Oslo - Norsko znovu prověří sérii kontroverzních rozhodnutí o odebrání dětí rodičům, na nichž se podílel psychiatr, jenž byl odsouzen za stahování snímků a videí zobrazujících sexuální zneužívání nezletilých. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Jedné z postižených rodin už byly děti vráceny. Norská sociální služba Barnevernet je kritizována některými rodiči a experty, podle nichž často odebírá děti a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.
Skandál, o němž píše BBC, se týká předního odborníka v oboru psychiatrie, který byl v dubnu v norské metropoli Oslu odsouzen k téměř dvěma letům vězení za to, že si stáhl téměř 200.000 fotografií a více než 12.000 videí, na nichž bylo zachyceno sexuální zneužívání dětí nebo děti jako sexuální objekty.
Na některých ze snímků bylo údajně vidět nemluvňata znásilňovaná dospělými muži. Šestapadesátiletý psychiatr se ke svým činům před soudem přiznal a prohlásil, že podobné materiály sledoval 20 let. Během té doby byl přitom zmíněný psychiatr jmenován do 14členné expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče. Psychiatra kromě toho jako experta zaměstnávaly i různé místní instituce.
Norské úřady po vynesení rozsudku zbavily psychiatra licence, původně ale neměly v úmyslu přezkoumávat případy, v nichž figuroval. Ministerstvo pro děti a rovnost v červnu BBC sdělilo, že záležitost nebude komentovat, a odmítlo žádost o rozhovor.
Nyní ale ministerstvo vyzvalo místní úřady, aby znovu prověřily případy, v nichž psychiatr rozhodoval. "Pokud to bude možné, přezkoumáme všechny tyto případy," prohlásil Börge Tomter z rady pro dohled nad zdravotními záležitostmi. Kolik takových případů může být, Tomter neví.
Sám odsouzený psychiatr před deseti lety prohlásil, že se jako přizvaný odborník podílel na rozhodování v 50 až 75 případech týkajících se ochrany dětí.
Expertní komise, v níž psychiatr působil v poslední době, posuzuje každoročně zhruba 750 doporučení místních úřadů k odebrání dětí. Šéfka komise Katrin Kochová v červenci BBC řekla, že se na některé z psychiatrových zpráv dívala a neshledala na nich žádné důvody k obavám.
Inez Arnesenové, která působí jako místní politička v jihonorském Tönsbergu, úřady odebraly v roce 2013 čtyři z jejích osmi dětí kvůli obviněním, že proti nim používá fyzickou sílu, což je v Norsku zakázané. O tři roky později byla Arnesenová obvinění zproštěna a úřady jí dvě děti vrátily. Nejmladší dvě děti ale zůstaly v pěstounské péči.
Po odsouzení psychiatra, který se k případu Arnesenových vyjadřoval, rodina požádala také o vrácení nyní 11letého syna Christiana a 12leté dcery Vendely a uspěla. V srpnu se děti po pěti letech v pěstounské péči vrátily k rodičům.
Odhodlání norských úřadů přezkoumat sporné případy Arnesenová uvítala. "Musí to ale udělat někdo, kdo není součástí tohoto systému a kdo se dokáže podívat na každý z případů jasnýma očima," konstatovala.
V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Před třemi lety norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. Loni v létě se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Související
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
norsko , demonstrace proti odebírání dětí které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet , děti
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák