V Rusku hrozí masové protesty? Politolog varuje před nečekaným scénářem

Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.

Protesty již probíhají

Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.

Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.

Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.

"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.

Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.  

Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.

Rozšiřující se propast

Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává,  krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.  

"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".

Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.

Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.   

"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko cenzura internet Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy