Brusel - Řecko bude potřebovat další pomoc, aby dosáhlo snížení svého dluhového zatížení na 120 procent vůči hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2020. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
Vyplývá to ze zprávy tzv. trojky, tedy zástupců Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), kterou má agentura Reuters k dispozici.Základní scénář je, že Řecko sníží svůj dluh na 129 procent HDP v roce 2020 z nynějších 160 procent, což je výrazně nad stanovenými 120 procenty HDP, na které dluh musí snížit právě do roku 2020."Výsledky ukazují na potřebu dalšího snížení dluhů z veřejného nebo soukromého sektoru, aby přinésl pokles dluhové trajektorie," uvádí se ve zprávě z 15. února, kterou získala agentura Reuters.Zpráva je základním podkladem pro ministry financí eurozóny o podmínkách, za kterých Řecko potřebuje získat další finanční pomoc od eurozóny a MMF."Jsou tam významné rozpory mezi programem na snížení dluhu a zvýšení konkurenceschopnosti, protože vnitřní devalvace, která je potřebná pro znovuzískání konkurenceschopnosti Řecka, povedou v krátkodobém horizontu k většímu dluhu k HDP," píše se ve zprávě.V tomto kontextu, scénář částečných obav zahrnuje podle zprávy vnitřní devalvaci přes hlubší recesi, tedy přes pokračující zpožďování strukturálních reforem a fiskální politiky a zavádění privatizace. "To by vedlo k větší dynamice růstu dluhu, který ponechá dluh na 160 procentech HDP v roce 2020. Tento program tak nedosáhne daného cíle a zůstanou otázky ohledně udržitelnosti dluhu," pokračuje se ve zprávě.Report dále říká, že dluh může být redukován na 120 procent HDP ze 129 procent HDP přes restrukturalizaci alikvótních úroků z řeckých dluhopisů, což může snížit celkový výsledek o 1,5 procentního bodu.Nejvíce by ke snížení dluhu přispěla Evropská centrální banka, pokud by se odhodlala snížit nominální hodnotu svých dluhopisů, které koupila během intervencí na snížení výnosů z řeckých státních dluhopisů od roku 2010.
Související
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák