Oslo - Norsko znovu prověří sérii kontroverzních rozhodnutí o odebrání dětí rodičům, na nichž se podílel psychiatr, jenž byl odsouzen za stahování snímků a videí zobrazujících sexuální zneužívání nezletilých. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Jedné z postižených rodin už byly děti vráceny. Norská sociální služba Barnevernet je kritizována některými rodiči a experty, podle nichž často odebírá děti a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.
Skandál, o němž píše BBC, se týká předního odborníka v oboru psychiatrie, který byl v dubnu v norské metropoli Oslu odsouzen k téměř dvěma letům vězení za to, že si stáhl téměř 200.000 fotografií a více než 12.000 videí, na nichž bylo zachyceno sexuální zneužívání dětí nebo děti jako sexuální objekty.
Na některých ze snímků bylo údajně vidět nemluvňata znásilňovaná dospělými muži. Šestapadesátiletý psychiatr se ke svým činům před soudem přiznal a prohlásil, že podobné materiály sledoval 20 let. Během té doby byl přitom zmíněný psychiatr jmenován do 14členné expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče. Psychiatra kromě toho jako experta zaměstnávaly i různé místní instituce.
Norské úřady po vynesení rozsudku zbavily psychiatra licence, původně ale neměly v úmyslu přezkoumávat případy, v nichž figuroval. Ministerstvo pro děti a rovnost v červnu BBC sdělilo, že záležitost nebude komentovat, a odmítlo žádost o rozhovor.
Nyní ale ministerstvo vyzvalo místní úřady, aby znovu prověřily případy, v nichž psychiatr rozhodoval. "Pokud to bude možné, přezkoumáme všechny tyto případy," prohlásil Börge Tomter z rady pro dohled nad zdravotními záležitostmi. Kolik takových případů může být, Tomter neví.
Sám odsouzený psychiatr před deseti lety prohlásil, že se jako přizvaný odborník podílel na rozhodování v 50 až 75 případech týkajících se ochrany dětí.
Expertní komise, v níž psychiatr působil v poslední době, posuzuje každoročně zhruba 750 doporučení místních úřadů k odebrání dětí. Šéfka komise Katrin Kochová v červenci BBC řekla, že se na některé z psychiatrových zpráv dívala a neshledala na nich žádné důvody k obavám.
Inez Arnesenové, která působí jako místní politička v jihonorském Tönsbergu, úřady odebraly v roce 2013 čtyři z jejích osmi dětí kvůli obviněním, že proti nim používá fyzickou sílu, což je v Norsku zakázané. O tři roky později byla Arnesenová obvinění zproštěna a úřady jí dvě děti vrátily. Nejmladší dvě děti ale zůstaly v pěstounské péči.
Po odsouzení psychiatra, který se k případu Arnesenových vyjadřoval, rodina požádala také o vrácení nyní 11letého syna Christiana a 12leté dcery Vendely a uspěla. V srpnu se děti po pěti letech v pěstounské péči vrátily k rodičům.
Odhodlání norských úřadů přezkoumat sporné případy Arnesenová uvítala. "Musí to ale udělat někdo, kdo není součástí tohoto systému a kdo se dokáže podívat na každý z případů jasnýma očima," konstatovala.
V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Před třemi lety norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. Loni v létě se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Související
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
norsko , demonstrace proti odebírání dětí které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet , děti
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 2 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 4 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 5 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 9 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 10 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 14 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák