V Rusku hrozí masové protesty? Politolog varuje před nečekaným scénářem

Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.

Protesty již probíhají

Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.

Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.

Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.

"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.

Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.  

Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.

Rozšiřující se propast

Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává,  krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.  

"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".

Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.

Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.   

"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.

Související

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

Více souvisejících

Rusko cenzura internet Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy