Rusové mohou pozastavit dohodu INF o likvidaci raket, rozhodla duma

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila zákon o pozastavení platnosti dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v době studené války. "Podle dokumentu je prezidentovi vyhrazeno právo rozhodnout o obnovení platnosti dohody," napsala agentura Interfax.

Zákon má pouze tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident, a třetí praví, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním. Návrh zákona do parlamentu poslal 30. května prezident Vladimir Putin.

Dohodu INF podepsali vůdcové Sovětského svazu a Spojených států Michail Gorbačov a Ronald Reagan v prosinci 1989. Dokument oběma zemím zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu o doletu od 500 po 5500 kilometrů; omezení se týká i odpalovacích zařízení.

Loni v říjnu americký prezident Donald Trump ohlásil záměr smlouvu vypovědět kvůli tomu, že ji Rusko porušuje. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo dal v prosinci Moskvě ultimátum, aby během 60 dnů buď zničila či upravila střelu, která podle Washingtonu dohodu INF porušuje.

Rusko obvinění odmítlo a USA ohlásily 1. února, že od smlouvy odstupují. Tímto datem podle smluvních podmínek začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní.

O den později Putin prohlásil, že Rusko na krok USA odpoví stejně, tedy také odstoupí od dohody a zahájí vývoj nových raket.

Předmětem sporu je ruská střela s plochou dráhou letu označovaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Podle amerických zpravodajců Rusko problematickou střelu testovalo šestkrát a pokaždé dolet přesáhl povolených 500 kilometrů, v jednom případě to bylo 2070 kilometrů. Podle Moskvy má ale střela dolet povolených 480 kilometrů.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko USA (Spojené státy americké) Novator 9M729 Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 10 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy