Roztržka kvůli vstupu do EU: Návrh Severní Makedonie popudil Albánii

Předsedu albánské vlády Ediho Ramu viditelně popudil severomakedonský prezident Stevo Pendarovski, který dává přednost tomu, aby Evropská unie otázku zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií oddělila od Albánie. Premiér dnes hlavě sousedního státu vytkl, že to "není správné ani praktické", a to tím spíš, že podle něj Albánci pomohli sousedům "v demokratickém vývoji", informovala agentura ATA.

Evropská komise koncem května znovu doporučila členským zemím EU, aby rozhodly o začátku přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a s Albánií. Doporučení přitom opřela o "řadu výrazných úspěchů". "Speciálně Severní Makedonie a Albánie... možnosti využily a uspíšily své reformy," uvedla v této souvislosti šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Obě země očekávají, že se podpory k zahájení rozhovorů s EU dočkají příští týden od unijní ministerské schůzky v Bruselu. To by umožnilo případné schválení startu rozhovorů unijním summitem, který se bude konat 20. a 21. června.

Z diplomatických kruhů se ale proslýchá, že vlády členských zemí se shodnou na souhlasu až v září, ovšem jen pro Severní Makedonii. Výhrady vůči Albánii - kvůli nedostatečnému boji proti korupci a drogám a kvůli stagnující justiční reformě - mají zejména Francie, Německo a Nizozemsko.

"Prezident Stevo Pendarovski chce dát přednost oddělení Albánie z rozhodnutí o jednáních (s EU)? Tento přístup je překvapivý, zvláště když přihlédneme k tomu, že Albánie a Albánci přispěli k demokratickému vývoji a k evropské cestě tohoto přátelského státu. Ve skutečnosti se to nezdá správné ani praktické," reagoval dnes Rama na stanovisko prezidenta sousední země.

President @SPendarovski implicitly favours “decoupling from Albania”? Strange to hear this, especially when one considers the key contribution of Albania&Albanians in our friendly neighbour’s state democratic developments&European path. Doesn’t sound right nor practical frankly!

— Edi Rama (@ediramaal) 15. června 2019

Zhruba čtvrtinu obyvatel Severní Makedonie tvoří albánská menšina. Etnické napětí v zemi v roce 2001 vyústilo v ozbrojenou vzpouru Albánců dožadujících se větších práv a většího zastoupení v místních i v celostátních institucích. Hrozící občanskou válku se podařilo zažehnat s pomocí mezinárodních zprostředkovatelů a dohod, jež vyšly Albáncům vstříc.

Politické strany zastupující albánskou menšinu pak v roce 2017 pomohly současnému premiérovi Zoranu Zaevovi a jeho Sociálnědemokratickému svazu (SDSM) vytvořit koaliční vládu a převzít moc. Zaev na oplátku souhlasil s dalšími požadavky Albánců. Posléze se mu podařilo uzavřít dohodu s Řeky, která sice vedla k přejmenování země z Makedonie na Severní Makedonii, ale také otevřela cestu této bývalé jugoslávské republice do NATO a do EU.

Související

Albánie

Demolici Národního divadla v Albánii provázely střety, policie zadržela i první dámu

V albánské metropoli Tiraně dnes ráno začala demolice budovy Národního divadla. Než mohla kontroverzní akce začít, musely bezpečnostní síly vytlačit z budovy bezmála čtyři desítky umělců a aktivistů, kteří se tam zabarikádovali. Policie nato rozehnala pepřovými spreji pouliční demonstraci několika desítek umělců, kteří se snažili znemožnit přístup k místu chystané demolice.

Více souvisejících

Edi Rama albánie Severní Makedonie EU (Evropská unie) Stevo Pendarovski

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy