34 000 případů spalniček během prvních dvou měsíců tohoto roku. Kdo je za to odpovědný?

Minulý rok bylo zaznamenáno 82 596 případů spalniček v Evropě. Pro porovnání, v roce 2017 to bylo 23 927 případů a v roce 2016 5 273 případů.

Zaznamenané případy spalniček napříč 421 zeměmi vedly k 13 mrtvým. Počet případů byl téměř třikrát větší než první dva měsíce roku 2018.

Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Ukrajina, s více než 25 000 nemocnými lidmi během této časové doby. Ukrajina tak odpovídá za 75% všech případů spalniček v Evropě v období prvních dvou měsíců tohoto roku. Rumunsku a Albánie mají též vysokou míru infekcí.

Případy spalniček se odehrávají především u těch lidí, kteří nejsou vůbec nebo nedostatečně očkovaní. Evropa, včetně České Republiky, se v současnosti potýká s klesající proočkovaností populace. Zatímco z dětí narozených v roce 2010 bylo do tří let věku alespoň jednou vakcínou očkováno 97 procent, mezi těmi, které se narodily v roce 2015, to bylo o čtyři procenta méně – tedy 93 procent. Nejhůře na tom je Praha, kde se podle ministerstva zdravotnictví sdružuje nejvíce odpůrců očkování.

Podle WHO vakcíny každý rok zachrání 2 až 3 miliony životů každý rok. Mezi vědci vládne praktický konzensus, že vakcíny jsou bezpečné a efektivní. Jen vakcína proti spalničkám pomohla celosvětově snížit počet úmrtí na tuto nebezpečnou nemoc z 2,6 miliónu z roku 1963 na 100 000 dnes.

Přesto dle nedávného průzkumu Eurobarometru nicméně mnozí Evropané jsou k očkování stále poměrně skeptičtí. Takřka polovina respondentů z 16 členských zemí (48%) uvedla, že vakcíny mají závažné vedlejší účinky. Více než třetina (38%) se domnívá, že vakcíny mohou způsobit nemoc, proti níž mají člověka ochránit.

Podle odborníků tato nedůvěra jde v ruku v ruce s podporou tzv. populistických stran, které se často velmi tvrdě staví proti povinnému očkování. Magazín Politico poukazuje, že v zemích, kde je nízká podpora pro populistické strany, jako je Portugalsko či Belgie, je též nízká skepse ohledně benefitů očkování.

Naopak v zemích, kde podpora populistů vysoká, je též značně rozšířená skepse ohledně očkování. Týká se to především Itálie, kde povinné očkování bylo horkým politickým témat, vůči kterému se ostře vymezovaly populistické strany Hnutí pěti hvězd a Liga severu. Po jejich vítězství v italských parlamentních volbách zákon o povinném očkování z roku 2017 byl pozastaven.

V březnu bylo povinné očkování v Itálii znovu spuštěno, navzdory odporu předsedy Ligy severu a ministerstva vnitra, Mateo Salviniho. Zákon z roku 2017 byl zaveden z důvodu vysoké rozšířenosti spalniček v Itálii, který je jeden z nejvyšších v západní Evropě. V roce 2017 tuto nemoc prodělalo 5 004 Italů. Podíl očkovaných v zemi je pod 80% právě díky vlivu silného protiočkovacího hnutí.

Podle Eurobarometru je další západoevropskou zemí, kde je rozšířena nedůvěra k očkování, Francie. Vůdkyně zdejší nejsilnější populistické strany, Národní fronty, Marine Le Penová, silně vystupuje proti povinným vakcínám. Jako v případě dalších populistických politiků i ona to vnímá jako ohrožení osobních svobod jedince. Mnozí populističtí politici vnímají povinné očkování jako nepřípustné zasahování příliš se rozšiřujícího státu.

Populismus a skepticimus k očkování jsou založeny na stejných principech. Oboje spojuje hluboká nedůvěra k elitám a expertům. Populistický populismus se propojuje s tím, co sociolog Harry Collins nazývá „technologickým populismem“, tj. absolutním skepticismem vůči vědeckých expertům.

Dezinformace ohledně očkování ale nemusí být spojeny pouze s populisty. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že zvláště mladé maminky čelí „poměrně nevybíravému tlaku“ dalších maminek na sociálních sítích, které jsou skeptické k očkování.