Albánie na prahu občanské války? Socialisté hrozí sesazením prezidenta

Albánští vládnoucí socialisté dnes dali najevo záměr sesadit hlavu státu poté, co se prezident Ilir Meta o víkendu vyslovil proti konání komunálních voleb 30. června kvůli politickému napětí v zemi, napsala agentura AFP. "Parlament bude ve čtvrtek jednat o přijetí usnesení ohledně sesazení prezidenta," uvedli poslanci v prohlášení.

Prezident Meta dnes novinářům zopakoval, že zrušení komunálních voleb představuje "jedinou možnost", jak se "vyhnout občanskému konfliktu a destabilizaci země".

Do ulic Tirany o víkendu opět vyšly tisíce příznivců albánských opozičních stran, kteří obviňují levicovou vládu premiéra Ediho Ramy z korupce a napojení na organizovaný zločin a žádají její demisi. Vláda tato obvinění odmítá. Někteří protestující na policisty házeli zápalné lahve, policie proti nim použila slzný plyn.

Prezident přistoupil ke zrušení voleb, protože podle jeho slov "současné okolnosti nevytvářejí nezbytné podmínky pro konání spravedlivých a demokratických voleb". Hlasování se mělo konat 30. června. Opoziční strany měly v plánu komunální volby bojkotovat a hrozily, že zabrání jejich konání.

"Strany musí rychle dospět k dohodě o východisku ze slepé uličky. Bez opozice nebudou volby ani svobodné, ani demokratické," vysvětloval Meta. Hrozí podle něj zmaření šancí na zahájení rozhovorů o vstupu země do Evropské unie.

Socialisté, kteří mají většinu v parlamentu, naopak soudí, že prezident porušil ústavu. Podle šéfa vlády má prezidentovo stanovisko "nulovou" váhu.

"Ať se to prezidentovi líbí, anebo nikoliv, volby se budou konat 30. června," prohlásil premiér Rama před poslanci své strany. "Albánie není prezidentská republika. Meta ztratil právo zastávat svou funkci," dodal.

Podobně jako prezidentovo rozhodnutí o zrušení voleb, tak i parlamentní usnesení o sesazení hlavy státu by nakonec měly skončit u ústavního soudu, poznamenala agentura AFP. Připomněla současně, že jak ústavní, tak i nejvyšší soud momentálně nefungují kvůli hluboké reformě albánské justice, spuštěné před třemi lety pod tlakem Spojených států a Evropské unie. Cílem je vykořenit rozsáhlou korupci v albánském soudním systému a zajistit jeho skutečnou nezávislost na politicích.

Opoziční vůdci požadují konání předčasných parlamentních voleb. Spojené státy a Evropská unie je vyzvaly, aby se distancovali od násilností, usedli s vládními představiteli k jednacímu stolu a pokusili se politickou krizi vyřešit. Summit EU má 19. června rozhodovat o případném otevření přístupových jednání s Albánií.

Opoziční demonstrace se v Albánii konají pravidelně od února. Hlavní opoziční síla, středopravá Demokratická strana, požaduje odstoupení kabinetu vládnoucí Socialistické strany Albánie (PSSh). Protesty často provázejí násilnosti a střety s policií.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

albánie Edi Rama Ilir Meta

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy