Vztahy Ruska s Gruzií na bodu mrazu. Začal platit zákaz přímých letů

Poslední přímý let z Ruska do Gruzie uskutečnil letoun Aeroflotu, který v neděli večer odletěl z Moskvy do Tbilisi, kde přistál o půlnoci SELČ. Poslední lety gruzínských společností se uskutečnily v neděli z Tbilisi do Moskvy a Petrohradu.

"Od 8. července se ruským leteckým společnostem dočasně zakazuje uskutečňovat leteckou přepravu cestujících z území Ruské federace na území Gruzie," praví se ve výnosu, který Putin vydal 21. června ve zjevné reakci na politickou krizi v Tbilisi, kde vypukly protivládní a protiruské demonstrace.

Putinův výnos také doporučil cestovním kancelářím, aby se po dobu zákazu zdržely pořádání svých zájezdů. Prezident nařídil vládě, aby pomohla ruským občanům v Gruzii s návratem do vlasti.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil prezidentovo rozhodnutí za vynucené opatření. Datum 8. července bylo podle mluvčího zvoleno proto, že v tuto dobu skončí většina zájezdů do Gruzie. Zákaz podle něj skončí, až se situace v Tbilisi uklidní a až ruským návštěvníkům nebude hrozit žádné nebezpečí.

V gruzínském hlavním městě se i tuto neděli demonstrovalo. Přívrženci opozice na 17. protestní akci v pořadí před sídlem parlamentu požadovali odstoupení ministra vnitra. Před sídlem televize Rustavi-2, která byla nucena na několik hodin přestat vysílat, se zase sešel dav rozhořčený chováním moderátora, který svůj pořad zahájil nadáváním na adresu ruského prezidenta Putina. Politici vládní koalice toto chování označili za provokaci proti míru a stabilitě v zemi, poznamenal server Civil.

Před zákazem do Gruzie létaly společnosti Aeroflot a její dceřiná firma Poběda, S7, Uralskije avialiniji, Utair, Smartavia, Red Wings. Do Ruska létaly gruzínské aerolinky Georgian Airways a MyWay Airlines.

Ruské ministerstvo dopravy odhadlo ztráty přepravců ze zákazu na tři miliardy rublů (asi miliarda korun), další ztráty způsobí gruzínské ekonomice očekávaný úbytek ruských turistů.

Nepokoje v Tbilisi vyvolala návštěva ruských poslanců, z nichž jeden usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu. To si opozice vyložila jako provokaci. Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu, policie k jejich rozprášení použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Média referovala o 240 zraněných a třech stovkách zatčených.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že v pozadí protestů stojí "pátá kolona" Moskvy. Naopak Moskva kritizovala "radikální gruzínské politiky" za to, co označila za "protiruskou provokací".

Pravidelné letecké spojení mezi oběma státy bylo přerušeno po krátké rusko-gruzínské válce v srpnu 2008 o separatistickou Jižní Osetii. Létat se opět začalo o dva roky později, ale až do září 2014 šlo jen o charterové lety.