Nacisté, uprchlíci i konzervativní islám. Němci nezapomněli, tvrdí analytik

NÁZOR - Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan by se měl připravit na chladné přijetí, kterého se mu dostane během jeho třídenní návštěvy Německa, domnívá se analytik Fadi Hakura. Expert na Turecko z think tanku Catham House v komentáři pro server CNN soudí, že Erdoğanova snaha zcela se oprostit od všech problémů a obnovit vřelé turecko-německé vztahy nebude úspěšná.

Urážky, provokace a hrozby

"Mnoho Němců - bez ohledu na své politické preference - nemá rádo tureckého absolutistického vůdce," zdůrazňuje odborník. Pochybuje, že Němci zapomněli na Erdoğanovy urážlivé poznámky z loňského roku, v nichž přirovnával německé představitele k nacistům.

Stejně tak nebyly zapomenuty Erdoğanovy provokativní výzvy třem milionům Turků žijícím v Německu, které je odrazovaly od asimilace v jejich nové vlasti, připomíná Hakura. Dodává, že mnoho Němců také tureckého prezidenta viní z toho, že nezakročil dříve a v roce 2015 neusměrnil příliv milionů syrských uprchlíků.

Erdoğan naopak v roce 2015 hrozil, že zaplaví Evropu migranty, pokud mu ta nepomůže řešit uprchlickou krizi, podotýká analytik. Konstatuje, že to byl právě příliv migrantů, který vlil krev do žil německé krajní pravici, protiislámské Alternativě pro Německo, která v roce 2017 poprvé získala křesla v Bundestagu.

Turecký prezident rovněž rozděluje mnoho německých Turků, především svým postupem vůči kurdskému nacionalismu či sekulárním oponentům i svou preferencí konzervativních islámských hodnot, vysvětluje Hakura. Tvrdí, že pokud je možno věřit dosavadním zprávám, měl by se Erdoğan připravit na to, že ho v Německu přivítají velké demonstrace po celé zemi.

"Přesto, němečtí představitelé si budou vědomi, že totální rozkol s Erdoğanem není v německém strategickém zájmu," zdůrazňuje odborník. Poukazuje, že pokusy tureckého prezidenta zabránit válce v severosyrské provincii Idlib u tureckých hranic Berlín oceňuje, protože možná - alespoň prozatím - předešly vlně mnoha tisíc syrských uprchlíků, kteří by se pokoušeli dostat do Turecka a dále do Evropy.

Berlín nemá na výběr

Německo má s Tureckem těsné ekonomické vazby, jde o druhého největšího německého obchodního partnera, přičemž v Turecku operuje 7.500 německých firem, uvádí Hakura. Doplňuje, že tyto společnosti výrazně přispívají k vzájemné obchodní bilanci, která jen v roce 2017 dosahovala řádu miliard dolarů, nehledě na fakt, že německý průmyslový gigant Siemens nedávno získal v Turecku obří kontrakt na 10 rychlovlaků.

Německo tedy cítí, že nemá na výběr a musí s Erdoğanem spolupracovat, minimálně na obchodní bázi, aby hájilo své finanční zájmy a zároveň bránilo přílivu dalších běženců do Evropy, vysvětluje expert. Očekává však, že Berlín nebude svolný hodit Erdoğanovi záchranné lano a vytáhnout Turecko z rozvíjející se hospodářské krize.

"Německo neposkytne finanční balíček na záchranu dluhy zatížené turecké ekonomiky. Stejně tak nereviduje veto ohledně zahájení rozhovorů o aktualizaci dvaadvacet let staré celní unie mezi Tureckem a EU," píše Hakura. Zdůrazňuje, že Erdoğanova neochota propustit veškeré Němce tureckého důvodu vězněné na základě pochybných obvinění z terorismu a jeho antagonismus vůči Německu nejsou německým obyvatelstvem vnímány jako minulost.

Erdoğana naopak stále užírá jen vlažné německé odsouzení pokusu o puč z roku 2016 a neochota Berlína uvěřit, že spiknutí zosnoval ve Spojených státech žijící islámský klerik Fethullah Gülen, konstatuje analytik. Připomíná, že turecký prezident ostatně doma politicky těžil ze svých loňských veřejných útoků na Německo.

Podle Hakury nicméně přijde den, kdy Erdoğan zalituje, že kritizoval zemi, na které tak závisí, a vzpomene si na nesmrtelná slova amerického dramatika Wilsona Miznera: "Buď milý na lidi na své cestě vzhůru, jelikož je potkáš i na své cestě dolů." Bude však příliš pozdě, očekává expert.

Související

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 8 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 12 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 13 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 14 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 15 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 16 hodinami

včera

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy