TASS odtajnil na internetu průvodce táborů Gulag

Ruská státní agentura TASS zpřístupnila na internetu soubor informací a archivních dokumentů, které se vztahují k historii prvních bolševických koncentračních táborů, známých pod pozdějším názvem Gulag.

Projekt byl vytvořen ke stému výročí dekretu "O táborech nucených prací", který sovětský režim schválil v dubnu roku 1919. První tábory pro nepřátele revoluce se ale v Rusku z rozhodnutí bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina objevily už v březnu 1918, čtyři měsíce po převratu.

Projekt TASS ukazuje v šesti kapitolách vývoj komunistického trestního práva a postupný vznik systému Gulag, který byl podle doktríny sovětského vedení o masovém teroru jedinou možnou cestou k diktatuře proletariátu. Otištěny jsou teze tehdejších bolševických vůdců Lenina, Lva Trockého a Felixe Dzeržinského, které se staly teoretickou bází rozsáhlých stalinských represí.

"Dnes již málokdo ví, že první tábory nucených prací vznikaly přímo v Moskvě, ve slavných moskevských klášterech," uvádí se v informacích o vězeňském systému, kterým podle historiků prošlo po celé zemi 20 milionů lidí. Jen v Moskvě existovalo v letech 1919 až 1922 dvanáct táborů nucených prací.

Politické protivníky režimu, skutečné i domnělé, posílala v té době do koncentračních táborů takzvaná Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (VČK), první bolševická tajná služba, která později několikrát změnila jméno. V sovětském Rusku vytvořila celkem 476 táborů nucených prací zařazených do systému Gulag.

Projekt TASS zahrnuje i obrazové dokumenty, které byly promítány ve filmových zpravodajských žurnálech, statistická data o vězněných a dobové rozkazy. V jednom z nich ze srpna 1918 bolševický ministr obrany Trockij píše o zřízení koncentračních táborů ve městech Murom, Arzamas a Svijažsk, "kde se budou zavírat temní agitátoři, kontrarevoluční důstojníci, sabotéři, paraziti a spekulanti, kromě těch, kteří budou zastřeleni na místě svého zločinu nebo které bude vojenský revoluční tribunál odsuzovat k jiným trestům".

Související

Rusko, ilustrační foto

Memorial chystá odvolání proti odsouzení "kronikáře Gulagu"

Právníci ruské nevládní organizace Memorial, známé odhalováním zločinů stalinismu a obhajobou lidských práv, se připravují v nejbližších dnech napadnout u kasačního soudu úterní rozsudek zpřísňující historikovi Juriji Dmitrijevovi trest z 3,5 na 13 let vězení, protože Dmitrijev byl podle nich zbaven práva na obhajobu. Poté se obrátí na Evropský soud pro lidská práva, uvedl dnes ruský list Kommersant.
Věznice, ilustrační fotografie

Ruský historik Dmitrijev odsouzen, na svobodu má vyjít na podzim

Ruský soud poslal na 3,5 roku za mříže historika Jurije Dmitrijeva, známého odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. O verdiktu informovala agentura TASS s odvoláním na historikova právníka. Dmitrijev byl obžalován ze sexuálního násilí, prokurátor žádal 15 let vězení.

Více souvisejících

Gulag Rusko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy