Paříž - Danielle Mitterrandová, manželka někdejšího francouzského prezidenta Francoise Mitterranda, v úterý časně ráno zemřela. Informuje o tom agentura AFP.
Bývalá první dáma Francie zemřela kolem druhé hodiny ráno v pařížské nemocnici. Bylo jí 87 let.
Mitterrandová se nikdy nespokojila jen s reprezentativní rolí první dámy, proslula svým aktivismem. Podporovala Kurdy a Tibeťany, žádala spravedlivé rozdělení vodních zdrojů a odsuzovala otrokářství.
Svou prací se často dostávala do konfliktu se zájmy států. V roce 1990 se musela kvůli protestům Maroka vzdát návštěvy utečenců ze sporného území Západní Sahary v alžírském uprchlickém táboře.
Problémy vyvolávalo i její přátelství s kubánským vůdcem Fidelem Castrem, byť Mitterrandová tvrdila, že se jí díky tomu podařilo dosáhnout osvobození řady politických vězňů.
Do čela Francie se po boku manžela postavila v květnu roku 1981. Před volebním vítězstvím socialisty Mitterranda se v rozhovoru pro týdeník Paris Match popsala jako prostá žena – v narážce na tehdejší první dámu Anne-Aymone Giscard d'Estaing, která měla aristokratické předky.
V prezidentském paláci Mitterrandová ignorovala protokol a svou pozici využívala k dobročinnosti. V roce 1986 založila organizaci France Libertés, jejímž účelem je „budování spravedlivějšího a jednotnějšího světa“. Její nadace oslavila letos v říjnu 25. výročí.
V roce 1992 unikla tato rodačka z Verdunu pokusu o atentát, když byla na návštěvě kurdských oblastí v Iráku. Doprovázel ji tehdy Bernard Kouchner, ministr zdravotnictví ve vládě jejího muže, spoluzakladatel organizace Lékaři bez hranic a budoucí šéf francouzské diplomacie.
Po Mitterrandově odchodu z čela země v roce 1995 se francouzská veřejnost dozvěděla o existenci jeho nemanželské dcery Mazarine. Zdálo se však, že se s tím Danielle poměrně snadno vypořádala.
Mitterrand v roce 1996 podlehl rakovině. Jeho manželka však v politických a humanitárních aktivitách pokračovala i po jeho smrti.
V roce 2005 se ve francouzském referendu vyslovila odmítavě k navrhované ústavě pro Evropskou unii. V pozdějších letech se distancovala od Socialistické strany svého manžela. Za svůj život napsala několik knih, mezi nimi i paměti.
Související
Hájit lidská práva je součástí životní cesty. Nejsem hrdina, říká držitel francouzského Řádu čestné legie biskup Malý
Gesto, které mění politiku. Dříve znesvářené strany si podávají ruce +VIDEO
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák