Skripal souhlasil s obsazením Krymu a bál se Putina, odhaluje nová kniha

Salisbury - Dvojitý agent Sergej Skripal je přesvědčený ruský nacionalista, který souhlasí s ruským zabráním Krymu. Ve své knize Skripal Files to píše novinář BBC Mark Urban, který vyzpovídal Skripala před útokem v Salisbury. Skripal podle Urbana nevěřil, že by se měl stát útokem ruského hněvu za předávaní informací britským zpravodajským službám, přesto se bál ruského prezidenta Vladimira Putina.

Skripal nechtěl, aby jej novinář BBC píšící o špionáži v post-sovětské době, přímo citoval. Nebál se o sebe, ale o to, že by Rusko nenechalo jeho dceru Julii Skripalovou a jeho syna Sašu, který zemřel v v Rusku při autonehodě, podle ruských úřadů. „ Bojíme se Putina,“ řekl Skripal Urbanovi, proč nechce mluvit přímo.

Podle Urbanových zjištění se Skripal strávil většinu svého dne sledováním Prvního kanálu, ruské stanice s výrazně prokremelskými názory. Skripal vládní interpretaci mnoha událostí přebíral, zvláště co se týče Ukrajiny a obsazení Krymu. Bývalý výsadkář věřil, že Ukrajinci jsou jako „ovce“, kteří potřebují „dobrého pastýře“, co se o ně postará. Skripal též věřil, že Rusové nevstoupili tajně do východní Ukrajiny, protože jinak by už dosáhli Kyjeva.

Jak se zrodil dvojitý agent Skripal

Skripal se novináři svěřil, jak probíhala jeho kariéra dvojitého agenta. Po rozpadu SSSR nechtěl už Skripal, znechucený z nových pořádků a zvláště z ruského prezidenta Borise Jelcina, nechtěl dále sloužit Ruské federaci. Jeho nadřízení z vojenské rozvědky GRU, kde působil, jej přesvědčili, aby v ní zůstal, protože byl nedostatek zkušených pracovníků. Byl poslán na Maltu a později do Španělska.  

V roce 1996 jej zrekrutoval agent britské zpravodajské služby MI6. Za okolo 3000 dolarů v hotovosti předával informace o agentech ruské vojenské rozvědky GRU, jíž byl členem. Zprávy posílal mimo jiné i po své manželce, která o nich neměla tušení neboť byly napsány neviditelným inkoustem. 

Skripal pomáhal britským službám rozkrýt síť agentů GRU ve Španělsku a Británii. V roce 2004 byl chycen a v roce 2006 odsouzen na 13 let do přísně střeženého vězení. V roce 2010 byl však vyměněn spolu s dalšími třemi Rusy za deset ruských špionů chycených Velkou Británií.

New York Times upozorňují, že jiný jeho kolega, který taktéž předával informace o ruských agentech Britům, byl v roce 2004 zavražděn, zřejmě uškrcen, ačkoliv oficiální stanovisko bylo, že spáchal sebevraždu. Několik jeho prstů však bylo odseknuto, zřejmě jako zpráva ostatním ruským přeběhlíkům.  

Důvodem zřejmě byla obava z rozšíření informací o korupčním skandálu v Rusku z 90. let, který sahal až k Nikolaji Patruševovi, bývalému řediteli ruské tajné služby FSB a generálnímu tajemníkovi Bezpečnostní rady Ruské federace, který je zároveň blízkým Putinovým spojencem. Podle britských zpravodajských služeb byl Skripal podobného osudu ušetřen, protože během ruského výslechu se o Patruševovi vůbec nezmínil.

Po převedení do Británie pomáhal Skripal dále rozkrývat sítě ruských agentů. Podle německého listu Focus s odvoláním na nejmenovaného pracovníka odboru pro kontrarozvědky v Severoatlantické alianci ACCI, byl Skripal v roce 2012 v ČR v doprovodu britských agentů. Jeho informace byly prý velmi cenné pro české zpravodajské služby. Zvláště užitečná se ukázala být jeho spolupráce v roce 2016 a 2017, kdy pomohl odkrýt ruské agenty operující v Estonsku, včetně důstojníka estonské armády a jeho otce.

Focus má za to, že právě tyto aktivity byly příčinou, že se stal terčem útoku nervově paralytickou látkou novičok. Podle New York Times je v zpravodajských kruzích oblíbená jiná teorie. Dle ní měl být pravým terčem útoku jiný dvojitý agent, Alexandr Potějev, který v roce 2010 odhalil deset ruských špionů v Americe (mezi nimi byla i známá ruská špionka Anna Chapmanová, která se stala v Rusku celebritou). Podle této teorie Rusko, frustrované z toho, že jej nemůže najít, obrátilo pozornost na jiného, lépe dostupného přeběhlíka, jako připomínku, že nezapomnělo.

 

 Potějevova „zrada“ byla ruským vedeném velmi tvrdě odsouzena. Rozzuřený Putin o něm (ačkoliv nikdy nevyslovil jeho jméno, informace o tom, že to byl právě Potějev nebyla nikdy oficiálně uznána, tvrdí to však Chapmanová) hovořil jako o „svini“ a „zrádci“ a prohlásil ,že takoví lidé, co obdrželi „třicet stříbrných“ nebudou mít nikdy klid a budou litovat svého činu „tisíce let“, podle kritiků ruského prezidenta jasně naznačujíc, že Rusko se jej pokusí zlikvidovat. Ruské agentury v roce 2016 přinesly zprávu, že Potějev zemřel, to se však neprokázalo.   

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.
Sergej Skripal

Británie obvinila dalšího Rusa v případě pokusu o otravu Skripala

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018. Za útok nervově paralytickou látkou novičok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

Více souvisejících

Sergej Skripal Vladimír Putin Rusko Velká Británie špionáž

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy