Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě

Německo se v Berlíně připojilo k Francii a předvolalo si ruského velvyslance kvůli kybernetickým a hybridním útokům, které Evropská unie připisuje Moskvě a které cílily na několik členských států a Ukrajinu. 

Německé ministerstvo zahraničí označilo tyto incidenty za nepřijatelné a varovalo, že na ně odpoví rozhodnými kroky. Evropská unie v reakci na tyto podvratné aktivity namířené proti vládním sítím a kritické infrastruktuře v zemích jako Francie, Německo, Polsko, Kypr či Finsko uvalila sankce na devět osob a čtyři entity, mezi nimiž jsou důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, kyberzločinci a soukromé firmy.

Unijní šéfka diplomacie Kaja Kallasová navíc v Bruselu oznámila, že ministři zahraničí pracují na schválení rozsáhlého seznamu až 250 položek v rámci reakce na nedávné ruské útoky proti ukrajinským civilistům. Velká Británie souběžně uvalila sankce na 24 jednotlivců a subjektů napojených na ruské tajné služby a společně s EU oficiálně připsala loňský neúspěšný útok na polskou elektrickou síť, který mohl uprostřed zimy připravit o proud půl milionu občanů, 16. centru ruské FSB.

Ukrajinský velitel sil bezpilotních systémů Robert Brovdi oznámil, že Rusko muselo kvůli masivním náletům dronů zcela zastavit lodní dopravu v Azovském moři poté, co ukrajinské aparáty během necelého týdne zacílily na 90 plavidel.

Brovdi upřesnil, že jeho jednotky během jediné noci zasáhly deset tankerů, čtyři trajekty a také velkou ropnou rafinérii v ruském městě Syzraň, přičemž zaznamenaly několik úspěšných zásahů elektrických rozvoden na okupovaném Krymu. Šéf dronových sil označil situaci za pokračování technologického ponížení ruského impéria, které podle něj kvůli Krymu padne, a dodal, že ruská stínová flotila přepravující sankcionovanou ropu se viditelně zmenšuje a již nemůže využívat Kerčský průliv.

Kreml naopak prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova ostře zkritizoval nadcházející pařížský summit takzvané Koalice ochotných a označil toto uskupení za „koalici válečných štvanců“. Peskov zdůraznil, že Moskva bude diskuse v Paříži velmi pečlivě sledovat, jelikož se jedná o země podnikající nepřátelské kroky vůči Rusku, které si podle něj přejí pouze pokračování konfliktu.

Summit vedený Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem se má zaměřit na posílení ukrajinské protivzdušné a raketové obrany včetně licencované výroby zbraní přímo na Ukrajině, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další lídři zůstanou v Paříži i na úterní oslavy Dne pádu Bastily.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil poslední ruské noční údery, které zasáhly běžné autobusy v Odise, obytné domy v Záporoží a nemocnici v Charkovské oblasti, a prohlásil, že Rusové opět triumfovali nad čistě civilními cíli. Každý den této války proti životu podle něj dokazuje, že podpora Ukrajiny je správná z obranného, politického i lidského hlediska, což vidí celý svět.

Zelenskyj zdůraznil, že mezinárodní tlak na Rusko musí fungovat, a vyzdvihl důležitost nových sankcí, podpůrných balíčků i nových projektů, jako je evropská protibalistická iniciativa FREYJA. Dodal, že ruské vedení se kvůli válce pomátlo a iracionálně odmítá její ukončení, proto musí nadcházející jednání a schůzky zásadním způsobem posílit ukrajinskou obranu.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.
Friedrich Merz (CDU)

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.

Více souvisejících

Německo Rusko Francie Hackeři

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

včera

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

včera

11. září 2026 21:56

11. září 2026 20:59

11. září 2026 20:03

11. září 2026 19:12

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

11. září 2026 18:35

11. září 2026 17:47

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

11. září 2026 16:54

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

11. září 2026 16:10

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy