Novináři identifikovali třetího ruského agenta GRU

Skutečné jméno třetího agenta ruské vojenské rozvědky GRU, který byl zapojený do případu loňské otravy Sergeje Skripala a který vystupoval pod falešnou identitou Sergej Fedotov, je Denis Sergejev. Dnes to na svém webu oznámila mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Sergejev jako Fedotov na přelomu ledna a února 2014 navštívil Prahu, uvedl Bellingcat, který na objasnění identity Fedotova spolupracoval s ruským serverem The Insider a českým týdeníkem Respekt.

Dosud bylo známo, že útoku na Skripala se zúčastnili Alexandr Petrov, identifikovaný jako Alexandr Miškin, a Ruslan Boširov, který se ve skutečnosti podle britských médií jmenuje Anatolij Čepiga. Později média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Fedotov.

Fedotov začal podle již dříve známých informací používat pas na toto jméno v roce 2010. Od té doby často cestoval po Evropě a Střední Asii. Server Fontanka.ru dříve zveřejnil, že Fedotov současně s dalšími agenty zapojenými do loňské neúspěšné otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Skripala v anglickém Salisbury přijel v roce 2014 do Prahy. Bylo to ve stejné době, kdy se zde nacházel i Skripal. Ve chvíli důstojníkovy otravy v březnu 2018 Fedotov rovněž pobýval v Británii.

Fedotov v Praze pobýval s Miškinem; oba po osmi dnech odletěli zpět do Moskvy. The Insider a Bellingcat napsaly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev. Podobně jako Skripal i on útok přežil. V obou případech byla podle Bellingcat použita nervově paralytická látka typu novičok, která se v 70. a 80. letech minulého století vyráběla v tehdejším Sovětském svazu.

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.
Sergej Skripal

Británie obvinila dalšího Rusa v případě pokusu o otravu Skripala

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018. Za útok nervově paralytickou látkou novičok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

Více souvisejících

Sergej Skripal Rusko Bellingcat GRU

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy