Evropa křičí: Nechme je zbankrotovat!

Evropská unie by jim následně mohla finančně pomoci znovu se postavit na nohy.Podle komentáře Financial Times nelze říci v případě Řecka, že zemi pomůže plánované snížení dluhu na 120 procent vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Podle FT jde totiž jen o politicky stanovený cíl, který nemá s ekonomikou příliš společného.Ještě před dvěma lety většina evropských politiků věřila, že Řecko je možné zachránit. Chyběly jim přitom zkušenosti se zvládáním finančních krizí a dokonce se ani neporadili s politiky z jiných částí světa, kteří se v minulé dekádě museli poprat s krizemi. "Vyzbrojeni ignorací a arogancí tak zopakovali chyby druhých," uvádí Financial Times.V některých evropských metropolích si už začínají uvědomovat, že záchranný program byl velkou chybou. Někteří evropští politici už totiž ztratili důvěru ve své řecké kolegy. A vzhledem k tomu, že Řecko je už pátý rok v recesi a úsporná opatření situaci v ekonomice ještě zhorší, začínají se přiklánět k názoru, že by bylo lepší nechat tuto jihoevropskou zemi zkrachovat.Řecké koaliční strany po zdlouhavých jednáních dosáhly dohody o úsporném balíčku a parlament ji schválil v noci na pondělí. Formálně tak Řekové splnili požadavky ministrů financí eurozóny. I soukromí věřitelé Řecka se dohodli s vládou v Aténách na výměně dluhopisů a odpisu významné části z dluhu země.Objevily se ale také hlasy, že by bylo lepší nechat Řecko vystoupit z eurozóny a použít peníze ve fondech na záchranu Portugalska.Financial Times ale v komentáři uvádějí, že ekonomiky obou států jsou v dezolátním stavu a že by bylo lepší nechat je zbankrotovat v rámci měnové unie, a potom zvýšit úvěrovou kapacitu záchranných fondů a pomoci jim obnovit ekonomiku. Tím zároveň vytvořit ochranný val kolem celé eurozóny.Podle FT ale eurozóna nakonec pomoc Řecku poskytne. Po několika měsících se ovšem jasně ukáže, že snížení platů a důchodů povede k prohloubení recese. A evropští politici si uvědomí, že při takovém dezolátním stavu ekonomiky, je i omezená privatizace nereálná. Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka loni klesl o šest procent a dále se snižuje.A toto není ten nejhorší scénář. Počítá s tím, že řečtí politici napříč celým spektrem podporují záchranný program. Vzhledem k nové vlně stávek a rezignace několika ministrů, je sporné, zda lídr strany Nová demokracie Antonis Samaras, pravděpodobný vítěz dubnových voleb, bude pokračovat v současném programu.Ministři financí eurozóny se na svém čtvrtečním zasedání rozhodli odložit své resumé o druhém záchranném balíku pro Řecko a stanovili několik podmínek pro schválení pomoci. Řecký parlament musel v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření, dále Řekové budou muset uspořit letos 325 milionů eur ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu, a navíc musí tamní politici garantovat pokračování úsporných opatření a reforem i po volbách.Trojka, tedy Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB), podle vyjádření šéfa Eurogroup a lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera z noci na pátek ještě pracuje na analýze udržitelnosti zadlužení. "I na základě této práce, padne konečné rozhodnutí příští týden,“ uvedl Juncker. "V této souvislosti se sejde pracovní skupina Eurogroup v úterý a na středu jsem svolal na zasedání Eurogroup pod podmínkou, že výše uvedené podmínky budou v Řecku zavedeny," dodal šéf Eurogroup.Řecko čerpá od května roku 2010 mezinárodní finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,75 bilionu Kč). Tato částka ale nebude stačit, loni v říjnu se tak eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý záchranný balík - tentokrát za 130 miliard eur (přibližně 3,25 bilionu Kč). Řecku bez nového úvěru hrozí už v březnu bankrot.Atény jednají s tzv. trojkou, tedy EU, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou o dalších krocích, které by měly nastartovat právě druhý záchranný balíček Řecka v hodnotě 130 miliard eur. Kromě trojky musí ale Atény jednat také se soukromými věřiteli, kteří by měli smazat část ze svých pohledávek vůči Řecku ve výši 350 miliard eur.V polovině března budou muset Atény splatit dluh 14,5 miliardy eur a bez druhého balíku od MMF a EU nebudou schopné své závazky splnit.