Ukrajina vyhlásila válečný stav, bude trvat 30 dní

Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celé Ukrajině. Opatření bude místo toho platit jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.

V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Válečný stav bude podle prezidenta platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat "úder protivníka" z pevniny či z moře.

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament dnes navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.

Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na "cvičení" armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Za Ukrajinu se postavila česká diplomacie

Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Na twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). "Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře," napsal Petříček.

Ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad eskalací napětí u Krymu a odsoudilo násilný postup ruského námořnictva proti ukrajinským lodím. "Blokování svobodné plavby Kerčským průlivem ze strany Ruské federace považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva. Česká republika vyzývá k zachování volného přístupu do Azovského moře, respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i k okamžitému propuštění zajatých námořníků a plavidel. Obě strany vybízíme ke zdrženlivosti," uvedla česká diplomacie v tiskovém prohlášení.

.@mzvcr je silně znepokojeno eskalací napětí u nelegálně anektovaného Krymu a odsuzuje použití síly proti lodím ukrajinského námořnictva. → https://t.co/wnrb7UhjjV

Také další čeští politici Rusko za námořní incident kritizovali. "Krize v Azovském moři je nebezpečná. Potvrzuje agresivní a svévolné chování Ruska. Mezinárodní společenství musí trvat na dodržování mezinárodních smluv a pravidel a nepřipustit, aby je Rusko opakovaně porušovalo," napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala.

"Jde o porušení mezinárodního práva. Odsuzuji ruskou agresi a vyzývám Kreml k okamžité deeskalaci situace," uvedl člen zahraničního výboru Sněmovny Jan Lipavský (Piráti).

"Odsuzuji agresi Ruska proti Ukrajině. Je nepřijatelné, aby Rusko atakovalo ukrajinská plavidla v Azovském moři. Tyto kroky Ruska jsou přímým důsledkem obsazení Krymu. Kdo zpochybňuje odvetné kroky vůči agresivitě Ruské federace, je spoluzodpovědný za hrozící válečný konflikt," uvedl člen senátního zahraničního výboru Tomáš Czernin (TOP 09).

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zadržely v Černém moři tři jeho lodě. Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, později informace o zadržení lodí u poloostrova Krym potvrdila. K jejich zastavení použila zbraně, zraněni byli tři ukrajinští námořníci.

This #FSB photo shows that #Ukraine sent the #Gurza-M class gunboats to #Kerch WITHOUT the ATGMs loaded to their Katran-M turrets. This confirms that Ukrainians weren't planning to fight, but only to transit through the #KerchStrait. #KerchBlockade #Russia pic.twitter.com/pym2flC50B

Ruské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo Ukrajinu, že úmyslně vyprovokovala incident mezi ruskými a ukrajinskými loděmi u Kerčského průlivu s cílem vytvořit základ pro nové sankce namířené proti Rusku. Ukrajina dnes v reakci na incident vyhlásila na 60 dní válečný stav.