V Moskvě sílí protestní nálady, opozice chystá další demonstraci

Moskevská opozice je rozhodnuta zorganizovat další mítink na podporu kandidátů, které městská volební komise odmítla připustit k volbám kvůli údajným nesrovnalostem při registraci. Moskevská radnice však novou manifestaci nepovolila, uvedla agentura Interfax.

Podle informace listu Kommersant zástupci sílícího opozičního hnutí dali radnici faktické ultimátum: pokud kandidáty nezaregistruje, odmítne opozice výsledky zářijových voleb do městského zastupitelstva uznat.

Své odmítavé stanovisko moskevská volební komise odůvodňuje tvrzením, že kandidáti nedodali dostatečný počet ověřených podpisů, jejichž seznamem zákon registraci kandidátů podmiňuje. Většina odmítnutých politiků se odvolala, ústřední volební komise ale odmítavé stanovisko potvrdila. Jedinou zákonnou formou odporu, kromě veřejných protestů, tak zůstává žaloba a soud.

Sobotní protestní demonstraci městské úřady povolily, ale několik stovek protestujících se po skončení akce vydalo k nepovolenému pochodu do centra města. Tvrdá policejní reakce, která následovala, vyvolává v Moskvě veřejnou kritiku, k níž se podle moskevského rozhlasu přidávají i "hvězdy ruského showbyznysu". Jsou mezi nimi televizní moderátoři Leonid Parfjonov a Jana Rudkovská, spisovatelka Ljudmila Ulická, v Rusku známí rappeři Face a Jegor Krid nebo zpěvák Sergej Lazarev.

Pohoršení vyvolalo zejména video zachycující příslušníka národní gardy, který pěstí bije mladou demonstrantku.

Na sobotní demonstraci podle agentury TASS policie zadržela i vozíčkáře. Vlnu nesouhlasu vyvolala už minulý týden informace o pokusech zbavit rodičovských práv rodinu, která se do protestů zapojila s dítětem. Dnes proti takovému opatření protestovala dětská ombudsmanka Anna Kuzněcovová.

Po demonstraci, na níž podle policie o víkendu přišlo 20.000 a podle nezávislých odhadů až 60.000 lidí, bylo zadrženo kolem 200 lidí. Podle mínění ruských politologů šlo o největší protest v Rusku za posledních sedm let.

Další demonstraci se opozice rozhodla zorganizovat příští sobotu 17. srpna, žádost na radnici tentokrát podali zastupitelé Ilja Azar a Andrej Morev, napsala agentura Interfax. Očekávaná účast je 30.000 lidí, moskevská radnice zatím na žádost nereagovala. Ve stejnou dobu se bude v Moskvě konat i protestní mítink komunistů pod heslem "Za čestné a transparentní volby". K akcím organizovaným liberální občanskou opozicí se ale komunistická strana odmítá připojit.

Morev na svém facebooku zveřejnil oficiální odpověď moskevské radnice, z něhož vyplývá, že sobotní protest nepovoluje. Důvodem je podle ní nedodržení zákonných lhůt. "Myslím, že je to chyba úřadů a my se proti tomu odvoláme," uvedl Morev.

Z informací ruských médií vyplývá, že požadavky organizátorů demonstrací se stupňují. Zatímco při první protestní akci koncem července požadovali demonstranti připuštění opozice k volbám, nyní žádají zrušení nebo odklad komunálních voleb, lustraci členů volebních komisí a změnu volebních zákonů.

Názory ruských politologů na potenciál protestního hnutí v Moskvě se různí. Podle šéfa Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantina Kostina jsou cíle opozičního hnutí nesourodé, a jakmile se hovoří o konkrétních požadavcích, zájem o demonstrace klesá. "Rozpor mezi mírnými počátečními požadavky a pozdějšími dramatickými výzvami je zjevný. Nikdo ale vážně nepočítá s tím, že by byly volby zrušeny nebo odloženy," soudí Kostin.

Skutečnost, že do hnutí odporu se zapojily ruské celebrity, je důkazem krachu pokusů státní moci protesty diskreditovat, řekl listu Kommersant analytik Alexandr Kyněv. "Protest není jen společensky schvalovaný, ale i módní, sledujeme proces heroizace jeho vůdců," je přesvědčen Kyněv.

Související

Více souvisejících

Demonstrace v Rusku Moskva Rusko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy