Jak zabránit ruské invazi do Pobaltí? Postačí jediná věc, zní z USA

Lepší vybavenost polských ozbrojených sil, které budou ještě navíc také podporovány mnohem silnější americkou armádou, jedině posílí důvěru ostatních členských zemí NATO ve Varšavu a její schopnost čelit nebezpečí z Moskvy. Alespoň k takovému závěru došla studie "Posílení obrany východní hranic NATO", jíž zpracovalo Centrum pro strategické a rozpočtové plánování (Center for Strategic and Budgetary Assessments - CSBA). 

"Díky silnější polské armádě a stálé přítomnosti amerických vojsk v Polsku bude mít Varšava výrazně lepší pozici nejen vůči Rusku, ale i v rámci NATO. Důvod je prostý. Díky spolupráci s americkou armádou se budou polské jednotky moct zúčastňovat i dalších vojenských misí a spojeneckých operací, aniž by riskovaly oslabení," argumentuje studie.   

Analytici CBSA došli k jednoznačnému závěru, že by Rusko mohlo obrátit svojí pozornost směrem ke třem postsovětským republikám, které jako jediné vstoupily do NATO a EU, a začaly veškerou svojí zahraniční politiku směřovat na západ. Jedná se o Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V případě přímého útoku by NATO nebylo schopné urychleně reagovat a riziko novodobé ruské okupace Pobaltí je tedy vysoké. Než by na území dorazila spojenecká vojska, ovládala by většinu jeho částí Ruská federace.

Skutečnost, že by baltské země, nebo většina jejich území, byly okupovány Ruskem, by navíc ještě mohla oslabit důvěryhodnost NATO, které by muselo podobně, jako Velká Británie a Francie před 2. světovou válkou bilancovat, zda vojensky zasáhnout, či zda svého spojence hodit přes palubu podobně, jako v září 1939 Československo. Politika appeasementu se však historicky neosvědčila a nelze věřit, že by Rusko po anexi Krymu a úspěšnému útoku na Pobaltí nezačalo obracet svojí agresi i na další země, které stále považuje za svojí sféru vlivu. Jedná se i o visegrádskou skupinu.

NATO ve své současné podobě není schopné adekvátně reagovat na případný útok ze strany Ruska. Baltské státy se nacházejí v těsné blízkosti ruských vojenských základen, zatímco většina ozbrojených sil NATO je v západní Evropě a na území USA. Díky Kaliningradské oblasti, což je ruská exkláva, obklopená polským a litevským územím, má Rusko nejlepší pozici pro případný útok nejen na Pobaltí, ale i Skandinávii a vůbec celý zbytek Evropy. Rakety Iskander-M jsou velkou hrozbou pro bezpečnost celé Evropy. I z tohoto by NATO nemělo posílení obrany baltských zemí podceňovat.

Jedinou nadějí proto zůstává Polsko, které lze považovat za jakýsi klíč k ochraně východní Evropy. Rozlohou je také ve srovnání se zbytkem visegrádské skupiny a Pobaltím diametrálně větší, a tudíž je i respektovanější. Navíc by v případě posílení své armády bylo schopné zneškodnit oslabit ruskou pozici v Kaliningradské oblasti, odkud by Rusko svůj případný útok na baltské republiky chtělo vést. Díky tomu, že se jedná o ruskou exklávu, by Polsko totiž mohlo přistoupit k blokádě tohoto strategického území.

Aby ale se něco takového mohlo zrealizovat muselo by mít Polsko nejen vybavenější armádu, ale i podporu zahraničních mocností, zejména pak USA. Jakmile by došlo k přímému útoku, stalo by se pro spojence jakousi přestupní stanicí do tvrdého jádra konfliktu. Ochromená Kaliningradská oblast a silná armáda by se pak pro Moskvu staly velmi tvrdým oříškem, že by se něčemu takovému snažila radši předejít.

Nezáleží na tom, kdo vyhraje, či prohraje, ale na oslabení pozice. Rusko by se ukázalo, že není tak silné, jak se prezentuje, což by oslabilo i ruského prezidenta Vladimíra Putina na domácí půdě. Už teď čelí kritice, že se příliš zaměřuje na zahraniční politiku, a že se nevěnuje skutečným problémům současného Ruska. Tohle by tyto tendence ještě posílilo. Toto by ty tendence jenom posílilo. Rusové by si z toho ani nemohli odnést pocit, že mají navrch.