V Moskvě sílí protestní nálady, opozice chystá další demonstraci

Moskevská opozice je rozhodnuta zorganizovat další mítink na podporu kandidátů, které městská volební komise odmítla připustit k volbám kvůli údajným nesrovnalostem při registraci. Moskevská radnice však novou manifestaci nepovolila, uvedla agentura Interfax.

Podle informace listu Kommersant zástupci sílícího opozičního hnutí dali radnici faktické ultimátum: pokud kandidáty nezaregistruje, odmítne opozice výsledky zářijových voleb do městského zastupitelstva uznat.

Své odmítavé stanovisko moskevská volební komise odůvodňuje tvrzením, že kandidáti nedodali dostatečný počet ověřených podpisů, jejichž seznamem zákon registraci kandidátů podmiňuje. Většina odmítnutých politiků se odvolala, ústřední volební komise ale odmítavé stanovisko potvrdila. Jedinou zákonnou formou odporu, kromě veřejných protestů, tak zůstává žaloba a soud.

Sobotní protestní demonstraci městské úřady povolily, ale několik stovek protestujících se po skončení akce vydalo k nepovolenému pochodu do centra města. Tvrdá policejní reakce, která následovala, vyvolává v Moskvě veřejnou kritiku, k níž se podle moskevského rozhlasu přidávají i "hvězdy ruského showbyznysu". Jsou mezi nimi televizní moderátoři Leonid Parfjonov a Jana Rudkovská, spisovatelka Ljudmila Ulická, v Rusku známí rappeři Face a Jegor Krid nebo zpěvák Sergej Lazarev.

Pohoršení vyvolalo zejména video zachycující příslušníka národní gardy, který pěstí bije mladou demonstrantku.

Na sobotní demonstraci podle agentury TASS policie zadržela i vozíčkáře. Vlnu nesouhlasu vyvolala už minulý týden informace o pokusech zbavit rodičovských práv rodinu, která se do protestů zapojila s dítětem. Dnes proti takovému opatření protestovala dětská ombudsmanka Anna Kuzněcovová.

Po demonstraci, na níž podle policie o víkendu přišlo 20.000 a podle nezávislých odhadů až 60.000 lidí, bylo zadrženo kolem 200 lidí. Podle mínění ruských politologů šlo o největší protest v Rusku za posledních sedm let.

Další demonstraci se opozice rozhodla zorganizovat příští sobotu 17. srpna, žádost na radnici tentokrát podali zastupitelé Ilja Azar a Andrej Morev, napsala agentura Interfax. Očekávaná účast je 30.000 lidí, moskevská radnice zatím na žádost nereagovala. Ve stejnou dobu se bude v Moskvě konat i protestní mítink komunistů pod heslem "Za čestné a transparentní volby". K akcím organizovaným liberální občanskou opozicí se ale komunistická strana odmítá připojit.

Morev na svém facebooku zveřejnil oficiální odpověď moskevské radnice, z něhož vyplývá, že sobotní protest nepovoluje. Důvodem je podle ní nedodržení zákonných lhůt. "Myslím, že je to chyba úřadů a my se proti tomu odvoláme," uvedl Morev.

Z informací ruských médií vyplývá, že požadavky organizátorů demonstrací se stupňují. Zatímco při první protestní akci koncem července požadovali demonstranti připuštění opozice k volbám, nyní žádají zrušení nebo odklad komunálních voleb, lustraci členů volebních komisí a změnu volebních zákonů.

Názory ruských politologů na potenciál protestního hnutí v Moskvě se různí. Podle šéfa Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantina Kostina jsou cíle opozičního hnutí nesourodé, a jakmile se hovoří o konkrétních požadavcích, zájem o demonstrace klesá. "Rozpor mezi mírnými počátečními požadavky a pozdějšími dramatickými výzvami je zjevný. Nikdo ale vážně nepočítá s tím, že by byly volby zrušeny nebo odloženy," soudí Kostin.

Skutečnost, že do hnutí odporu se zapojily ruské celebrity, je důkazem krachu pokusů státní moci protesty diskreditovat, řekl listu Kommersant analytik Alexandr Kyněv. "Protest není jen společensky schvalovaný, ale i módní, sledujeme proces heroizace jeho vůdců," je přesvědčen Kyněv.

Související

Více souvisejících

Demonstrace v Rusku Moskva Rusko

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy