Norskem otřásá skandální zneužívání odebraných dětí. Úřady zasáhnou

Oslo - Norsko znovu prověří sérii kontroverzních rozhodnutí o odebrání dětí rodičům, na nichž se podílel psychiatr, jenž byl odsouzen za stahování snímků a videí zobrazujících sexuální zneužívání nezletilých. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Jedné z postižených rodin už byly děti vráceny. Norská sociální služba Barnevernet je kritizována některými rodiči a experty, podle nichž často odebírá děti a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.

Skandál, o němž píše BBC, se týká předního odborníka v oboru psychiatrie, který byl v dubnu v norské metropoli Oslu odsouzen k téměř dvěma letům vězení za to, že si stáhl téměř 200.000 fotografií a více než 12.000 videí, na nichž bylo zachyceno sexuální zneužívání dětí nebo děti jako sexuální objekty.

Na některých ze snímků bylo údajně vidět nemluvňata znásilňovaná dospělými muži. Šestapadesátiletý psychiatr se ke svým činům před soudem přiznal a prohlásil, že podobné materiály sledoval 20 let. Během té doby byl přitom zmíněný psychiatr jmenován do 14členné expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče. Psychiatra kromě toho jako experta zaměstnávaly i různé místní instituce.

Norské úřady po vynesení rozsudku zbavily psychiatra licence, původně ale neměly v úmyslu přezkoumávat případy, v nichž figuroval. Ministerstvo pro děti a rovnost v červnu BBC sdělilo, že záležitost nebude komentovat, a odmítlo žádost o rozhovor.

Nyní ale ministerstvo vyzvalo místní úřady, aby znovu prověřily případy, v nichž psychiatr rozhodoval. "Pokud to bude možné, přezkoumáme všechny tyto případy," prohlásil Börge Tomter z rady pro dohled nad zdravotními záležitostmi. Kolik takových případů může být, Tomter neví.

Sám odsouzený psychiatr před deseti lety prohlásil, že se jako přizvaný odborník podílel na rozhodování v 50 až 75 případech týkajících se ochrany dětí.

Expertní komise, v níž psychiatr působil v poslední době, posuzuje každoročně zhruba 750 doporučení místních úřadů k odebrání dětí. Šéfka komise Katrin Kochová v červenci BBC řekla, že se na některé z psychiatrových zpráv dívala a neshledala na nich žádné důvody k obavám.

Inez Arnesenové, která působí jako místní politička v jihonorském Tönsbergu, úřady odebraly v roce 2013 čtyři z jejích osmi dětí kvůli obviněním, že proti nim používá fyzickou sílu, což je v Norsku zakázané. O tři roky později byla Arnesenová obvinění zproštěna a úřady jí dvě děti vrátily. Nejmladší dvě děti ale zůstaly v pěstounské péči.

Po odsouzení psychiatra, který se k případu Arnesenových vyjadřoval, rodina požádala také o vrácení nyní 11letého syna Christiana a 12leté dcery Vendely a uspěla. V srpnu se děti po pěti letech v pěstounské péči vrátily k rodičům.

Odhodlání norských úřadů přezkoumat sporné případy Arnesenová uvítala. "Musí to ale udělat někdo, kdo není součástí tohoto systému a kdo se dokáže podívat na každý z případů jasnýma očima," konstatovala.

V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Před třemi lety norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. Loni v létě se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

Související

Soudy, ilustrační fotografie.

Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění

V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files. 

Více souvisejících

norsko demonstrace proti odebírání dětí které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet děti

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy