Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev dnes přinutil vládu k demisi. Kabinet tak učinil poté, co šéf státu prohlásil, že vláda musí odstoupit, neboť nedokázala zvýšit reálné příjmy, vytvořit nová pracovní místa ani zvýšit životní úroveň. Demise následně předložené premiérem Bakytžanem Sagintajevem a jeho týmem následně Nazarbajev podepsal, oznámila místní média.
Autoritářský vládce v projevu k národu řekl, že navzdory jeho iniciativě modernizovat zemi a podniknout stovku konkrétních kroků k urychlení reforem se i tak nepodařilo dosáhnout pozitivních změn v ekonomice. Růst hrubého domácího produktu se nadále dosahuje vývozem surovin. Zejména na venkově chybějí pracovní místa, soukromé podnikání se nestalo motorem růstu a konkrétní výsledky nejsou, přestože vláda při změnách v ústavě dostala všechny potřebné nástroje.
"Reálné příjmy obyvatel se nezvětšily. Podíl výdajů na potraviny v rozpočtech domácností roste," řekl Nazarbajev a vyčetl svým podřízeným, že vinou formálního přístupu k úkolům se nejchudší nedočkali pomoci. A k tomu všemu se projevuje neschopnost ministrů pracovat s veřejností, vyslechnout problémy lidí a objasňovat vládní politiku.
"Za těchto podmínek jako prezident a garant ústavy, v zájmu našeho národa jsem přijal následující rozhodnutí. Soudím, že vláda musí odstoupit," řekl Nazarbajev.
Nová vláda bude podle něj muset podniknout reálné kroky ke zvýšení životní úrovně, povzbuzení ekonomiky a splnění strategických úkolů. Nazarbajev také slíbil na nejbližším sjezdu vládní strany navrhnout opatření k posílení sociální podpory a zlepšení kvality života nejchudších a nejzranitelnějších lidí.
Nazarbajev vládne středoasijskému Kazachstánu od vytvoření prezidentského úřadu v roce 1991. Je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média, ale nezapomíná přitom na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ústavními změnami si zajistil, že může vládnout zemi až do smrti. Z rozhodnutí parlamentu dostal oficiální titul vůdce národa.
Bakytžan Sagintajev, kterému je 55 let, stál v čele vlády od roku 2016. Pozorovatelé ho dříve považovali za možného budoucího nástupce Nazarbajeva, poznamenala agentura AFP.
Související
Ukrajinci zasáhli dva ropné tankery, které vydělávají Moskvě peníze na válku
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
kazachstán , Nursultan Nazarbajev
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák