Na ruském Dálném východě sbírá skupina aktivistů podpisy pod výzvu Kremlu, aby nedopustil navrácení části jižních Kuril Japonsku. Napsala to dnes agentura Interfax. Možnost ztráty skupiny ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po druhé světové válce, podle autorů petice otevřela dohoda o řešení vleklého rusko-japonského územního sporu. Té minulý týden na jednání v Singapuru dosáhli ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe.
Podstatou dohody mezi Putinem a Abem je podle Kremlu návrat k sovětsko-japonské deklaraci z roku 1956, která ukončila válečný stav mezi oběma zeměmi. V dohodě, která fakticky normalizovala styky mezi znepřátelenými státy, se Sovětský svaz mimo jiné zavázal, že po podpisu mírové smlouvy mezi oběma zeměmi předá Japonsku anektovaný ostrov Šikotan a také Habomajské ostrovy, což je skupina ostrůvků v jižní části Kuril. Navzdory občasným pokusům o smír dosud mírová smlouva podepsána nebyla.
Abe podle listu Asahi v Singapuru slíbil Putinovi, že pokud Rusko Japonsku část sporných Kurilských ostrovů přenechá, nebudou na nich americké vojenské základny.
Kromě ostrovů Šikotan a Habomai Sovětský svaz po válce zabral i jihokurilské ostrovy Iturup a Kunašir, jichž se ale smlouva z roku 1956 netýká. Většinou nehostinné, nerovnoměrně osídlené ostrovy se skromnou vegetací a subarktickým klimatem Japonsko označuje za "severní teritorium" a anexi Moskvy neuznává.
Petici varující Putina před odevzdáním části jižních Kuril zorganizoval šéf sachalinské odbočky Ruské zeměpisné společnosti Sergej Ponomarjov, napsal Interfax. Kolik podpisů shromáždil, agentura neuvádí. "Lidé mně telefonují a ptají se, kde je možné petici podepsat. Protestují proti revizi druhé světové války," citoval Interfax Ponomarjova. Iniciátor petice argumentuje deklarací o státní svrchovanosti Ruské federace z roku 1990, podle níž nelze hranice státu změnit bez referenda.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov před několika dny prohlásil, že žádná "separátní smlouva" o předání části Kuril Japonsku se nechystá. Diskuse o dohodě z roku 1956 "absolutně neznamená automatické předání žádného území," konstatoval mluvčí.
Související
Rusko se připravuje na jaderný útok. Strategické síly máme neustále připravené, varuje Putin
Geraščenko: Guterres v Rusku je krok k eskalaci. Putin si může dělat, co chce, a je stále vítán
Vladimír Putin , Šinzó Abe , Rusko , Jižní Kurily , Japonsko
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák