Kosovské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že od nynějška žádnému činiteli Bělehradu nedovolí vstup na území Kosova. Tento krok podle prištinského deníku Koha ditore zdůvodnilo údajným špatným chováním Srbska vůči Kosovu a jeho lidu. Šéf srbské diplomacie Ivica Dačić rozhodnutí Prištiny označil za další políček uštědřený Evropské unii.
Náměstek kosovského ministra zahraničí Jetlir Zuberi uvedl, že zákaz byl zaveden kvůli "hybridním hrozbám Srbska vůči Kosovu, neustálé propagandě a lživým informacím". "Všechny žádosti budou odmítány, dokud toto chování bude pokračovat," sdělil Zuberi.
Dačić v reakci řekl, že jde o bezprecedentní krok. Rozhodnutí je podle něj "další políček uštědřený nikoli Bělehradu, ale především Evropské unii a mezinárodnímu společenství, jež ostudně mlčí k roky trvajícímu porušování všech civilizačních norem (kosovským premiérem) Ramushem Haradinajem a (prezidentem) Hashimem Thaçim".
Dačić se v této souvislosti také zmínil o dohodě Albánie a Kosova o sjednocení a koordinaci zahraniční politiky. Tento krok, stvrzený v úterý v Tiraně šéfy diplomacií obou zemí Gentem Vakajem a Behgjetem Pacollim, je podle něj základní kámen "Velké Albánie, která se bez překážek buduje v srdci Evropy".
Ministr přitom znovu vyčetl Prištině stoprocentní cla, která zavedla koncem loňského roku na srbské zboží s cílem přinutit Bělehrad k uznání Kosova. Toto opatření se dotklo zejména severu Kosova, kde tvoří většinu obyvatel Srbové, kteří se zásobují především ze Srbska. Obchody a veškeré služby v této části Kosova zůstaly počátkem týdne na protest zavřené. Srbští činitelé a média přitom tvrdí, že se tam kvůli clům zhoršují životní podmínky.
Kosovská vláda ale trvá na zachování cel, dokud srbské vedení neuzná nezávislost Kosova. Odmítá zároveň jako lživou propagandu tvrzení Bělehradu, že Srbům na severu bývalé srbské autonomní oblasti hrozí humanitární krize.
Související
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
kosovo , Srbsko , Ivica Dačic
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák