Biskup Václav Malý, který minulý pátek obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie, za osobní nasazení v prosazování lidských práv, se nepovažuje za žádného hrdinu, když podporuje a navštěvuje rodiny politických vězňů v zemích, kde vládne diktátorský režim. „Opravdu se necítím jako hrdina či statečný člověk, když projevuji solidaritu rodinám, jejichž členové jsou perzekvovaní. Moje aktivita mě nic nestojí, nic neriskuji. Obdiv si spíše zaslouží političtí vězni, kteří se u nás v padesátých letech dokázali vyrovnat s brutálními podmínkami v komunistických žalářích. Hájit lidská práva je nedílnou součástí životní cesty. Čerstvého ocenění si nesmírně vážím,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz Václav Malý, výrazná tvář československého disentu i Sametové revoluce v roce 1989.
S pokorou přijal na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, které se předává za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy o francouzský národ. Francie tak oceňuje své občany i cizince. O udělení řádu v hodnosti rytíře Václavu Malému rozhodl letos v červnu francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musím se přiznat, že je pro mě záhadou, kdo moje vyznamenání inicioval. Usilovně zjišťuji, abych člověka, který mě navrhl, vypátral. Řád čestné legie beru jako obrovský závazek, protože otázka lidských práv je stále aktuální a je nutné ji řešit,“ tvrdí pomocný biskup pražský, který jako signatář Charty 77 v tehdejším Československu pomáhal zakládat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). „Nebyl jsem jediný, kdo bojoval proti komunistické perzekuci. Mezi zakladateli kromě Václava Havla byl mimo jiné i ve středu zesnulý Petr Uhl, který byl nesmírně statečný a jehož jsem si vážil,“ podotýká římskokatolický duchovní, který byl v roce 1979 za své aktivity režimem sedm měsíců vězněn, a to bez verdiktu soudu.
Snídaně s Mitterrandem donutila režim brát disent vážně
Obdivovatel francouzské literatury i tamní církve si při předávání Řádu čestné legie vzpomněl na tři lidi, kteří z Francie podporovali československý disent a bojovali tak za spravedlnost pronásledovaných. „Při ceremoniálu mně naskočila jména zemřelého spisovatele a zakladatele časopisu Svědectví Pavla Tigrida, jezuity Petra Koláře, který zůstal v exilu v Paříži i už zesnulého pátera Noëla Chouxe, jenž jezdil za námi do Československa. Jednalo se o nesmírně statečné lidi, kteří riskovali. Jejich materiální i duchovní podpora byla pro nás nadějí. Z pohledu Francie se jednalo o klíčové lidi spojené s disentem,“ míní Václav Malý, který předáním Řádu čestné legie rozšířil plejádu Čechů, kteří jej už v minulosti přebrali jako zpěvačka Marta Kubišová, bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, někdejší premiéři Vladimír Špidla a Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Krátce před Malým se stejné pocty dostalo i soudkyni Ústavního soudu Kateřině Šimáčkové, jejíž další kariéra bude spojena s Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.
Bývalý mluvčí Charty 77 v letech 1981 a 1982 si řád pečlivě uložil doma. „Nejsem ale člověk, který by si jej před návštěvami vystavoval a chlubil se jím. Přijal jsem jej s pokorou a velkým závazkem. Hájit lidská práva je nedílnou součástí životní cesty. Projevit ale solidaritu s perzekvovanými není žádné hrdinství. Za pravé hrdiny považuji politické vězně, kteří se u nás v padesátých letech dovedli vyrovnat s brutálními podmínkami v komunistických žalářích. Jednalo se o velmi statečné a odvážné lidi. Současná podpora mě nic nestojí a ani žádný trest mně nehrozí. Čerstvého ocenění si nesmírně vážím,“ praví. V minulosti navštívil země, v nichž panuje diktátorský režim jako je Bělorusko, Moldávii, Kubu, Čínu, Súdán a Írán.
Představitel církve, který při Sametové revoluci moderoval obří demonstrace na pražském Václavském náměstí i Letné, si při slavnostní dekoraci v prostorách francouzského velvyslanectví vzpomněl na 9. prosinec roku 1988. Právě na ambasádě v Buquoyském paláci na pražské Malé Straně tehdy francouzský prezident François Mitterrand pozval na snídani představitele československého disentu. Chartisté tak dostali přednost před Mitterrandovou schůzkou s někdejším komunistickým prezidentem Gustávem Husákem, který na hlavu státu musel čekat. „Audience u pana prezidenta Mitterranda byla velkým zlomem. Vyslala jasný signál, že nás komunistický režim musí brát vážně. Pokud si mysleli, že jsme jen nějaká parta, která pouze protestuje proti nespravedlnosti, tak se ten den přesvědčili, jakého uznání na mezinárodní scéně se nám dostalo, a uvědomili si, že žijí v hlubokém omylu,“ pochvaluje si spolutvůrce katolického samizdatu, jehož EuroZprávy.cz navštívily v sídle Arcibiskupství pražském na Hradčanském náměstí.
