Krize v Albánii se prohlubuje. Kontroverzní volby mohou přerůst v krveprolití

Albánský prezident Ilir Meta dnes kritizoval rozhodnutí vrcholného soudního orgánu, který potvrdil konání nedělních komunálních voleb. Ty hlava státu začátkem měsíce dekretem zrušila kvůli napjaté politické situaci. Zabránit uspořádání hlasování se kromě prezidenta snaží i pravicová opozice, jejíž aktivisté minulý týden vyrabovali dvě regionální volební centra.

Prezident přistoupil ke zrušení voleb, neboť podle jeho slov "současné okolnosti nevytvářejí nezbytné podmínky pro konání spravedlivých a demokratických voleb". Hlasování se má konat 30. června, opoziční strany jsou ale odhodlány volby bojkotovat a hrozí, že zabrání jejich konání.

Meta podle agentury AP vyzval strany k dialogu a vládní socialistickou stranu (PSSh) premiéra Ediho Ramy vyzval, aby přípravy na "imaginární" volby zastavila. Vyjádřil také přesvědčení, že hlasování bez účasti opozice Albánii neumožní zahájit přístupové rozhovory s Evropskou unií, o což Tirana dlouhodobě usiluje.

Poslanci socialistů minulý týden zahájili proceduru vedoucí k Metovu odvolání. Nedisponují však potřebnou většinou, a i kdyby se jim podařilo potřebný počet hlasů shromáždit, konečné slovo by měl ústavní soud. Ten však od loňska nefunguje - většina členů neprošla prověrkami a jejich nástupci ještě schváleni nejsou. Země se tak dostala do ústavní krize, která podle pozorovatelů může snadno přerůst v násilnosti.

Volební kolegium albánského nejvyššího soudu v pondělí jednohlasně rozhodlo, že termín konání místních voleb 30. června platí. Deník Shekulli uvedl, že podle interpretace socialistů má tento orgán pravomoc rozhodovat o volebních záležitostech, což však opozice odmítá jako neústavní.

Několik aktivistů bylo zraněno a mnoho dalších zatčeno při protestech opozice z minulého týdne, které měly za cíl zabránit přípravám na místní volby. Podle severu Balkan Insight byla nejméně dvě regionální volební centra vyrabována poté, co do nich násilně vnikli demonstranti a zapálili tam materiál potřebný k hlasování.

Opoziční strany v čele s pravicovou Demokratickou stranou (PDSh), jejichž poslanci v březnu složili mandát a opustili parlament, už měsíce pořádají protivládní protesty a požadují demisi premiéra i celé jeho vlády. V souvislosti s nadcházejícími volbami chtějí, aby místo Ramovy vlády připravil hlasování "nestranný úřednický tým".

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 
Ilustrační fotografie.

Češi vybouchli v Albánii a prohráli 0:3. S postupem na Euro to tak mají nahnuté a Šilhavý také

Po čtvrtečním utkání v kvalifikaci na mistrovství Evropy se mohli Češi výrazně přiblížit k účasti na závěrečném turnaji, který příští rok proběhne v Německu. Svěřenci kouče Jaroslava Šilhavého ale v Tiraně vybouchli a prohráli jasně 0:3. Jasně především proto, že se v bouřlivé atmosféře na nic nezmohli. Navíc od konce první půle hráli v deseti po sporném vyloučení Mojmíra Chytila. Albánie už tou dobou vedla 1:0 a ve druhé půli přidala další dvě branky a nemuselo zůstat jen u nich. Rázem se tak začíná smrákat nad účastí Čechů na Euru 2024, jelikož v kvalifikační skupině C jsou až třetí za Albánií a Polskem, ale také nad budoucností trenéra u národního týmu.

Více souvisejících

albánie Ilir Meta Edi Rama volby v Albánii

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy