Svět se bojí více USA než Ruska, ukazuje průzkum. Platí to i pro Evropu?

Z průzkumu provedeného mezi 27 612 občany 26 zemích v dubnu 2018 vyplynulo, že nejvíce lidí považuje za největší hrozbu pro jejich zemi a svět globální oteplování. V 13 zemích se globální oteplování umístilo na první příčce největších hrozeb dneška. V 8 zemích (např. Rusku, Francii, Indonésii či Nigérii) „zvítězil“ IS. Čtyři země, včetně USA a Japonsko, se nejvíce obávají kyberútoků z jiných zemích. V Polsku je za největší hrozbu považováno Rusko.

Rusko nicméně není v mnoha zemích považováno za naléhavou hrozbu. V značném počtu zemí se o něm jako o největší hrozbě vyjádřilo nejmenší procento lidí. Platí to především pro Latinskoamerické a Asijské země, nicméně i pro některé západní země – Francii, Řecko, Itálii. Za menší hrozbu než severokorejský nukleární program jej vnímají i respondenti v Švédsku, Německu, Maďarsku, Austrálii, Kanadě i USA (Po Polsku má nicméně USA největší světový podíl lidí obávajících se Ruska -50%). Jako větší hrozba než severokorejský nukleární program bylo Rusko nahlíženo jen v Nizozemsku (37%), Velké Británii (45%) a Polsku (65%).

V porovnání s Ruskem byly USA častěji jmenovány jako světová hrozba. Nepřekvapivě největší procento lidí obávajících se USA se nacházelo v Latinské Americe, zvláště tak v Mexiku (64%). Nicméně, velmi vysokou nedůvěru vůči současné Americe vyjadřovali i její dlouholetí spojenci – Jižní Korea (67% - stejný podíl jako v případě KLDR), Japonsko (66%), které ji vnímá jako větší hrozbu než třeba IS (52%) či Německo (49%), jehož respondenti se jí obávají více než severokorejského nukleárního programu (47%) či Ruska (30%).

Nicméně, jiní tradiční spojenci USA, Polsko (18%) a Izrael (15%) vykazovali vůči USA poměrně velkou důvěru. V kontextu osočování Maďarska jako ruského „trojského koně“ je též zajímavé zjištění, že Maďaři za větší hrozbu považují Rusko (26%) než USA (17%). V průměru se evropské země obávají více Ruska (40%) než USA (37%).

V porovnání s předchozími lety USA začaly být vnímány jako značná hrozba než tomu bylo dříve. Zvláště markantní rozdíl je mezi lety 2013 a 2018, kdy v roce 2013 se obávalo USA jen 25% respondentů, v roce 2018 je medián už 45%. Je nepochybné, že změna souvisí s nástupem prezidenta Trumpa k moci, už v roce 2017 číslo vystoupilo na 38%.

Největší propad důvěry k USA zažily Německo a Francie. Zatímco v roce 2013 považovalo americký vliv a moc za hrozbu 19% německých respondentů, v roce 2017 to bylo už 35% a v roce 2018 49% - 30% nárůst. Ve Francii jsou podobná čísla (20%,36%,49%). Jen v Polsku byla Obamova administrativa nahlížena s většími obavami (24%), než Trumpova (15%,18%). Dokonce ve vůči Trumpovi velmi přátelském Izraeli existuje v porovnání s rokem 2013 (9%) větší počet těch, co se obávají směřování USA za jeho éry (17%,15%).

V porovnání s roky 2013 a 2017 se procento lidí považujících klimatické změny za největší hrozbu ještě zvýšilo. V roce 2013 byl medián 56% respondentů, v roce 2017 63% a v roce 2018 69%. Naopak strach z IS poněkud poklesl, nepochybně v důsledku jeho významných ztrát v Sýrii a Iráku – v roce 2017 byl medián 66%, v roce 2018 už 62% - stále však značné číslo ukazující, že jej světová veřejnost nepovažuje za zcela poraženého.

Pew Research Center upozorňuje, že hodnocení světových, naléhavých hrozeb se mění podle politického přesvědčení respondentů. Zatímco ti přináležející k ideologické levici považují za větší hrozbu globální oteplování, pro ty tíhnoucí k ideologické pravici je to spíše IS. Nejvýraznější je tento rozdíl v USA, kde 87% podporovatelů levice vnímá jako naléhavou hrozbu v porovnání s 37% podporovatelů pravice, naopak pravice za větší hrozbu vnímá IS (71%) proti 49% těch, co se řadí k levici. Značné a podobné rozdíly jsou ale např. i v Nizozemsku (84% a 63% co se týče globálního oteplování, 72% a 44% co se týče hrozby IS) i dalších evropských zemích.