Ministři Rady Evropy jsou pro, aby Rusko znovu získalo hlasovací práva

Ministři podpořili deklaraci, v níž se uvádí, že všichni členové Rady Evropy "mají mít právo účastnit se na rovném základě" práce ve dvou hlavních orgánech Rady Evropy - ve výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění. Šéf finské diplomacie Timo Soini na tiskové konferenci v Helsinkách upozornil, že dnešní deklarace sama o sobě ruské členství v Parlamentním shromáždění neobnovuje, neboť tento orgán musí přijmout o Rusku své vlastní rozhodnutí.

Podle mluvčího české diplomacie Michala Bucháčka bylo stanovisko ministrů přijato konsenzuálně na úvod jednání. Agentura AP napsala, že ministři deklaraci podpořili velkou většinou. Podle agentury TASS ministr Soini uvedl, že "více než jedna země byla proti". Řekl, že "nelze popřít, že některé státy na takové rozhodnutí pohlížejí jinak, většina ho ale podpořila". Parlamentní shromáždění by podle Bucháčka mělo obnovení ruských hlasovacích práv potvrdit na zasedání v červnu.

"Nemáme v úmyslu Radu Evropy opustit, jak se někteří lidé snaží naznačit šířením nepravdivých fám," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Moskva hodlá v Radě Evropy plnit všechny závazky, včetně těch finančních. Ruské příspěvky tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, která kvůli jejich neplacení v posledních letech podle agentury Reuters přišla o 90 milionů eur (2,3 miliardy Kč).

Ve čtvrtek na jednání ministrů nečekaně nepřišel šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin, což si pozorovatelé vyložili tak, že Kyjev očekává, že Rusko plná hlasovací práva znovu získá. Přijetí deklarace se podle Reuters snažila zabránit Ukrajina, kterou podpořilo šest zemí - Británie, Polsko, Gruzie, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Stálý ukrajinský zástupce v Radě Evropy Volodymyr Arjev kyjevskému serveru Ukrajinska pravda řekl, že o obnovení ruských práv nemá právo rozhodovat výbor ministrů, ale Parlamentní shromáždění. Připustil ovšem, že dnešním rozhodnutím dostalo Parlamentní shromáždění příslušný signál. "Riziko návratu Ruska do Rady Evropy je velmi velké," řekl Arjev.

Ukrajinska pravda situaci v komentáři přirovnává k událostem roku 1938, tedy k mnichovské dohodě o odstoupení československého pohraničí. Podle ukrajinského serveru stojí o obnovení ruských práv hlavně Německo a Francie.

Jsme znepokojeni situací na Krymu, který z hlediska ochrany lidských práv nadále představuje šedou zónu.Potvrzujeme naši podporu suverenitě a uzemní celistvosti Ukrajiny a Gruzie a opakovaně vyzýváme Rusko,aby respektovalo mezinárodní právo a naplnilo své závazky z Minských dohod pic.twitter.com/0S0ziqjni3

Česko na schůzce zastupoval ministr zahraničí Tomáš Petříček, který podle mluvčího Černínského paláce vyjádřil znepokojení nad situací na Krymu, který z hlediska ochrany lidských práv nadále představuje šedou zónu. "Potvrzujeme naši podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a Gruzie a opakovaně vyzýváme Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo a naplnilo své závazky z minských dohod," citoval mluvčí Bucháček z Petříčkova vystoupení na ministerské schůzce.

Vysoce postavená finská diplomatka Nina Nordströmová uznává, že požadavky Ukrajiny na navrácení Krymu jsou oprávněné. "Nicméně záležitosti míru a války mezi jednotlivými zeměmi se v rámci této organizace (Rady Evropy - pozn. ČTK) neřeší," vzkázala Kyjevu.

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. Agentura AP připomíná, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro Rusy, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli notorické korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.