V Albánii to vře. Opozice demonstruje proti vládě, poslanci složili mandát, USA ve střehu

Tisíce demonstrantů se dnes sešly v centru albánského hlavního města Tirany, aby protestovaly proti politice současné socialistické vlády, kterou označují za zkorumpovanou a propojenou s organizovaným zločinem. Demonstranti požadovali odchod premiéra Ediho Ramy a vypsání předčasných voleb. Opoziční zákonodárci na demonstraci veřejně složili své mandáty. Mítink se zatím obešel bez násilností, uvedla albánská média.

Do čela protestů se postavili poslanci opozičních stran v čele s Demokratickou stranou Albánie (PDSh) a Socialistickým hnutím pro integraci (LSI). Po přesunu shromáždění před budovu vlády na protest proti Ramovi veřejně složili své mandáty.

"Nyní povedeme civilní, poklidnou a demokratickou bitvu o obnovení legitimity (vlády) a demokracie v Albánii," řekl lídr PDSh Lulzim Basha. Ten premiéra Ramu přirovnal k venezuelskému autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi.

Rama podle agentury AP označil dnešní krok demokratů, kteří jsou hlavní politickou silou v zemi, za "politickou sebevraždu". Dodal, že ruka vládnoucích socialistů podaná ke spolupráci nadále platí. "Tato vládní většina bude pokračovat v práci ve prospěch Albánie, protože to, co se stalo, nás naplňuje větší odpovědností," uvedl premiér mimo jiné ve třicetiminutovém projevu zveřejněném na jeho facebookovém účtu.

Vládní socialisté nyní mají ve 140členném parlamentu nadpoloviční většinu 74 zákonodárců.

Na shromáždění dohlížely stovky policistů, kteří budovu parlamentu a vlády preventivně obehnali ostnatým drátem. Dnešní schůzi zákonodárného sboru jeho předseda Gramoz Ruçi z bezpečnostních důvodů zrušil. Protesty se zatím obešly bez násilí, o ojedinělý incident se postarali radikální stoupenci opozice, kteří vhodili dýmovnice na dvůr parlamentu.

Evropská unie a velvyslanectví Spojených států v Albánii vyzvaly opozici k nenásilnému vyjádření protestu. Zároveň odsoudily krok opozičních poslanců, jímž se vzdali mandátů a odešli z parlamentu. Podle šéfky unijní diplomacie Frederiky Mogheriniové a komisaře pro rozšíření Johannese Hahna postup opozičních poslanců "jde proti demokratické volbě albánských občanů a podkopává pokrok, kterého země dosáhla na cestě do Evropské unie".

Minulý týden se přívrženci opozice pokusili vtrhnout do kanceláře premiéra Ramy. Policie jim v tom zabránila pomocí slzného plynu.

Albánie má dlouhou historii násilných protestů. V roce 2011, kdy opoziční socialisté demonstrovali proti vládnoucí demokratické straně, zemřeli tři lidé a 55 dalších bylo zraněno. Mrtvé měla podle médií na svědomí policie, která demonstranty zastřelila při jejich násilném pokusu o vniknutí do budovy parlamentu.

Nynější obviňování vlády a vládnoucí strany opozicí ze spojení s organizovaným zločinem není v Albánii ničím neobvyklým. Stejnými obviněními častovali socialisté demokraty, když ti byli u moci, než utrpěli drtivou porážku v parlamentních volbách v roce 2013.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

albánie Edi Rama USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy