Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.
Protesty již probíhají
Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.
Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.
Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.
"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.
Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.
Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.
Rozšiřující se propast
Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává, krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.
"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".
Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.
Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.
"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.
Související
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
před 1 hodinou
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
před 2 hodinami
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
před 4 hodinami
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
před 5 hodinami
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
před 6 hodinami
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.
Zdroj: Libor Novák