Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.
Protesty již probíhají
Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.
Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.
Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.
"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.
Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.
Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.
Rozšiřující se propast
Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává, krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.
"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".
Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.
Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.
"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.
Související
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Rusko , cenzura , internet , Demonstrace v Rusku
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 34 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák