Skripal souhlasil s obsazením Krymu a bál se Putina, odhaluje nová kniha

Skripal nechtěl, aby jej novinář BBC píšící o špionáži v post-sovětské době, přímo citoval. Nebál se o sebe, ale o to, že by Rusko nenechalo jeho dceru Julii Skripalovou a jeho syna Sašu, který zemřel v v Rusku při autonehodě, podle ruských úřadů. „ Bojíme se Putina,“ řekl Skripal Urbanovi, proč nechce mluvit přímo.

Podle Urbanových zjištění se Skripal strávil většinu svého dne sledováním Prvního kanálu, ruské stanice s výrazně prokremelskými názory. Skripal vládní interpretaci mnoha událostí přebíral, zvláště co se týče Ukrajiny a obsazení Krymu. Bývalý výsadkář věřil, že Ukrajinci jsou jako „ovce“, kteří potřebují „dobrého pastýře“, co se o ně postará. Skripal též věřil, že Rusové nevstoupili tajně do východní Ukrajiny, protože jinak by už dosáhli Kyjeva.

Jak se zrodil dvojitý agent Skripal

Skripal se novináři svěřil, jak probíhala jeho kariéra dvojitého agenta. Po rozpadu SSSR nechtěl už Skripal, znechucený z nových pořádků a zvláště z ruského prezidenta Borise Jelcina, nechtěl dále sloužit Ruské federaci. Jeho nadřízení z vojenské rozvědky GRU, kde působil, jej přesvědčili, aby v ní zůstal, protože byl nedostatek zkušených pracovníků. Byl poslán na Maltu a později do Španělska.  

V roce 1996 jej zrekrutoval agent britské zpravodajské služby MI6. Za okolo 3000 dolarů v hotovosti předával informace o agentech ruské vojenské rozvědky GRU, jíž byl členem. Zprávy posílal mimo jiné i po své manželce, která o nich neměla tušení neboť byly napsány neviditelným inkoustem. 

Skripal pomáhal britským službám rozkrýt síť agentů GRU ve Španělsku a Británii. V roce 2004 byl chycen a v roce 2006 odsouzen na 13 let do přísně střeženého vězení. V roce 2010 byl však vyměněn spolu s dalšími třemi Rusy za deset ruských špionů chycených Velkou Británií.

New York Times upozorňují, že jiný jeho kolega, který taktéž předával informace o ruských agentech Britům, byl v roce 2004 zavražděn, zřejmě uškrcen, ačkoliv oficiální stanovisko bylo, že spáchal sebevraždu. Několik jeho prstů však bylo odseknuto, zřejmě jako zpráva ostatním ruským přeběhlíkům.  

Důvodem zřejmě byla obava z rozšíření informací o korupčním skandálu v Rusku z 90. let, který sahal až k Nikolaji Patruševovi, bývalému řediteli ruské tajné služby FSB a generálnímu tajemníkovi Bezpečnostní rady Ruské federace, který je zároveň blízkým Putinovým spojencem. Podle britských zpravodajských služeb byl Skripal podobného osudu ušetřen, protože během ruského výslechu se o Patruševovi vůbec nezmínil.

Po převedení do Británie pomáhal Skripal dále rozkrývat sítě ruských agentů. Podle německého listu Focus s odvoláním na nejmenovaného pracovníka odboru pro kontrarozvědky v Severoatlantické alianci ACCI, byl Skripal v roce 2012 v ČR v doprovodu britských agentů. Jeho informace byly prý velmi cenné pro české zpravodajské služby. Zvláště užitečná se ukázala být jeho spolupráce v roce 2016 a 2017, kdy pomohl odkrýt ruské agenty operující v Estonsku, včetně důstojníka estonské armády a jeho otce.

Focus má za to, že právě tyto aktivity byly příčinou, že se stal terčem útoku nervově paralytickou látkou novičok. Podle New York Times je v zpravodajských kruzích oblíbená jiná teorie. Dle ní měl být pravým terčem útoku jiný dvojitý agent, Alexandr Potějev, který v roce 2010 odhalil deset ruských špionů v Americe (mezi nimi byla i známá ruská špionka Anna Chapmanová, která se stala v Rusku celebritou). Podle této teorie Rusko, frustrované z toho, že jej nemůže najít, obrátilo pozornost na jiného, lépe dostupného přeběhlíka, jako připomínku, že nezapomnělo.

 Potějevova „zrada“ byla ruským vedeném velmi tvrdě odsouzena. Rozzuřený Putin o něm (ačkoliv nikdy nevyslovil jeho jméno, informace o tom, že to byl právě Potějev nebyla nikdy oficiálně uznána, tvrdí to však Chapmanová) hovořil jako o „svini“ a „zrádci“ a prohlásil ,že takoví lidé, co obdrželi „třicet stříbrných“ nebudou mít nikdy klid a budou litovat svého činu „tisíce let“, podle kritiků ruského prezidenta jasně naznačujíc, že Rusko se jej pokusí zlikvidovat. Ruské agentury v roce 2016 přinesly zprávu, že Potějev zemřel, to se však neprokázalo.