A právě při přebírání řádu se mu vzpomínky na snídani v prostorách francouzského velvyslanectví oživily. „Zde jsme našli naději a vzpruhu, proto jsme ambasádě stále vděční,“ přiznává muž, jemuž byl v roce 1998 propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Malý ale upozorňuje, že odpůrci systému vůbec netušili, že do roka se režim zhroutí. „Sice byl u moci Gorbačov se svou perestrojkou, ale českoslovenští komunisté jeho změny neuznávali, nebyli jimi nadšeni. Pokud náhodou někdo po snídani propadl nějaké euforii, tak jej z ní doslova vyléčily lednové brutální policejní zásahy během takzvaného Palachova týdne v roce 1989. Po nich navíc nastalo zatýkání, které se nevyhnulo ani Václavu Havlovi.“
Havlův důraz na pokoru a svědomí se bohužel vytrácí
Spoluzakladatel a bývalý mluvčí Občanského fóra si právě na polistopadového prezidenta s blížícím desetiletým výročím jeho smrti stále častěji vzpomíná. „Oslovoval mě pravdivostí. Dovedl přiznat i svoji slabost, kterou neskrýval. A cením si, že nepletichařil. Samozřejmě, že se jako politik dopustil některých chyb, ale jako prezident žádným svým rozhodnutím zemi nepoškodil.“ Malého fascinovalo, jak Václav Havel, který odešel 18. prosince 2011, zdůrazňoval péči o svědomí. „V jeho podání se jednalo o přehlušení sama sebe, aby si člověk uvědomil, že se rozhodl buď dobře, anebo zle. Inspirovalo mě, že si uměl přiznat i špatné věci a zvažoval kroky, jak je napravit. Šlo o citlivé rozhodování. Bohužel dnes se vlastnosti jako svědomí a pokora, na něž Havel kladl důraz, z našich životů úplně vytrácejí,“ posteskne si bývalý disident, který se mezi lety 1980 a 1989 živil jako topič a zeměměřičský figurant, protože byl zbaven státního souhlasu v souvislosti s výkonem duchovní činnosti.
Sám přiznává, že současná společnost není v dobré kondici. „Je velmi rozkolísaná. Vyskytly se zde dva tábory lidí, které spolu nejsou schopné komunikovat, a to není nikdy dobré. Václav Havel i přes všechny moderní technologie, které už za jeho života byly k dispozici, dbal na osobní setkání.“ Věřící tvrdí, že Havlovi by v současné době vadila netolerantnost. „Převládá tady postoj, že když někdo má zcela jiný názor než vy, tak se s vámi okamžitě přestane bavit a zavrhne vás,“ lituje zakládající člen a člen správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.
První laureát Ceny Arnošta Lustiga, která se uděluje za statečnost, lidskost a spravedlnost si nyní užívá adventního času. Vnímá ho jako dobu zklidnění a ztišení. „Proto se přiznám, že v tomto období příliš nikam nechodím. Chci si adventní dobu v sobě zachovat, a proto se často ze setkání omlouvám, což ale není tím, že bych byl neslušný. Advent zkrátka světím. Už jako malý kluk s rodiči jsme jej ctili a pak jsme v klidu vpluli do Vánoc,“ uzavírá exkluzivně pro EuroZprávy.cz biskup Václav Malý, významná tvář disentu i Sametové revoluce.
Zpravodajský web EuroZprávy.cz připravuje na sobotu 18. prosince velký rozhovor s biskupem Václavem Malým u příležitosti desetiletého výročí úmrtí pana prezidenta Václava Havla.
Související
Deset let od úmrtí Václava Havla. Oslovoval mě pravdivostí, uměl se obětovat. Na osud si nestýskal, říká biskup Malý
Senát medailí ocenil zesnulého předsedu Kuberu či biskupa Malého
Václav Malý , Církev , Francie , lidská práva , Václav Havel , Francois Mitterand
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Japonskem otřáslo zemětřesení, vlny tsunami nezpůsobilo
před 2 hodinami
RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti
před 2 hodinami
V Česku padlo druhé pořadí Eurojackpotu. Sázející z Prahy vyhrál téměř 130 milionů korun
před 3 hodinami
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
před 4 hodinami
Nehoda autobusu u Lišova: Vůz skončil v příkopu, řidička utrpěla zranění
před 4 hodinami
Ukrajina dostane první munici nalezenou Českem do prázdnin, řekl Fiala
před 5 hodinami
Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů
před 6 hodinami
ČT24 od května dostojí svému názvu a bude živě vysílat celý den
před 7 hodinami
Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi
před 7 hodinami
Dubaj zasáhla povodeň. Za den spadlo více srážek, než běžně naprší za rok
před 8 hodinami
Mrazivé počasí ohrozí vegetaci. Meteorologové vydali výstrahu
před 8 hodinami
Policie v pátek uspořádá další Speed Marathon. Víme, kde bude měřit rychlost
před 8 hodinami
Příměří je v nedohlednu. Katar hlásí zastavení jednání mezi Izraelem a Hamásem
před 9 hodinami
Podle Číny existuje jediná možnost, jak ukončit válku na Ukrajině
před 10 hodinami
Přelomový den pro Palestinu: RB OSN bude hlasovat o členství, rozhodne se o uznání státnosti
před 10 hodinami
Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas
před 10 hodinami
Nová pravidla pro stejnopohlavní partnerství už musí posvětit jen prezident Pavel
před 11 hodinami
Ruský útok na město Černihiv nezastavíme, přiznal Zelenskyj. Armáda nemá rakety ani vybavení
před 11 hodinami
Princ Harry sbírá neúspěchy v kauze ohledně policejní ochrany v Británii
před 12 hodinami
USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci
Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák