Ruští poslanci chtějí zavést ekonomické sankce proti Gruzii

V pondělí předseda ruské sněmovny Vjačeslav Volodin pohrozil, že Moskva by mohla odpovědět zákazem dovozu gruzínských vín a minerálek, jakož i omezením peněžních převodů mezi oběma státy, které loni dosáhly výše 641 milionů dolarů (asi 14,6 miliard Kč).

Již dříve Putin v reakci na protiruské demonstrace v Tbilisi zakázal přímé lety mezi oběma státy. Zákaz vstoupil v platnost toto pondělí.

"Tato rezoluce (nabádající k sankcím) bude co nejrychleji projednána ve vládě. Po pečlivém a všestranném posouzení s podnikatelskými kruhy a experty, s ministerstvy a úřady budou vypracovány příslušné návrhy ohledně uplatnění zvláštních hospodářských opatření a tyto návrhy budou předány prezidentovi," řekl Alexandr Siněnko, asistent zástupce kabinetu ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu.

Rezoluci odsuzující neustávající "protiruské provokace" v Gruzii a žádající o uvalení sankcí, přijala duma jednomyslně: pro bylo 416 poslanců, žádný nebyl proti, ani se nezdržel. "Otevřené výpady radikálních sil v této zemi dále zhoršují rusko-gruzínské vztahy," praví se v dokumentu.

Prezident Putin podle agentury Reuters ve vysílání státní televize uvedl, že návrh parlamentu nepodpoří. "Nezavedl bych nic, co by mohlo zkomplikovat vzájemné vztahy," řekl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruští zákonodárci tvrdými sankcemi reagují i na "bezprecedentní chování" gruzínského hlasatele. Mluvčí podle listu Vedomosti novinářům objasnil, že ruská strana považuje moderátorovo spílání ruskému prezidentovi za důsledek shovívavosti gruzínských úřadů vůči provokatérům, rozněcujícím protiruskou hysterii.

Nepokoje v Tbilisi vyvolala minulý měsíc návštěva ruských poslanců, z nichž jeden usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu. To si opozice vyložila jako provokaci. Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu, policie k jejich rozehnání použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Média referovala o 240 zraněných a třech stovkách zatčených.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že v pozadí protestů stojí ruská "pátá kolona". Naopak Moskva kritizovala "radikální gruzínské politiky" za to, co označila za "protiruskou provokaci".

Vztahy mezi oběma státy jsou napjaté od krátké rusko-gruzínské války v srpnu 2008, po které Moskva uznala nezávislost dvou gruzínských separatistických provincií, Abcházie a Jižní Osetie, kde má vojenské posádky. Gruzínci to označují za okupaci.