Trn v ruském oku! Protiraketový štít NATO

V provozu je radar protiraketové obrany na východě Turecka. Středozemní moře křižuje první americká válečná loď s "lapači" raket. Tři další budou následovat.Do konečné fáze má však projekt daleko. Zatím není jasné, jak bude vypadat, ani to, kdo ho zaplatí. Jisté je jen to, že vyvolá odpor Ruska.Rusové proti protiraketovému štítu od počátku protestují. Hrozí odvetou - rozmístěním raket na východní hranici aliance a dokonce preventivním útokem na objekty protiraketové obrany.Vláda bývalého amerického prezidenta George Bushe mladšího prosazovala protiraketovou obranu založenou na radaru v brdských lesích a lapačích raket umístěných v silech na jihu Polska.Rusy rozčilovala představa, že by radar z Čech viděl do evropské části jejich země. Na námitku, že americký systém je zaměřen proti raketám z Íránu, ne z Ruska, nebrali ohled.Bushův nástupce Barack Obama ruský odpor otupil tím, že dal projekt překreslit a radar v Brdech z něj vyškrtl. Centrální radarovou stanici, která má zaznamenat balistické střely na hranici atmosféry, umístili plánovači na jihovýchod Turecka.Nově začali Američané v Evropě rozmisťovat protiraketový systém na lodích plujících ve Středomoří. Až později ho doplní rakety odpalované ze země. Nebudou v silech, jak plánovala Bushova vláda, ale na pojízdných nosičích.Od roku 2015 budou v Rumunsku, o tři roky později také v Polsku."Mobilní systém je méně nápadný. Americká vláda nepotřebuje takové úsilí, aby ho umístila na území evropských států. Nemusí tam být celé roky," cituje agentura AP viceprezidenta společnosti Boeingu Grega Hyslopa.Boeing s firmou Raytheon vyrobila pro protiraketový štít lapače raket (interceptory).Přesun těžiště protiraketového štítu ze střední Evropy na jihovýchod umožní, aby před íránskými střelami byli chránění také američtí spojenci na jihu Evropy, které by systém spoléhající pouze na radar v Česku a rakety v Polsku neochránil.Američané se snaží výhrady Rusů vůči protiraketovému štítu mírnit tím, že jim nabídli výměnu informací z radarových systémů NATO a Ruska. Rusové však chtějí víc, požadují, aby mohli ovlivňovat zaměření amerických radarů.Nejsou to však jen ruské námitky, ale také peníze, které mohou projekt zbrzdit. Zatímco Bushův projekt počítal s tím, že ho bude kompletně financovat americká vláda, Obama už tak štědrý není.Lapače raket a radary od firem Raytheon, Boeing a Lockheed Martin Američané zaplatí. Požadují však, aby se spojenci finančně podíleli na jejich provozu. Roční náklady předběžně vyčíslili na 200 milionů eur, to je pět miliard korun.Některé evropské vlády daly najevo, že projekt protiraketové obrany by s ohledem na hospodářskou krizi raději odložily.