Co se stalo s Ďatlovou výpravou? Ruští vyšetřovatelé znovu otevírají děsivou záhadu

Záhada Ďatlovovy expedice dodnes fascinuje lidi po celém světě. Ani po šedesáti letech není jasné, co vlastně smrt mladých studentů způsobilo. Některé teorie viní mimozemšťany, ruskou verzi yettiho, sovětskou armádu, nepřátelské domorodé obyvatelstvo, uprchlé trestance nebo pád laviny. Podle deníku The Sun existuje 75 různých více, či méně příčetných vysvětlení.

Ruské úřady nyní vyšetřování případu znovu otevřely. Alexandr Kurjakov, vrchní prokurátor z Jekatěrinburgu, o tom v průběhu tohoto týdne informoval média. „Příbuzní obětí, média a veřejnost stále žádají, aby byla vyšetřena pravda a neskrývají podezření, že jim bylo něco zatajeno,“ uvedl ve svém vyjádření. V březnu se proto na místo tragédie vypraví tým, který se pokusí události rekonstruovat.  

V lednu 1959 vyrazila skupina deseti mladých lidí na výpravu do pohoří Ural. Jejich cílem byla hora Otorten, což v tamním domorodém jazyce znamená zhruba „nechoďte tam“. Jeden z členů během výpravy onemocněl, a proto se vrátil. Ostatní pokračovali podle původního plánu, na cestě se však ztratili a dostali se na úbočí jiné hory se zlověstným názvem Kholat Syakhl, neboli Mrtvá hora.

„V noci 1. února něco, nebo někdo, způsobilo, že vystrašení lyžaři uprchli ze stanu. Namísto východu použili k úniku nože, kterými stan zevnitř rozřízli,“ popsal událost Keith McCloskey, autor knihy Hora mrtvých: Incident v Djatlovově pasu. „Poté, co se nevrátili domů, byly do oblasti vyslány pátrací týmy, které nalezly jejich těla, některá s masivními vnitřními zraněními, ale bez vnějších známek násilí.“

Nejprve byli u nedalekého stromu nalezeni dva muži, kteří na sobě měli pouze spodní prádlo. Větve stromu byly zhruba do výšky pěti metrů polámané, z čehož vyšetřovatelé usoudili, že se na strom pokoušeli vylézt. Další tři těla byla nalezena mezi tímto stromem a místem, kde se nacházel stan. Zbývající čtyři členy výpravy našli vyšetřovatelé až o dva měsíce později. Jejich těla ležela v nedaleké rokli. Jedné z žen chyběly oči i jazyk. Další členové utrpěly fraktury kostí a lebky.

Některé kusy oblečení vykazovaly zvýšené dávky radiace a nikde nebyly nalezeny stopy zápasu. Přestože se podle vyšetřování pohybovaly teploty v době tragédie okolo mínus 30 stupňů pod nulou, někteří členové výpravy uprchli ze stanu naboso. Patolog stanovil, že některé úrazy nasvědčují působení síly, která odpovídá nárazu auta. Lékařská zpráva nicméně stanovila jako příčinu úmrtí umrznutí. A Lev Ivanov, hlavní vyšetřovatel případu konstatoval, že byla smrt všech devíti lidí způsobena neznámou spontánní silou.

Dodnes zůstává záhadou, co vlastně v osudnou noc vyvolalo takovou míru paniky, že se devět zkušených horalů uprostřed noci a v mrazu rozhodlo ve spěchu opustit svůj stan. Podle některých teorií mohl skupinu vyděsit hluk padající laviny nebo nepřirozené zvuky, které způsobil vítr. Podezření padlo také na armádu, která v oblasti testovala zbraně.

Podle Andreje Kurjakova se nyní vyšetřovatelé pokusí za pomoci moderních metod zjistit, co se vlastně před šedesáti lety stalo. Znovu prozkoumat chtějí všechny důkazy, včetně stop po radiaci na částech oblečení. Kurjakov nevyloučil ani exhumaci těl. „Nařídíme i lékařské vyšetření, pokud to bude nezbytné,“ uvedl.