Petříček navštívil frontový přístav Mariupol, opět kritizoval Rusko

Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně, jde například o penzisty z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody, o cestující za příbuznými nebo o pracující dojíždějící do mariupolských podniků.

"Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit," řekl Petříček novinářům. "Trpí tu nejvíce obyčejní lidé," upozornil a v této souvislosti přislíbil, že Česká republika by mohla rozšířit svou pomoc určenou dětem postižených konfliktem. Od roku 2014 vynaložila ČR na humanitární pomoc Ukrajině asi osm milionů eur.

Cesta "dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost," napsal český ministr na twitteru. "Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," napsal Petříček.

1/2 Jsme nyní na místě cca 40 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice, které má kontrolovat ukrajinská vláda a kam má mít přístup mise #OBSE, a to na základě Minských dohod. Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. https://t.co/glwnJBoFjK

Během návštěvy Mariupolu, na kterou ukrajinská strana pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček v souvislosti se situací na východě Ukrajiny apeloval na Rusko, aby začalo plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, který si od jara 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých.

"Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy," zdůraznil Petříček. "Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně," odpověděl na dotaz, zda zahraniční tlak dokázal přimět Moskvu k změnám své politiky.,

Šéf ukrajinské diplomacie Klimkin v Mariupolu poděkoval ministrům Petříčkovi i Samuelsenovi, že jejich návštěva coby představitelů členských zemí EU pomohla k tomu, že Rusko opět začalo pouštět ukrajinské lodě Kerčským průlivem. "Velmi děkuji našim přátelům," řekl Klimkin, podle něhož Rusko usiluje o ovládnutí celého Azovského moře. Ocenil i humanitární pomoc jako "malé projekty, které ale hodně pomáhají lidem".

Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodi tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zadržely 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.

Situace Ukrajiny se ještě zhoršila po ruských akcích v Kerčské úžině a nárůstu napětím v Azovském moři. S dánským ministrem zahraničí @anderssamuelsen vyzýváme k okamžitému propuštění členů ukrajinské posádky, kteří jsou od minulého roku nelegálně zadržováni v Rusku. ?????? pic.twitter.com/xDfqg994hj

K incidentu dnes v Praze vydalo prohlášení české ministerstvo zahraničí. Vyzývá v něm Rusko, aby zadržené ukrajinské námořníky propustilo. "Pokud tito členové posádek nebudou propuštěni, měla by EU být připravena zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku," uvádí se v dokumentu.

Podle informací agentury Reuters budou ministři zahraničí zemí EU na zasedání v polovině února zvažovat v souvislosti s kerčským incidentem vyhlášení nových protiruských sankcí. Možná už tento týden Brusel pošle do Moskvy kvůli zadržení ukrajinských námořníků protestní nótu, píše Reuters.