Ruským státem podporovaní hackeři jsou nejrychlejší na světě. Tvrdí to americká kybernetická agentura CrowdStrike. Rychlost je v kybernetickém průniku klíčová, protože čím je hacker rychlejší, tím těžší je jej zachytit.
Bezpečnostní experti CrowdStrike zanalyzovali data více než 30 000 hackerských incidentů.Na jejich základě posuzovali tzv. „čas průniku“, tj. dobu, během které hackeři dokázali dosáhnout od výchozího vstupu dalších systému v síti, aby ukradli data.
Ruským státem hackeři byli zdaleka nejrychlejší. Jejich čas průniku trval 18 minut a 49 sekund. Průměrný čas průniku za rok 2018 je přitom 4 hodiny a 37 minut. Rusové dalece převyšují ostatní konkurenty. V porovnání s druhým místem jsou rychlejší více než 8x.
Rusko jako hackerská velmoc
Rusko v posledních třech letech je v podstatě synonymem pro hackerské akce. Je jim přičítáno napadení počítačů členů Demokratické strany a prezidentské kandidátky Hilary Clintonové. Demokraté jsou přesvědčeni, že zveřejněné dokumenty, které na stranu i Clintonovou vrhaly nelichotivého světlo, spolu celkovým vměšováním Rusů v amerických prezidentských volbách, výrazně napomohly k tomu, že prezidentem se stal republikánský kandidát Donald Trump.
Od roku 2016 jsou v podstatě každé volby podezírány z toho, že se je pokusí Rusové „hacknout“ tak, aby dopadly dle jejich představ. Státy, které jsou v těsném sousedství Ruska a mají s ním velmi historicky velmi napjaté vztahy, jako Estonsko či Litva, opakovaně varují před kybernetickým vměšování a hybridní válkou, kterou pro nim Rusko má vést. Estonsko např. podezírá Rusko, že stálo za masivním útokem na jeho informační systémy v roce 2007.
Podle reportáže serveru Meduza si Rusko uvědomila potenciálu kybernetických operací během války s Gruzií v roce 2008. Poté, co vlastenečtí hackeři začali útočit na kybernetické systémy gruzínské vlády, Rusko některé z nich vyhledalo a najalo. Taktéž ruské bezpečnostní služby do svých služeb přijímali zajaté kriminálníky, který se podílí na kybernetických operací výměnou za snížení trestu.
Pokud by došlo k odhalení jejich činnosti, Rusko se vždy může tvářit, že se jedná o svévolné aktivity kriminálních živlů či nekontrolovatelných vlastenců. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s hackerskými útoky v USA a Francii prohlásil, že za nimi nestojí oficiální instituce, ale že to mohli být „vlastenečtí hackeři“.
Hackeři KLDR jsou schopnější než ti čínští či íránští
Na druhém místě žebříčku skončila Severní Korea. Podle expertů čas průniku jejích hackerů jsou dvě hodiny, 20 minut. Severokorejští hackeři se představili světu jako hrozba, s kterou je třeba počítat, v roce 2016, kdy zveřejnili interní dokumenty studia Sony, v odvetu za satirický film The Interview, který se vysmíval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi. Své schopnosti potvrdili o rok později masivním virovým útokem WannaCry, který ohromil nemocnice i železnice.
Čínští hackeři jsou dle CrowdStrike o něco pomalejší. Jejich čas průniku byl 4 hodiny. V případě čtvrtých íránských hackerů je to 5 hodin a 9 minut. Přesto jsou mnohonásobně rychlejší než nestátní, organizované kriminální skupiny. Jejich čas průniku byl 9 hodin a 42 minut.
Noviny New York Times referovaly, že Írán a Čína v poslední době obnovily kybernetické útoky na americké společnosti. Během úřadování prezidenta Baracka Obamy byli hackeři obou zemí méně aktivní. Důvodem jejich zvýšené aktivity jsou zřejmě kroky Donalda Trumpy jako je odstoupení z jaderné dohody s Íránem a znovuzavedení sankcí proti němu a rozpoutání obchodní války s Čínou.
Související
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
Hackeři , Rusko , Severní Korea (KLDR) , Čína , Írán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 5 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 6 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák