Hitler chtěl německé Židy vyhnat na Madagaskar. Nakonec se rozhodl pro jejich totální vyhlazení

Zpráva britské kontrarozvědky z roku 1942, která zůstala od války až do svého nedávného odhalení nečtená, informuje, že führerova nenávist k Židům se zvětšovala, když Německo začalo prohrávat druhou světovou válku.

Válečnou analýzu zadal k vypracování sociolog Mark Abrams svému kolegovi Joseph MacCurdymu z Camrbidgeské univerzity. Ta analýzu zveřejnila.

"V době, kdy zpráva vznikala, začalo Německo ztrácet ve válce půdu pod nohama," řekl historik Scott Anthony, který Abramsovu zprávu studoval.

Hitler měl původní myšlenky řízené směrem k vyhnání německých Židů na Madagaskar. Jak se situace vyvíjela, přistoupil k radikálnějšímu řešení.

"Hitler tehdy obrátil pozornost k domácí frontě v Německu. MacCurdy si uvědomil, že v obavě z vnějšího selhání se Hitler soustředil na 'vnitřního nepřítele' - hlavně Židy," uvedl dále Anthony. "Vzhledem k tomu, že nyní víme, že se blížil čas "konečného řešení", je to smutné čtení," dodal Anthony.

Abrams uvažoval, že Hitlerova propaganda by mohla nést "skrytý obsah". Zpráva vychází z Hitlerova rozhlasového projevu z 26. dubna 1942. MacCurdy z projevu zjstil, že Hitler je "muž, jenž vážně uvažuje nad možností úplné porážky". Projev podle MacCurdyho také odhaluje diktátorův messiášský komplex - Hitler viděl sám sebe jako vůdce vyvolených bojovníků na křížové výpravě proti zlu, jež ztělesňují Židé.

Jeho fobie ze Židů narůstala a Hitler už nevnímal židovskou populaci pouze jako hrozbu Německu, ale jako "celosvětového konatele zla". Z historie je nyní zřejmé, že jen pár měsíců před Hitlerovým projevem bylo dojednáno "konečné řešení židovské otázky", tedy německý nacistický plán na systematickou genocidu evropských Židů.

"Hitler se zapletl do sítě náboženských sebeklamů. Židé jsou pro něj ztělesněním zla, zatímco on je ztělesňuje dobro. On je bůh, který může přijmout oběť a pomoci vítězství dobra nad zlem," uzavřel MacCurdy.

Dokument je nyní uložen v archívu Abramsových spisů na univerzitě v Cambridge a je přístupný badatelům.