Západ ostře sleduje referendum v Makedonii. Rusko kuje pikle, varoval šéf Pentagonu

Mattis řekl novinářům, kteří s ním cestovali do Skopje, že Moskva "nepochybně" financuje proruské skupiny v zemi ve snaze zmařit úspěch referenda. "Převedli sem peníze a také vedou širší vlivové kampaně," řekl Mattis o počínání Rusů. "Měli bychom nechat makedonský lid, aby se rozhodl podle vlastního uvážení," dodal.

Po setkání se Zaevem už šéf Pentagonu nicméně o Rusku nehovořil. Zato oznámil, že USA plánují rozšířit s Makedonií spolupráci v oblasti počítačové bezpečnosti s cílem "zabránit škodlivé kybernetické aktivitě, která ohrožuje naše demokracie".

Zaev předpověděl, že Makedonci budou v plánovaném referendu hlasovat pro schválení dohody s Řeckem, a tudíž pro vstup do aliance. "Pro Makedonskou republiku není jiné alternativy než začlenění do NATO a do EU," řekl po rozhovoru s Mattisem.

Později při jiné příležitosti pak předseda makedonské vlády poznamenal, že nemá "žádné důkazy o ruském ovlivňování" v Makedonii. Podle něj Rusko nemá nic proti integraci Makedonie do Evropské unie, ale "otevřeně je proti integraci do NATO".

Makedonci budou hlasovat 30. září o tom, zda schválí nový název Severní Makedonie ve snaze uspokojit Řecko, které už roky blokuje Makedonii cestu do NATO a Evropské unie. Proti jakémukoli pokroku ke členství v NATO se silně staví Rusko, které nechce, aby se aliance rozšířila do oblastí nacházejících se v minulosti pod vlivem Moskvy.

Mattis je posledním z řady zahraničních vůdců, kteří navštívili Makedonii, aby podpořili referendum. Dříve tak učinil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, německá kancléřka Angela Merkelová a rakouský kancléř Sebastian Kurz, kteří veřejně chválili změnu názvu země.

Mattis řekl, že on a další spojenci NATO říkají přímo, co si myslí, nedávají peníze lidem v zákulisí, ani nevytvářejí strany, které by pak kontrolovali či zkoušeli ovládat.

Rusko už bylo obviněno, že se snaží ovlivnit hlasování. Řecko v červenci vyhostilo dva ruské diplomaty kvůli poskytování finančních prostředků skupinám organizujícím demonstrace proti dohodě o změně názvu. Rusko vyhoštění kritizovalo jako neoprávněné.

Skopje vedlo o název země spor s Řeckem. Neshody vyřešila dohoda, v níž se premiéři Makedonie Zoran Zaev a Řecka Alexis Tsipras v červnu shodli na kompromisním názvu Severní Makedonie. Její přijetí umožní zemi ucházet se o členství v EU a NATO.

Dohoda řeší 27 let trvající spor obou balkánských zemí. Řekové považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Atény proto doposud blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO.

Podle průzkumů se chce zúčastnit referenda více než polovina Makedonců a většina z nich se míní vyslovit pro dohodu.