vyplývá z obsáhlé studie, kterou si nechala zpracovat Německá biskupská konference (DBK). 

Autoři studie z univerzit v Mannheimu, Heidelbergu a Giessenu vyhodnotili dokumenty z 27 německých diecézí, které se týkaly 38.000 zaměstnanců katolické církve. Odhady počtu obětí zneužívání i jeho pachatelů se podle nich drží při spodní hranici. Čísla mohou být podle nich ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Odhadovaný počet pachatelů představuje podle Spiegelu 4,4 procenta činných duchovních.

Více než polovině všech obětí bylo v okamžiku zneužití méně než 13 let. Zhruba v každém šestém případě došlo k určité formě znásilnění. Téměř tisícovka zneužitých chlapců byli ministranti.

Na polovinu všech případů by se nepřišlo, kdyby oběť nepožádala o odškodnění, uvedli autoři studie, podle nichž osobní spisy jednotlivých duchovních informace o obvinění ze sexuálního obtěžování často vůbec neobsahují. Řada osobních spisů byla podle studie také dodatečně zfalšována či zničena. Právě z toho autoři usuzují, že skutečný počet zneužívajících i zneužitých je mnohem vyšší.

Nápadně často byli pachatelé sexuálního zneužívání přeloženi na jiné místo, aniž by obce, ve kterých se ocitli, byly o jejich činech informovány, uvádí dále studie. Jen třetina pachatelů se musela podrobit církevněprávnímu procesu, na jehož konci ale byly minimální, pokud vůbec nějaké, sankce.

Na otázku, co je příčinou zneužívání v řadách katolická církve, studie přímo neodpovídá. Píše se v ní ale například to, že je třeba hovořit o tom, zda není povinnost celibátu "možným rizikovým faktorem".