Skripal souhlasil s obsazením Krymu a bál se Putina, odhaluje nová kniha

Salisbury - Dvojitý agent Sergej Skripal je přesvědčený ruský nacionalista, který souhlasí s ruským zabráním Krymu. Ve své knize Skripal Files to píše novinář BBC Mark Urban, který vyzpovídal Skripala před útokem v Salisbury. Skripal podle Urbana nevěřil, že by se měl stát útokem ruského hněvu za předávaní informací britským zpravodajským službám, přesto se bál ruského prezidenta Vladimira Putina.

Skripal nechtěl, aby jej novinář BBC píšící o špionáži v post-sovětské době, přímo citoval. Nebál se o sebe, ale o to, že by Rusko nenechalo jeho dceru Julii Skripalovou a jeho syna Sašu, který zemřel v v Rusku při autonehodě, podle ruských úřadů. „ Bojíme se Putina,“ řekl Skripal Urbanovi, proč nechce mluvit přímo.

Podle Urbanových zjištění se Skripal strávil většinu svého dne sledováním Prvního kanálu, ruské stanice s výrazně prokremelskými názory. Skripal vládní interpretaci mnoha událostí přebíral, zvláště co se týče Ukrajiny a obsazení Krymu. Bývalý výsadkář věřil, že Ukrajinci jsou jako „ovce“, kteří potřebují „dobrého pastýře“, co se o ně postará. Skripal též věřil, že Rusové nevstoupili tajně do východní Ukrajiny, protože jinak by už dosáhli Kyjeva.

Jak se zrodil dvojitý agent Skripal

Skripal se novináři svěřil, jak probíhala jeho kariéra dvojitého agenta. Po rozpadu SSSR nechtěl už Skripal, znechucený z nových pořádků a zvláště z ruského prezidenta Borise Jelcina, nechtěl dále sloužit Ruské federaci. Jeho nadřízení z vojenské rozvědky GRU, kde působil, jej přesvědčili, aby v ní zůstal, protože byl nedostatek zkušených pracovníků. Byl poslán na Maltu a později do Španělska.  

V roce 1996 jej zrekrutoval agent britské zpravodajské služby MI6. Za okolo 3000 dolarů v hotovosti předával informace o agentech ruské vojenské rozvědky GRU, jíž byl členem. Zprávy posílal mimo jiné i po své manželce, která o nich neměla tušení neboť byly napsány neviditelným inkoustem. 

Skripal pomáhal britským službám rozkrýt síť agentů GRU ve Španělsku a Británii. V roce 2004 byl chycen a v roce 2006 odsouzen na 13 let do přísně střeženého vězení. V roce 2010 byl však vyměněn spolu s dalšími třemi Rusy za deset ruských špionů chycených Velkou Británií.

New York Times upozorňují, že jiný jeho kolega, který taktéž předával informace o ruských agentech Britům, byl v roce 2004 zavražděn, zřejmě uškrcen, ačkoliv oficiální stanovisko bylo, že spáchal sebevraždu. Několik jeho prstů však bylo odseknuto, zřejmě jako zpráva ostatním ruským přeběhlíkům.  

Důvodem zřejmě byla obava z rozšíření informací o korupčním skandálu v Rusku z 90. let, který sahal až k Nikolaji Patruševovi, bývalému řediteli ruské tajné služby FSB a generálnímu tajemníkovi Bezpečnostní rady Ruské federace, který je zároveň blízkým Putinovým spojencem. Podle britských zpravodajských služeb byl Skripal podobného osudu ušetřen, protože během ruského výslechu se o Patruševovi vůbec nezmínil.

Po převedení do Británie pomáhal Skripal dále rozkrývat sítě ruských agentů. Podle německého listu Focus s odvoláním na nejmenovaného pracovníka odboru pro kontrarozvědky v Severoatlantické alianci ACCI, byl Skripal v roce 2012 v ČR v doprovodu britských agentů. Jeho informace byly prý velmi cenné pro české zpravodajské služby. Zvláště užitečná se ukázala být jeho spolupráce v roce 2016 a 2017, kdy pomohl odkrýt ruské agenty operující v Estonsku, včetně důstojníka estonské armády a jeho otce.

Focus má za to, že právě tyto aktivity byly příčinou, že se stal terčem útoku nervově paralytickou látkou novičok. Podle New York Times je v zpravodajských kruzích oblíbená jiná teorie. Dle ní měl být pravým terčem útoku jiný dvojitý agent, Alexandr Potějev, který v roce 2010 odhalil deset ruských špionů v Americe (mezi nimi byla i známá ruská špionka Anna Chapmanová, která se stala v Rusku celebritou). Podle této teorie Rusko, frustrované z toho, že jej nemůže najít, obrátilo pozornost na jiného, lépe dostupného přeběhlíka, jako připomínku, že nezapomnělo.

 

 Potějevova „zrada“ byla ruským vedeném velmi tvrdě odsouzena. Rozzuřený Putin o něm (ačkoliv nikdy nevyslovil jeho jméno, informace o tom, že to byl právě Potějev nebyla nikdy oficiálně uznána, tvrdí to však Chapmanová) hovořil jako o „svini“ a „zrádci“ a prohlásil ,že takoví lidé, co obdrželi „třicet stříbrných“ nebudou mít nikdy klid a budou litovat svého činu „tisíce let“, podle kritiků ruského prezidenta jasně naznačujíc, že Rusko se jej pokusí zlikvidovat. Ruské agentury v roce 2016 přinesly zprávu, že Potějev zemřel, to se však neprokázalo.   

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.
Sergej Skripal

Británie obvinila dalšího Rusa v případě pokusu o otravu Skripala

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018. Za útok nervově paralytickou látkou novičok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

Více souvisejících

Sergej Skripal ,  Vladimír Putin ,  Rusko ,  Velká Británie ,  špionáž

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy