Ruské konvenční zbraně jsou smrtelnější než ty jaderné, tvrdí expert. Rusko je bude moci vyrábět jak na běžícím pásu, pokud USA odstoupí od INF, varuje

USA požadují po Rusku, aby zrušilo svůj raketový systém 9M729, který má porušovat Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Rusko namítá, že dotyčný systém smlouvu neohrožuje a vyzývá USA k inspekci, Američané však na svém požadavku trvají, jinak odstoupí od INF. Experti však USA varují, že to jen posílí Rusko, které bude moci v plné míře vytvářet své smrtící konvenční střely.

Smyslem INF uzavřené mezi USA a SSSR bylo zabránit možnosti vypuknutí nukleárního bombardování. Smlouva zakázala produkci pozemních raket s rozsahem mezi 500 km a 5500 km. Díky tomu byla Evropa zachráněna od nukleárních střel středního rozsahu.

Podle USA ruský raketový systém 9M729 umožňuje vyslat raketu středního rozsahu. Rusko to odmítá s tím, že vypuštěná raketa má dráhu doletu jen 476 km – rakety do 500 km smlouva umožňuje. Rusové zvou Američany, aby se na raketový systém podívali, ti to však odmítají s tím, že z pouhého pohledu nelze zjistit dráhu doletu.

Americký prezident Donald Trump prohlásil v říjnu, že USA odstoupí od smlouvy, protože jí Rusko nedodržuje. Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov jej obvinil, že cíleně napadá Rusko, aby USA mohly vypovědět smlouvu a začít tvořit rakety v daného dosahu.

Bezpečnostní analytik Rowan Allport z thin-tanku Human Security Centre ve svém článku pro magazín Foreign Policy varuje USA před odstoupením z INF. Poukazuje na to, že Rusko tím získá volný prostor k vytváření vlastních konvenčních raket středního rozsahu, které poskytují pro NATO v zásadě větší nebezpečí než nukleární rakety.

Ruská námořní doktrína za svůj nynější hlavní strategický cíl uvádí vytvoření vysoce přesných zbraní schopných „zničit vojenský a hospodářský potenciál nepřítele tím, že udeří na jeho životně důležité zařízení z moře“. Modernizované ponorky a lodě mají nyní k dispozici řízenou střelu s plochou dráhou letu 3M-14 Kalibr s dosahem 1500 až 2500 km.

Rusko má též své ruské bombardéry Tu-95 Bear a Tu-160 Blackjack vybavené řízenými střelami s plochou dráhou letu typu vzduch-země Ch-101, které dosahují nejméně 2500 kilometrů. Ruská armáda použila oba systémy, námořní i vzdušný, v Sýrii. Ruské ministerstvo obrany si pochvalo jejich přesnost.

Rusko též vytváří efektivní pozemní řízené střely, jmenovitě systémy 9K720 Iskander-M a 9M728 Iskander-K, ty však mohou dosáhnout méně než 500 metrů. Rusko by jejich kapacitu rozšířilo neboť si uvědomuje, že NATO má výhodu na moři i ve vzduchu, poukazuje Allport s tím, že Rusko se tomu může bránit jen vytvořením dostatečně silného systému smrtících pozemních konvenčních střel.

Odstoupení od INF by Rusku poskytlo možnost začít masově vyrábět řízené pozemní konvenční střely. Rusko též naznačilo, že by bylo velice snadné přeměnit vzdušné a námořní střely na tento typ raket. Mohlo by opustit od výroby drahých námořních bombardérů a vystačit si poměrně levnými pojízdnými spouštěcími systémy.

Pokud by došlo mezi USA a Ruskem k vojenskému konfliktu, zmíněné konvenční rakety by v prvé řadě zasáhly evropské státy NATO. Není proto překvapující, že Evropa se pokouší zabránit USA a Rusku odstoupit od INF. Německo vyzvalo Rusko, aby zničilo USA požadovaný raketový systém a zabránilo novému závodu ve zbrojení.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko INF (smlouva o likvidaci raket) raketa 9M729 (ruská raketa)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy