Hájit lidská práva je součástí životní cesty. Nejsem hrdina, říká držitel francouzského Řádu čestné legie biskup Malý

Biskup Václav Malý, který minulý pátek obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie, za osobní nasazení v prosazování lidských práv, se nepovažuje za žádného hrdinu, když podporuje a navštěvuje rodiny politických vězňů v zemích, kde vládne diktátorský režim. „Opravdu se necítím jako hrdina či statečný člověk, když projevuji solidaritu rodinám, jejichž členové jsou perzekvovaní. Moje aktivita mě nic nestojí, nic neriskuji. Obdiv si spíše zaslouží političtí vězni, kteří se u nás v padesátých letech dokázali vyrovnat s brutálními podmínkami v komunistických žalářích. Hájit lidská práva je nedílnou součástí životní cesty. Čerstvého ocenění si nesmírně vážím,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz Václav Malý, výrazná tvář československého disentu i Sametové revoluce v roce 1989.

S pokorou přijal na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, které se předává za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy o francouzský národ. Francie tak oceňuje své občany i cizince. O udělení řádu v hodnosti rytíře Václavu Malému rozhodl letos v červnu francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musím se přiznat, že je pro mě záhadou, kdo moje vyznamenání inicioval. Usilovně zjišťuji, abych člověka, který mě navrhl, vypátral. Řád čestné legie beru jako obrovský závazek, protože otázka lidských práv je stále aktuální a je nutné ji řešit,“ tvrdí pomocný biskup pražský, který jako signatář Charty 77 v tehdejším Československu pomáhal zakládat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). „Nebyl jsem jediný, kdo bojoval proti komunistické perzekuci. Mezi zakladateli kromě Václava Havla byl mimo jiné i ve středu zesnulý Petr Uhl, který byl nesmírně statečný a jehož jsem si vážil,“ podotýká římskokatolický duchovní, který byl v roce 1979 za své aktivity režimem sedm měsíců vězněn, a to bez verdiktu soudu.

Snídaně s Mitterrandem donutila režim brát disent vážně

Obdivovatel francouzské literatury i tamní církve si při předávání Řádu čestné legie vzpomněl na tři lidi, kteří z Francie podporovali československý disent a bojovali tak za spravedlnost pronásledovaných. „Při ceremoniálu mně naskočila jména zemřelého spisovatele a zakladatele časopisu Svědectví Pavla Tigrida, jezuity Petra Koláře, který zůstal v exilu v Paříži i už zesnulého pátera Noëla Chouxe, jenž jezdil za námi do Československa. Jednalo se o nesmírně statečné lidi, kteří riskovali. Jejich materiální i duchovní podpora byla pro nás nadějí. Z pohledu Francie se jednalo o klíčové lidi spojené s disentem,“ míní Václav Malý, který předáním Řádu čestné legie rozšířil plejádu Čechů, kteří jej už v minulosti přebrali jako zpěvačka Marta Kubišová, bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, někdejší premiéři Vladimír Špidla a Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Krátce před Malým se stejné pocty dostalo i soudkyni Ústavního soudu Kateřině Šimáčkové, jejíž další kariéra bude spojena s Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.

Bývalý mluvčí Charty 77 v letech 1981 a 1982 si řád pečlivě uložil doma. „Nejsem ale člověk, který by si jej před návštěvami vystavoval a chlubil se jím. Přijal jsem jej s pokorou a velkým závazkem. Hájit lidská práva je nedílnou součástí životní cesty. Projevit ale solidaritu s perzekvovanými není žádné hrdinství. Za pravé hrdiny považuji politické vězně, kteří se u nás v padesátých letech dovedli vyrovnat s brutálními podmínkami v komunistických žalářích. Jednalo se o velmi statečné a odvážné lidi. Současná podpora mě nic nestojí a ani žádný trest mně nehrozí. Čerstvého ocenění si nesmírně vážím,“ praví. V minulosti navštívil země, v nichž panuje diktátorský režim jako je Bělorusko, Moldávii, Kubu, Čínu, Súdán a Írán.

Představitel církve, který při Sametové revoluci moderoval obří demonstrace na pražském Václavském náměstí i Letné, si při slavnostní dekoraci v prostorách francouzského velvyslanectví vzpomněl na 9. prosinec roku 1988. Právě na ambasádě v Buquoyském paláci na pražské Malé Straně tehdy francouzský prezident François Mitterrand pozval na snídani představitele československého disentu. Chartisté tak dostali přednost před Mitterrandovou schůzkou s někdejším komunistickým prezidentem Gustávem Husákem, který na hlavu státu musel čekat. „Audience u pana prezidenta Mitterranda byla velkým zlomem. Vyslala jasný signál, že nás komunistický režim musí brát vážně. Pokud si mysleli, že jsme jen nějaká parta, která pouze protestuje proti nespravedlnosti, tak se ten den přesvědčili, jakého uznání na mezinárodní scéně se nám dostalo, a uvědomili si, že žijí v hlubokém omylu,“ pochvaluje si spolutvůrce katolického samizdatu, jehož EuroZprávy.cz navštívily v sídle Arcibiskupství pražském na Hradčanském náměstí.

A právě při přebírání řádu se mu vzpomínky na snídani v prostorách francouzského velvyslanectví oživily. „Zde jsme našli naději a vzpruhu, proto jsme ambasádě stále vděční,“ přiznává muž, jemuž byl v roce 1998 propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Malý ale upozorňuje, že odpůrci systému vůbec netušili, že do roka se režim zhroutí. „Sice byl u moci Gorbačov se svou perestrojkou, ale českoslovenští komunisté jeho změny neuznávali, nebyli jimi nadšeni. Pokud náhodou někdo po snídani propadl nějaké euforii, tak jej z ní doslova vyléčily lednové brutální policejní zásahy během takzvaného Palachova týdne v roce 1989. Po nich navíc nastalo zatýkání, které se nevyhnulo ani Václavu Havlovi.“

Havlův důraz na pokoru a svědomí se bohužel vytrácí

Spoluzakladatel a bývalý mluvčí Občanského fóra si právě na polistopadového prezidenta s blížícím desetiletým výročím jeho smrti stále častěji vzpomíná. „Oslovoval mě pravdivostí. Dovedl přiznat i svoji slabost, kterou neskrýval. A cením si, že nepletichařil. Samozřejmě, že se jako politik dopustil některých chyb, ale jako prezident žádným svým rozhodnutím zemi nepoškodil.“ Malého fascinovalo, jak Václav Havel, který odešel 18. prosince 2011, zdůrazňoval péči o svědomí. „V jeho podání se jednalo o přehlušení sama sebe, aby si člověk uvědomil, že se rozhodl buď dobře, anebo zle. Inspirovalo mě, že si uměl přiznat i špatné věci a zvažoval kroky, jak je napravit. Šlo o citlivé rozhodování. Bohužel dnes se vlastnosti jako svědomí a pokora, na něž Havel kladl důraz, z našich životů úplně vytrácejí,“ posteskne si bývalý disident, který se mezi lety 1980 a 1989 živil jako topič a zeměměřičský figurant, protože byl zbaven státního souhlasu v souvislosti s výkonem duchovní činnosti.

Sám přiznává, že současná společnost není v dobré kondici. „Je velmi rozkolísaná. Vyskytly se zde dva tábory lidí, které spolu nejsou schopné komunikovat, a to není nikdy dobré. Václav Havel i přes všechny moderní technologie, které už za jeho života byly k dispozici, dbal na osobní setkání.“ Věřící tvrdí, že Havlovi by v současné době vadila netolerantnost. „Převládá tady postoj, že když někdo má zcela jiný názor než vy, tak se s vámi okamžitě přestane bavit a zavrhne vás,“ lituje zakládající člen a člen správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

První laureát Ceny Arnošta Lustiga, která se uděluje za statečnost, lidskost a spravedlnost si nyní užívá adventního času. Vnímá ho jako dobu zklidnění a ztišení. „Proto se přiznám, že v tomto období příliš nikam nechodím. Chci si adventní dobu v sobě zachovat, a proto se často ze setkání omlouvám, což ale není tím, že bych byl neslušný. Advent zkrátka světím. Už jako malý kluk s rodiči jsme jej ctili a pak jsme v klidu vpluli do Vánoc,“ uzavírá exkluzivně pro EuroZprávy.cz biskup Václav Malý, významná tvář disentu i Sametové revoluce.

Zpravodajský web EuroZprávy.cz připravuje na sobotu 18. prosince velký rozhovor s biskupem Václavem Malým u příležitosti desetiletého výročí úmrtí pana prezidenta Václava Havla.

Související

Biskup Václav Malý si dodnes váží Václava Havla, s nímž se spřátelil v Chartě 77 i v práci ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Rozhovor

Deset let od úmrtí Václava Havla. Oslovoval mě pravdivostí, uměl se obětovat. Na osud si nestýskal, říká biskup Malý

Tuší, že jej přemůže dojetí, až mu při sobotní bohoslužbě v hlavě ožijí všechny vzpomínky na Václava Havla (†75), od jehož úmrtí právě dnes uplynulo deset let. Pomocný biskup pražský Václav Malý, kterého v disentu pojilo s prvním českým prezidentem velké přátelství, přiznává, že po spisovateli a dramatikovi zůstává v jeho duši prázdno, i když na své životní pouti potkal několik dalších statečných lidí. „Havel mě oslovoval pravdivostí, nepletichařil. Řekl na sebe věci, které by jiný skrýval. Dokonale naplňoval svůj citát a o lásce a pravdě, zvláště když se uměl obětovat pro druhé. Nikdy neopustil své myšlenky a přesvědčení,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Václav Malý.
Jaroslav Kubera

Senát medailí ocenil zesnulého předsedu Kuberu či biskupa Malého

Někdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera, mluvčí Charty 77 a biskup Václav Malý, členové skupiny Spiritual Kvintet, mezzosopranistka Magdalena Kožená nebo zpěvák Pavol Habera patří k osobnostem, které dnes horní komora ocenila svými stříbrnými pamětním medailemi ke Dni české státnosti. Ocenění bylo udělováno už podeváté, poprvé jej předával Kuberův nástupce Miloš Vystrčil (ODS).

Více souvisejících

Václav Malý Církev Francie lidská práva Václav Havel Francois Mitterand

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy