Stala se AfD proimigrantskou stranou? Založila skupinu Noví Němci, tvoří ji imigranti

„Noví Němci“ (Die Neudeutchen). Tak se jmenuje skupina AfD pro migranty. „Od chvíle, kdy vznikla AfD, pro nás hlasovalo mnoho německých občanů, kteří mají přistěhovalecký původ. Konečně máme sdružení, které těmto lidem dává jméno a tvář,“ tvrdí hrdě poslanec za AfD Anton Friesen ze spolkového státu Durynsko.

Friesen sám je imigrantem. Do Německa se přestěhoval se svými rodiči z Kazachstánu, když mu bylo 9 let. Spolu s ním se na založení Nových Němců podílel i jeho stranický kolega Alexander Tassis, který je synem řeckého přistěhovalce. Tassis je zároveň vedoucím členem uskupení „ Alternativa homosexuálů,“ sdružujícího členy AfD z řad LGBT komunity.

V současnosti má skupina 20 členů německého občanství a rozmanitých rozmanitého původu. Mají polské, kolumbijské, ruské, rumunské nebo íránské kořeny. Friesen prostřednictvím skupiny chce mířit na „vlastenecky smýšlející imigranty, kteří obhajují naší západní kulturu a naše hodnoty“.

Friesen též chce jejím prostřednictvím napravit veřejný obraz AfD. Členové strany, která je často uváděna jako krajně pravicová a které jsou vyčítány vazby na nacismus, se v minulosti vyjadřovali velmi tvrdě vůči migrantům. Strana se proto dostala do hledáčku Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), který prohlásil, že zvažuje stranu sledovat vůči jejím kontroverzním prohlášením, které dle německé kontrarozvědky jsou v rozporu s německými demokratickými principy.

Strana po prohlášení ředitele BfV Thomase Haldenwanga ohlásila, že se bude bránit právní cestou. Německý deník Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR s odvoláním na doporučení AfD pro zhruba 33 000 členů strany tvrdí, že vedení AfD mělo nicméně vyzvat k zmírnění rétoriky vůči cizincům a islámu, aby se strana vyhnula sledování.

AfD o islámu hovoří jako o nebezpečí pro Německo, které je v naprostém rozporu s hodnotami země.  Skupina pro imigranty na tomto stanovisku nic nemění. Její členové musí souhlasit s manifestem skupiny  vyzývajícím ke „kompletní deislamizaci Německa“ a k „ukončení nelegální migrace, která podkopává příležitosti v životě pro sociálně slabší Němce“.

Friesen by prostřednictvím skupiny rád pomohl AfD získat hlasy ve volbách do Evropského parlamentu i v regionálních volbách ve východním Německu. Právě ve východním Německu, stále se potýkající v porovnání se západní částí Německa s větší chudobou, získává AfD nejvíce podpory.

Prožidovská AfD? 

Noví Němci není první skupina utvořená AfD za cílem získání té části voličstva, která se zdála být mimo její dosah. V září její židovští podporovatelé vytvořili skupinu „ Židé v AfD (Juden in der AfD – JafD)“. Oznámení vzbudilo velký údiv neboť AfD je obviňována z latentního obdivu k nacismu a antisemitismu.

Podobně jako Noví Němci i JafD má za úkol tento negativní obraz změnit. Podle židovského poslance za AfD, Wolfganga Fuhla, jsou nejvěrnějšími podporovateli strany Němci s ruským původem. Mnohé židovské komunity v poválečném Německu jsou právě ruského původu. Ačkoliv Fuhl tvrdí, že značný počet příznivců strany jsou Židé, neexistují pro toto tvrzení žádné statistiky.

Nicméně, nejenom německé židovské organizace zůstávají k prožidovským pokusům AfD spíše skeptické, vzhledem k s ní spojeným kontroverzím. „AfD je a zůstává stranou, ve které se antisemité cítí víc než jen pohodlně," řekla Charlotte Knoblochová, bývalá předsedkyně Centrální rady Židů v Německu, podle které je „naprosto nepochopitelné“, že židovští příznivci strany dokáží sami před sebou obhájit její podporu. Světový židovský kongres v roce 2017 o AfD prohlásil, že je „hanbou pro Německo".

AfD se pokouší získat své židovské příznivce poukazem na údajný rozšířený antisemitismus přicházejících imigrantů muslimského vyznání. The Washington Post upozorňuje, že to je obvyklá politická taktika mnoha jiných tzv. populistických stran, které jsou politology řazeny ke krajní pravici. Francouzská předsedkyně Národní fronty a kandidátka na prezidentku Marine Le Penová např. varovala, že islámský fundamentalismus představuje hrozbu pro Židy ve Francii. Její nizozemský spojenec Geert Wilders zase kritizoval Západ, že nedělá dostatečně mnoho v ochraně Izraele proti pákistánskému islamistickému hnutí Hamás.