V Rusku hrozí masové protesty? Politolog varuje před nečekaným scénářem

Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.

Protesty již probíhají

Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.

Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.

Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.

"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.

Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.  

Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.

Rozšiřující se propast

Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává,  krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.  

"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".

Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.

Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.   

"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.

Související

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin

Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl. 

Více souvisejících

Rusko cenzura internet Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Silvestrovské oslavy, ilustrační fotografie.

Policie se připravuje na Silvestra. O konkrétní hrozbě ale neví

Česko se připravuje na silvestrovské a novoroční oslavy. Ve střehu jsou samozřejmě i policisté, kteří již zahájili příslušná bezpečnostní opatření. Policie nicméně nemá informace o jakékoliv konkrétní hrozbě. Strážci zákona zároveň vyzvali řidiče k obezřetnosti na silnicích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz

Tři desítky zdravotníků nad rámec běžného provozu nasadí záchranná služba v hlavním městě po dobu silvestrovských oslav – tradičně nejvytíženějšího dne roku. V ulicích bude vyšší počet posádek i speciální techniky. Nepřehlédnutelný modul Golem bude umístěn stejně jako loni na Staroměstském náměstí.

včera

včera

Vlaky

Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit

Oslava příchodu nového roku znamená tradiční menší zájem o cestování. Provoz na železnici se proto utlumí už ve večerních hodinách. Sváteční klid na železnici se však během Nového roku rychle změní a odpoledne se již očekává ve vlacích rušno. České dráhy jsou připraveny posílit vlaky na nejvíce vytížených dálkových linkách a doporučují zákazníkům rezervaci míst. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin

Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl. 

včera

Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec

Rodinou europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) otřásla po Vánocích smutná událost. Politička v pondělí oznámila, že zemřel její otec Karel Konečný, někdejší komunistický funkcionář za minulého režimu. Bylo mu 77 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy