Je třeba odstrašit Rusko? Více amerických vojáků v Evropě má háček, tvrdí politolog

Kreml musí přemýšlet

Spojené státy již mají v Polsku bojovou brigádu dislokovanou na dočasných základnách a NATO rozmístilo v zemi a třech pobaltských státech bojové uskupení o síle 1.200 vojáků, poukazuje Peck. Konstatuje, že nikdo nemůže chovat iluze, že pár stovek dalších vojáků zastaví případný postup ruské armády do Polska a Pobaltí.

Výhoda ruských ozbrojených sil spočívá v tom, že mohou operovat ze základen situovaných podél hranic uvedených zemí, vysvětluje politolog. Doplňuje, že západní jednotky ve východní Evropě, podobně jako ty americké v Západním Německu během studené války, představují faktor, který nutí Kreml přemýšlet o tom, zda zábor území stojí za riziko, že budou zabiti vojáci NATO a vypukne větší válka se Západem.

Studie think tanku Atlantic Council sepsaná vysloužilým generálem amerického letectva Philipem Breedlovem a americkým diplomatem, bývalým zástupcem generálního tajemníka NATO Alexanderem Vershbowem přesto tvrdí, že západní vojenskou přítomnost v regionu je třeba posílit, uvádí Peck.

„Ačkoliv bojové skupiny NATO a americká rotující bojová brigáda jsou bojeschopné, postrádají celistvý a koordinovaný bojový plán mezi NATO a Spojenými státy, stejně jako adekvátní prostředky – včetně zpravodajských informací a průzkumných kapacit, protiletadlové a protiraketové obrany a dalekonosných střel,“ cituje politolog ze zprávy. Dodává, že podle Breedlovea a Vershbowa by útok ruských konvenčních sil, především pokud by přišel bez varování, mohl tyto jednotky porazit v relativně krátké době, a proto je třeba zvážit jejich posílení.

Západní plánovači se obávají, že Rusko může obsadit území Polska či pobaltských států tak rychle, že by NATO nedokázalo reagovat, což by jej následně stavělo před rozhodnutí, zda se pokusit Rusy vyhnat, a tím eskalovat válku, nastiňuje Peck. Zmiňuje plán „Čtyřikrát 30“, který loni NATO přijalo a který má umožnit posílit vojska ve východní Evropě o 30 pozemních praporů, 30 bojových letek a 30 bojových lodí během 30 dnů.

Co učiní rozdíl?

To ovšem podle Breedlovea a Versbowa nestačí, a proto doporučují posílit americkou přítomnost, především v Polsku, které by se stalo základnou pro podporu pobaltských států, přičemž dočasné základny v zemi by se změnily ve stálé, poukazuje politolog. Dodává, že v polské Poznani má být dle uvedeného návrhu zřízeno také divizní velitelství, které by v případě války usnadnilo přesun amerických posil do Polska a Pobaltí.

V rámci dodatečných opatření doporučuje zpráva posílit stávající americkou brigádu v Polsku, poslat do Německa další obrněnou brigádu, zvýšit počet amerických speciálních jednotek v regionu a využít Dánsko jako domovský přístav pro americké torpédoborce, které by hlídkovaly v Baltském moři a navštěvovaly přístavy tamních spojeneckých zemí, doplňuje Peck.

Trumpova administrativa ovšem tvrdí, že spojenci USA z NATO dostatečně nepřispívají do obranného rozpočtu, a tak zpráva jasně uvádí, že za větší americkou přítomnost ve východní Evropě by zaplatily tamní státy, konstatuje politolog. Připomíná, že Polsko sice přislíbilo částku 2 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun), avšak zpráva přiznává, že celková cena navrhovaných opatření by byla mnohem vyšší.  

Návrhy mají podle Packa pravdu v tom, že malý počet pozemních sil vyvolává spíše posměch než kýžený odstrašující efekt. „Pokud však jedna americká brigáda v Polsku nestačí k odstrašení Moskvy, učiní pár dalších praporů a pár torpédoborců rozdíl?“ ptá se politolog. Domnívá se, že to je podobně pravděpodobné jako možnost, že Rusko odradí již samotná perspektiva bojového střetu s americkými vojsky.