Rusko pozastavilo raketovou smlouvu INF, Rjabkov drsně reaguje na výhrůžky z NATO

Horní komora ruského parlamentu schválila zákon o pozastavení platnosti dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington podepsaly v roce 1987 a jejíž vypovězení s půlroční lhůtou oznámily USA letos v únoru. Dnes přijatý zákon, který už schválila dolní komora ruského parlamentu, nicméně dává prezidentovi Vladimiru Putinovi právo dohodu obnovit. Informovala o tom agentura TASS.

Zákon, jehož návrh Putin předložil do parlamentu koncem května, má pouze tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident, a třetí praví, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním.

Dohoda INF jejím signatářům zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů; omezení se týká rovněž odpalovacích zařízení. Loni v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět, protože ji Rusko porušuje. Rusko ale tvrdí, že smlouvu dodržuje.

Loni v prosinci dal šéf americké diplomacie Mike Pompeo Moskvě ultimátum, aby do 60 dnů buď zničila či upravila střelu, která podle Washingtonu dohodu INF porušuje. Předmětem sporu je ruská střela s plochou dráhou letu označovaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů.

Letos 1. února Spojené státy oznámily, že od smlouvy odstupují. Podle smluvních podmínek začala půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní. Putin už v únoru uvedl, že Moskva na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy také odstoupí od dohody a zahájí vývoj nových raket.

V úterý uvedl generální tajemník Severoatlantická aliance Jens Stoltenberg, že NATO chystá společnou reakci v případě, že Rusko nezačne dohodu INF dodržovat. Bližší podrobnosti k možným krokům nesdělil. Dodal však, že země aliance doufají, že Moskva v půlroční lhůtě, tedy do začátku srpna, začne smlouvu dodržovat.

Na Stoltenbergův výrok dnes reagoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který novinářům řekl, že smlouva na akci NATO adekvátně zareaguje. "Pokud se tyto hrozby (NATO) naplní v konkrétní akci, přijmeme odvetná vojenská opatření," řekl Rjabkov podle agentury TASS.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko Vladimír Putin NATO Jens Stoltenberg Sergej Rjabkov

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku

Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy